Slovenský kopov

Vzhled

Lehčí, ale pevně stavěný honič tvořící podlouhlý obdélník. Kostru má solidní, svalstvo suché a funkční. Hlava je typicky honická s dlouhýma, nízko nasazenýma visícíma ušima. Oči jsou vždy tmavé, hluboko posazené, s výrazem živosti a odvahy. Srst je středně hrubá, přiléhavá a hustá, dlouhá 2 až 5 cm, s delšími chlupy na zádech, krku a ocase. V zimě se vytváří hustá podsada. Zbarvení je vždy černé s pálenými (hnědými až mahagonovými) znaky na končetinách, nad očima, na tvářích a pod ocasem. Ideální výška psa je 46 cm, feny 43 cm, ideální hmotnost 16 kg.

Vlastnosti a využití

Kopov je honič s mimořádně vyvinutým orientačním smyslem a schopností vytrvale sledovat teplou stopu i několik hodin bez přestávky, přičemž průběžně hlásí zvěř hlasem. Na Slovensku je tradičně nasazován především na lov divočáků a šelem. Jeho stopovací schopnosti jsou považovány za jedny z nejlepších na světě pro práci s jelení a černou zvěří. Na rozdíl od mnoha honických plemen není doma přehnaně hlasitý, štěká pouze při příchodu cizích osob nebo při práci na stopě. Má živou, temperamentní povahu, ale v domácím prostředí se chová klidně a vyrovnaně.

Podobná plemena

Zbarvením připomíná amerického černopáleného coonhounda, ale kopov je výrazně menší a kompaktnější. Od brandlbracke (rakouského hladkosrstého bracka), který mohl přispět k jeho vývoji, se liší celkovým rámcem a využitím. Tatranský durič, další slovenské lovecké plemeno, je ještě menší a používá se v jiném typu lovu. Český fousek a bavorský barvář pracují na studené stopě, zatímco kopov je specialistou na stopu teplou.

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo s dostatečným obsahem bílkovin odpovídající vysoké energetické náročnosti plemene. V lovecké sezóně nebo při intenzivním tréninku je třeba dávku navýšit. Denní porci rozdělit do dvou jídel. Klouby je vhodné podpořit vyváženou stravou s dostatkem minerálů, případně po konzultaci s veterinářem doplnit preparáty na kloubní výživu.

Temperamentní, odvážný a sebevědomý lovecký pes s hlubokou oddaností ke svému majiteli. Doma se chová klidně a vyrovnaně, pokud má dostatečný pohyb. K rodině je loajální a ochranitelský, svůj domov a území bere vážně. K cizím lidem se zpočátku chová rezervovaně, ale v důvěrném prostředí se otevře. S dětmi vychází dobře, i když pro rodiny s velmi malými dětmi nemusí být ideální volbou kvůli svému temperamentu a potřebě aktivity. S ostatními psy si obvykle rozumí, zvláště pokud s nimi vyrůstal. Silný lovecký pud znamená, že menší zvířata, včetně koček, vnímá jako potenciální kořist.

Krátká, hustá srst je nenáročná na údržbu. Stačí příležitostné kartáčování, které odstraní odumřelé chlupy a udržuje srst v dobrém stavu. Koupání jen podle potřeby. Línání je minimální. Uši vyžadují pravidelnou kontrolu a čištění, protože visící tvar zvyšuje riziko zánětu. Zuby čistit, drápy zkracovat. Klíčovou součástí péče je dostatečný pohyb: kopov potřebuje minimálně hodinu a půl aktivního pohybu denně, ideálně s možností volného běhu a práce na stopě. Bez dostatečné zátěže se stává neklidným a frustrovaným.

Inteligentní a učenlivý pes, ale s typicky honickou nezávislostí. Vyžaduje důsledný, trpělivý přístup s jasným vedením. Reaguje na pozitivní posilování, tvrdé metody ho demotivují. Přivolání je kvůli silnému loveckému pudu nejnáročnější disciplínou a vyžaduje systematický trénink od štěněcího věku. Na stopě se plně soustředí na práci a okolní příkazy mohou ustupovat do pozadí. Socializace musí začít brzy, aby se přirozená ostražitost vůči cizím nerozvinula v přehnanou nedůvěru. Pro myslivce je výcvik poměrně přímočarý, protože pes přirozeně inklinuje k práci na stopě a hlášení zvěře.

Odolné a robustní plemeno díky dlouhému vývoji v drsných horských podmínkách. Hlavní predispozicí jsou kloubní problémy, zejména dysplazie kyčelního kloubu (vrozená vada kloubní jamky), která může vzniknout nebo se zhoršit při nedostatečném pohybu nebo nevyvážené stravě. Odpovědní chovatelé provádějí screening dědičných onemocnění u chovných jedinců. Díky menší velikosti a lehčí stavbě je méně náchylný k ortopedickým problémům než větší honická plemena. Celkově patří mezi zdravá plemena s minimem specifických genetických zátěží.

Plemeno primárně určené pro myslivce nebo velmi aktivního majitele se zájmem o práci se psem v terénu. Není vhodný do bytu ani pro sedavý životní styl. Ideální prostředí je venkovský dům se zahradou a přístupem do přírody. Pro rodiny s malými dětmi není první volbou, lépe se hodí do domácnosti se staršími dětmi nebo dospělými, kteří mu zajistí dostatečnou fyzickou a mentální zátěž. Začátečníkům v kynologii se nedoporučuje kvůli potřebě zkušeného vedení a řešení silného loveckého pudu. Kočky a drobná zvířata nejsou vhodní spolubydlící. V České republice plemeno zastupuje Klub slovenských kopovů, chov je aktivní a plemeno si udržuje stabilní popularitu mezi českými a slovenskými myslivci.

Slovenský kopov je jedním z nejstarších loveckých plemen středoevropského regionu. Typ honiče s černopáleným zbarvením je na území Slovenska znám přinejmenším od středověku. K jeho vývoji pravděpodobně přispěla brandlbracke, chart polski a maďarský agár. Moderní plemeno bylo poprvé uznáno v 70. letech 19. století. Kopov byl po staletí nedílnou součástí slovenského mysliveckého hospodaření, specializovaný na dohledávání a hon divočáků v členitém horském terénu Karpat. Chovatelský klub byl založen v Bratislavě v roce 1988. FCI plemeno vede pod patronátem Slovenska jako číslo 244 ve skupině honičů. V České republice spadá pod Klub slovenských kopovů a je zapsán ve III. plemenné knize ČMKU. Na Slovensku je považován za národní lovecké plemeno a těší se trvalé oblibě v myslivecké komunitě obou zemí.