Cavachon

Cavachon je designový kříženec kavalír king charles španěla a bišonka, vyšlechtěný v Severní Americe v druhé polovině 90. let jako společenský pes do rodiny. Cílem bylo spojit něžnou, klidnou povahu kavalíra s hravostí a málo línající srstí bišonka. Vznikl z toho drobný, měkce osrstěný pes s velkýma výraznýma očima a svěšenýma ušima, který zbožňuje lidskou společnost a nejraději tráví čas na klíně svého člověka. Nejde o uznané plemeno, ale o křížence, u kterého se vlastnosti jednotlivých psů mohou lišit; přesto patří k nejoblíbenějším designovým společníkům.

Vzhled

Jde o drobného, kompaktního psíka s měkkou, nadýchanou srstí a jemným, přívětivým výrazem, jehož přesná podoba závisí na tom, po kterém rodiči se štěně vyvede. Hlava bývá zaoblená, s velkýma tmavýma výraznýma očima a svěšenýma ušima porostlýma delší srstí. Srst je měkká, od mírně vlnité po kudrnatou; obvykle málo líná, ale plstnatí. Zbarvení je pestré, běžné je bílé s hnědými nebo rezavými znaky (podobně jako blenheim u kavalíra), dále krémové, meruňkové, tříbarevné nebo bílé s černými znaky. Kohoutková výška se pohybuje zhruba mezi 25 a 33 cm, hmotnost obvykle mezi 5 a 9 kg, i když někteří jedinci bývají těžší. Protože jde o křížence, mohou se i sourozenci z jednoho vrhu vzhledem výrazně lišit; někteří připomínají spíš kavalíra, jiní bišonka.

Vlastnosti a využití

Chová se výhradně jako společenský pes; žádné pracovní využití nemá. K roli mazlíčka se ovšem hodí výborně: je přítulný, veselý a přizpůsobivý, vychází dobře s dětmi i jinými zvířaty a snadno si zvykne na byt i na dům se zahradou. Díky mírné, vstřícné povaze se někteří jedinci uplatňují i jako terapeutičtí psi. Na pohyb má mírné nároky, spokojí se s každodenními procházkami a hrou; energie bývá někde mezi klidným kavalírem a hravějším bišonkem. Nejvíc ze všeho ale potřebuje být se svými lidmi, protože samota mu vysloveně nesvědčí.

Podobná plemena

Nejblíž má cavachon přirozeně ke svým rodičovským plemenům, tedy ke kavalír king charles španělovi a bišonkovi; podle toho, po kterém se vyvede, může jednoho z nich hodně připomínat. Podobní jsou i další oblíbení kříženci kavalíra, hlavně cavapoo (kavalír a pudl), který mívá výraznější kudrny, nebo kříženci bišonka, jako je maltipoo. Od maltézského psíka ho odliší vlnitá, nikoli hladce splývající srst. Spolehlivě ho ovšem od podobných doodlů a designových psů rozezná jen znalost jeho rodičů.

Výživa a krmení

Vhodné je kvalitní krmivo pro malá plemena, přizpůsobené věku a aktivitě psa, s hlídáním porcí, aby nepřibíral; u tak drobného psa je i malý přebytek hned znát. Vzhledem k drobnému vzrůstu se hodí vhodný tvar granulí a pravidelná péče o chrup, protože malá plemena bývají náchylná k zubnímu kameni. Kvůli srsti kolem tlamy je dobré po krmení otřít vous. Někteří jedinci mívají citlivější kůži a sklon k alergiím, takže se u nich vyplatí sledovat, zda jim strava svědčí, a případně volit krmivo pro citlivé psy.

Povahou je to obvykle veselý, laskavý a nesmírně přítulný pes, který touží po lidské společnosti a nejraději je co nejblíž své rodině. K dětem se chová trpělivě a hravě a s jinými psy i zvířaty vychází dobře; k cizím lidem bývá otevřený a vstřícný, takže z něj rozhodně není hlídač. Po kavalírovi bývá klidný a mazlivý, po bišonkovi hravější a živější, přičemž konkrétní povaha se u jednotlivých psů liší podle toho, po kterém rodiči se vyvedou. Je citlivý, bystrý a učenlivý. Dlouhou samotu snáší špatně a může trpět odloučením, takže se hodí k někomu, kdo je hodně doma.

