Tyrolský honič - vyměnit foto!

Vzhled

Středně velký pes středně silné kostry s plynulým, protáhlým obrysem a mírně obdélníkovým formátem. Hlava je široká s mírným obloukem lebky, rovným a hlubokým čenichem. Oči jsou velké, kulaté a tmavě hnědé. Uši jsou široká, plochá, vysoko nasazená se zaoblenými konci, přiléhající k hlavě. Kohoutek je výrazný, hřbet rovný, záď středně skloněná. Hrudník je velmi hluboký se zaoblenými přeními žebry a mírným podbřiškem. Srst je hustá, dvojitá, s hrubší podsadou; na břiše, zadní straně stehen a na ocase hustší a delší. Zbarvení je buď červené (od jelení červené po červenoplavou), nebo černopalé, případně trikolorní. Bílé znaky na hrudi, tlapách, nohách a na krku jsou přípustné.

Vlastnosti a využití

Standard FCI popisuje tyrolského honiče jako vytrvalého a vášnivého loveckého psa s výjimečným čichem, jasným hlasem doléhajícím do dálky a dobrým orientačním smyslem. Je to ideální pracovní pes pro myslivce v lesích a horách, kde samostatně loví zajíce a lišky nebo dosledovává postřelenou zvěř. V terénu pracuje s velkou odhodlaností a nezávislostí, přičemž hlasem oznamuje polohu zvěře. Jako domácí pes je klidný a přátelský ke své rodině, ale jeho silný lovecký pud a potřeba pohybu z něj dělají nevhodného společníka pro sedavý životní styl. Bez pracovního vytížení může být neklidný a hledat si vlastní zábavu.

Podobná plemena

Od štýrského brakýře, dalšího rakouského honiče, se odlišuje menší velikostí a lehčí stavbou. Rakouský hladkosrstý brakýř (brandlbracke) je větší a výrazně černopalý, zatímco tyrolský honič se vyskytuje i v červené varietě. Bavorský barvář je specializovanější na dosledování a má delší, přiléhavější srst. Hannoverský barvář je výrazně mohutnější a těžší. Od slovenského kopova se tyrolský honič odlišuje lehčí stavbou a širší barevnou paletou.

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo pro střední aktivní plemena odpovídá potřebám tohoto vytrvalého honiče. Denní dávka se pohybuje kolem 200 až 350 g suchého krmiva, rozděleného do dvou porcí. V lovecké sezóně, kdy pes pracuje v náročném horském terénu, je vhodné dávku navýšit podle intenzity zátěže. Mimo sezónu je naopak třeba porce snížit, aby nedocházelo k přibírání na váze. Kvalitní zdroje bílkovin a tuků podporují vytrvalost a regeneraci po práci v terénu.

Vytrvalost, vášeň pro práci a hluboká oddanost svému psovodu jsou jádrem povahy tyrolského honiče. V terénu se proměňuje v soustředěného a nezávislého lovce, který se nenechá snadno odvést od stopy. Doma je klidnější a přátelský ke členům rodiny, ale zachovává si přirozenou ostražitost vůči cizím lidem. S dětmi vychází individuálně; pro rodiny s malými dětmi není nejvhodnější kvůli své vysoké energii a loveckému zaměření. S ostatními psy vychází dobře, zvláště pokud je zvyklý pracovat ve smečce. Silný lovecký pud vyžaduje opatrnost vůči kočkám a menším zvířatům. Hlas je výrazný a v přírodě velmi hlasitý, což je v loveckém kontextu žádoucí, ale v obytné zástavbě může působit problémy.

Hustá dvojitá srst vyžaduje pravidelné, ale nekomplikované kartáčování jednou až dvakrát týdně. V období línání je vhodné frekvenci zvýšit. Koupání stačí podle potřeby, obvykle po práci v terénu. Uši vyžadují zvýšenou pozornost kvůli převislému tvaru, který omezuje proudění vzduchu; kontrola a čištění minimálně jednou týdně. Po každém pobytu v lese je třeba zkontrolovat srst na přítomnost klíšťat, semen a úlomků. Pohybové nároky jsou velmi vysoké; tyrolský honič potřebuje minimálně hodinu a půl denní aktivity, ideálně v podobě volného pohybu v přírodě nebo loveckého výcviku. Prostý výběh na zahradě nestačí; potřebuje práci pro čich a vytrvalostní pohyb.

Jako lovecký honič je tyrolský brakýř inteligentní a pracovitý, ale jeho nezávislé myšlení typické pro honiče vyžaduje trpělivý a důsledný přístup. V loveckém výcviku vyniká přirozenými instinkty a ochotně spolupracuje s psovodem. V obecné poslušnosti může být svéhlavější, zejména pokud zachytí zajímavý pach. Pozitivní motivace a empatický přístup přinášejí nejlepší výsledky. Raná socializace je důležitá pro vybudování sebevědomí v různých prostředích. Spolehlivé přivolání je jedním z nejnáročnějších prvků výcviku kvůli silnému loveckému pudu. Práce pro čich, jako je dosledování nebo mantrailing, poskytuje ideální mentální vytížení.

Celkově robustní a odolné plemeno uzpůsobené náročným podmínkám alpského terénu. Dysplazie kyčelních kloubů (vývojová vada kloubní jamky) se může vyskytnout, ale je méně častá než u některých jiných středních plemen. Ušní záněty jsou běžným problémem kvůli stavbě převislých uší. Zranění při lovecké práci v terénu (řezné rány, podvrtnutí, kontakt s ostnatým drátěm) představují praktické riziko. Genetická studie odhalila zvýšený koeficient příbuzenské plemenitby (9,5 %), což poukazuje na relativně úzkou chovatelskou základnu a potřebu pečlivého výběru partnerů pro zachování genetické diverzity.

Tyrolský honič je plemeno primárně určené pro aktivní myslivce a kynology, kteří mu mohou nabídnout pravidelnou práci v terénu. Není vhodný pro začátečníky ani pro majitele bez zkušeností s loveckými plemeny. Ideální prostředí je dům na venkově s přístupem k volné přírodě; byt ve městě je nevhodný. Rodiny s dětmi by měly zvážit, zda dokáží naplnit jeho vysoké pohybové a pracovní nároky. Bez loveckého využití potřebuje alespoň intenzivní sportovní kynologii nebo nosovou práci. Není vhodný pro majitele hledající klidného společníka do domácnosti; tyrolský honič je v první řadě pracovní pes, který potřebuje smysluplné zaměstnání.

Tyrolský honič vznikl v Tyrolsku v druhé polovině 19. století z místních honičích psů, jejichž kořeny sahají ke keltským brakýřům. Cílený chov začal kolem roku 1860, kdy tyrolští myslivci začali systematicky selektovat psy pro práci v náročném alpském terénu. První standard plemene byl publikován v roce 1896 a v roce 1908 bylo plemeno uznáno jako samostatné. Během staletí se tyrolský honič stal nepostradatelným pomocníkem myslivců v horských oblastech Rakouska, kde vyniká schopností pracovat v prudkých svazích, hustých lesích a nepříznivém počasí. FCI vede plemeno pod číslem 68. V České republice je málo rozšířené a spadá pod příslušný klub v rámci ČMKU.