Péče o srst cavachona je jeho hlavní nárok. Měkká vlnitá až kudrnatá srst sice málo líná, o to snáz se ale plstnatí, takže potřebuje pročesávání několikrát týdně a zhruba každých šest až osm týdnů úpravu nebo sestřih, obvykle v salonu. Zvláštní pozornost si žádají oči, pod kterými se na světlé srsti snadno tvoří stopy po slzách, a svěšené uši, které je dobré pravidelně kontrolovat a čistit. Nezapomínat je třeba ani na chrup. Na pohyb je nenáročný, stačí mu každodenní procházky a hra, díky čemuž se skvěle hodí do bytu.

Výcvik cavachona bývá vděčný, protože jde o inteligentního a ochotného psa, který se rád učí a chce svému člověku vyhovět. Nejlépe funguje laskavý, důsledný přístup s pozitivní motivací; jako citlivé plemeno špatně snáší tvrdost i zvýšený hlas. Vzhledem k silné vazbě na rodinu je dobré od začátku psa zvykat na krátká odloučení, aby později lépe zvládal samotu. U malých plemen se vyplatí nepodcenit nácvik čistotnosti a od štěněte psa socializovat. Cavachona potěší i drobné triky a hry, které ho zabaví a posílí pouto s majitelem.

Jako kříženec dvou plemen bývá cavachon prezentován jako zdravější, spolehlivé to ale není: může zdědit zdravotní vlohy obou rodičů. Od kavalír king charles španěla hrozí hlavně onemocnění srdeční dvojcípé chlopně (degenerace mitrální chlopně), které je u tohoto plemene velmi časté, dále syringomyelie (vážné neurologické onemocnění) a oční choroby. Od bišonka může zdědit luxaci čéšky (vykloubení kolenní čéšky), citlivější kůži se sklonem k alergiím, oční vady, jako je šedý zákal, nebo močové kameny. Kvůli svěšeným uším bývá náchylnější k zánětům zvukovodu. Zásadní je proto vybírat štěně od chovatele, který u obou rodičů testuje hlavně srdce a oči. Při dobré péči se cavachon dožívá zhruba 12 až 15 let.

Cavachon je vhodný pro rodiny s dětmi, jednotlivce i seniory, kteří hledají přítulného, veselého a nenáročného společníka do bytu a mohou s ním trávit hodně času. Díky mírné, přátelské povaze vychází dobře s lidmi i zvířaty a zvládne ho i méně zkušený majitel. Naopak se nehodí pro lidi, kteří jsou často a dlouho pryč, protože špatně snáší samotu, ani pro toho, kdo nechce nebo nestíhá řešit pravidelnou péči o srst a náklady na salon. Hlavně je ale dobré počítat s tím, že u křížence nelze předem zaručit velikost, vzhled, povahu ani nízké línání. Vzhledem k oblibě designových psů je namístě zvlášť pečlivě vybírat zodpovědného chovatele, který testuje zdraví obou rodičů, hlavně srdce, a vyhnout se množírnám.

Cavachon patří mezi takzvané designové psy, tedy záměrné křížence dvou čistokrevných plemen. Poprvé byl cíleně vyšlechtěn v roce 1996 ve Spojených státech, v americkém státě Iowa, kdy chovatelé chtěli spojit něžnou a klidnou povahu kavalír king charles španěla s hravostí a málo línající srstí bišonka. Obě rodičovská plemena mají dlouhou historii: kavalír king charles španěl vzešel z oblíbených anglických dvorských španělů a v dnešní podobě se ustálil ve 20. letech 20. století, bišonek je starobylý středomořský společník, který se proslavil na francouzském a španělském dvoře. Cavachon se rychle stal jedním z nejoblíbenějších designových psů v Severní Americe a chová se i v Evropě; velké kynologické organizace ho jako plemeno nevedou, registrují ho jen kluby zaměřené na křížence.