Toy pudl

Vzhled

Drobný, harmonicky stavěný pes středních proporcí s charakteristickou kudrnatou srstí. Toy varieta si musí zachovávat celkový vzhled trpasličího pudla v menším měřítku, bez známek trpasličího vzrůstu. Lebka je mírně klenutá, čenich rovný a štíhlý, stop nevýrazný. Oči jsou mandlové, tmavé a živé, s inteligentním výrazem. Uši jsou dlouhé, ploché, přiléhající k hlavě a pokryté vlnitou srstí. Tělo je kompaktní s rovným hřbetem, krátkými bedry a hlubokým hrudníkem. Ocas je vysoko nasazený, nesen šikmo vzhůru. Srst je buď kadeřavá (hustá, jemná, vlnitá, pružná a odolná) nebo šňůrová (tvořící typické provázky minimálně 20 cm dlouhé). Přípustné jednobarevné zbarvení: černá, bílá, hnědá, šedá, meruňková (apricot) a červenoplavá.

Vlastnosti a využití

Pudl je proslulý svou výjimečnou inteligencí a patří mezi dva až tři nejchytřejší psí plemena vůbec. Toy varieta si uchovává tutéž bystrost a učenlivost, ale v balení vhodném i do nejmenšího bytu. Standard FCI ho popisuje jako loajálního psa schopného učit se a být cvičen, což z něj činí obzvláště příjemného společníka. Navzdory označení „toy" nejde o pasivní klínového psa; je hravý, zvídavý a rád se zapojuje do rodinného dění. Původní pudl byl aportovací vodní pes (název pochází z německého „pudeln", tj. šplouchat ve vodě) a toy varieta si z tohoto dědictví uchovává radost z pohybu a aktivit.

Podobná plemena

Od trpasličího pudla se liší pouze velikostí; standard vyžaduje, aby toy vypadal jako zmenšená kopie trpasličího bez projevů nanismu. Bišonek (bichon frisé) má podobnou kudrnatou bílou srst, ale robustnější stavbu a méně variabilní zbarvení. Maltézský psík je srovnatelně drobný, ale s rovnou, dlouhou srstí místo kudrnaté. Havanský psík je o něco větší a kompaktnější, s vlnitou srstí a odlišným temperamentem.

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo pro toy a miniaturní plemena s přiměřeným obsahem bílkovin a tuků odpovídá metabolickým potřebám tohoto drobného psa. Denní dávka se pohybuje kolem 40 až 80 g suchého krmiva, rozděleného do dvou až tří porcí. Pravidelné krmení je důležité, protože toy plemena jsou náchylnější k hypoglykémii (poklesu hladiny cukru v krvi), zejména ve štěněcím věku. Suché granule vhodné velikosti pomáhají udržovat zdravé zuby, protože toy pudl je obzvláště náchylný k zubním problémům. Pamlsky by neměly tvořit více než 10 % denního příjmu kalorií.

Živá inteligence a silná vazba na majitele jsou nejnápadnějšími povahovými rysy. Toy pudl je mimořádně vnímavý ke svému člověku, dokáže číst nálady a přizpůsobovat se atmosféře domácnosti. Ke své rodině je hluboce oddaný a vyžaduje stálou společnost; samotu snáší velmi špatně a při delším odloučení může trpět separační úzkostí. Vůči cizím lidem je vstřícný a společenský, rád je středem pozornosti. S ostatními psy vychází zpravidla dobře, ale jeho drobná velikost vyžaduje opatrnost při kontaktu s výrazně většími plemeny. K dětem je trpělivý, avšak kvůli křehké stavbě je soužití s velmi malými dětmi rizikové z hlediska neúmyslného zranění. Tendence ke štěkání je přirozená a může vyžadovat cílený trénink.

Kudrnatá srst je největší nárokem tohoto plemene na údržbu. Denní nebo obdenní kartáčování je nezbytné pro prevenci zacuchání a tvorby plstnatců. Profesionální stříhání každých čtyři až šest týdnů udržuje srst v dobrém stavu a hygienické čistotě. Na druhou stranu toy pudl prakticky nelíná, což oceňují alergici i milovníci čistých domácností. Koupání jednou za tři až čtyři týdny. Zuby vyžadují zvýšenou pozornost, ideálně denní čištění, protože zubní onemocnění je u tohoto plemene jedním z nejčastějších zdravotních problémů. Uši je třeba kontrolovat a čistit každý týden kvůli náchylnosti k zánětům. Pohybové nároky jsou umírněné; přibližně hodina denní aktivity v podobě procházek a hry postačuje.

Výjimečná inteligence a touha zalíbit se řadí pudla mezi nejsnáze trénovatelná plemena bez ohledu na velikost. Toy varieta reaguje výborně na pozitivní motivaci a s nadšením se učí nové povely i triky. Krátké a rozmanité lekce po 10 až 15 minutách přinášejí nejlepší výsledky. V obedience, trikové práci a dogdancingu dosahuje vynikajících výsledků. Nácvik čistotnosti může být o něco náročnější než u větších plemen kvůli malému měchýři a vyžaduje trpělivost a častější venčení. Tendenci k nadměrnému štěkání je vhodné řešit důsledně od štěněcího věku přesměrováním pozornosti a odměňováním klidu. Socializace by měla začít co nejdříve, aby dospělý jedinec reagoval sebevědomě v různých situacích.

Relativně dlouhověké plemeno s průměrnou délkou života kolem 14 až 15 let, ale s několika specifickými dědičnými predispozicemi. Progresivní atrofie sítnice (postupný zánik světločivných buněk v oku vedoucí k postupné ztrátě zraku) je jedním z nejzávažnějších dědičných onemocnění a vyžaduje genetické testování rodičů. Luxace pately (vykloubení čéšky) patří mezi časté ortopedické problémy malých plemen. Legg-Calvé-Perthesova choroba (odumírání hlavice stehenní kosti bez infekční příčiny) se vyskytuje zejména u mladých jedinců. Kolaps trachey (zúžení průdušnice v důsledku oslabení chrupavčitých prstenců) může způsobovat chronický kašel. Von Willebrandova choroba (dědičná porucha krevní srážlivosti) je v populaci pudlů přítomna a měla by být testována. Zubní problémy, zejména předčasná ztráta zubů a parodontóza, jsou u toy variety velmi časté.

Toy pudl je vynikající volbou pro širokou škálu majitelů, od aktivních seniorů přes páry v bytě po rodiny se staršími dětmi. Pro rodiny s batolaty a velmi malými dětmi není ideální kvůli křehké stavbě. Výborně se hodí do bytu díky malé velikosti, minimálnímu línání a umírněným pohybovým nárokům. I začátečníkům může vyhovovat díky snadné trénovatelnosti, ale vyžaduje závazek k pravidelné péči o srst a zuby. Naprosto nevhodný pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov, protože silná vazba na člověka činí samotu pro toy pudla velmi stresující. Ideální je pro člověka, který hledá inteligentního, přizpůsobivého a málo línajícího společníka ochotného se učit novým věcem po celý život.

Pudl jako plemeno má kořeny ve Francii, kde je dodnes národním plemenem, ačkoli jeho předkové pravděpodobně pocházejí z Německa, kde sloužili jako vodní aportovací psi. Název „poodle" pochází z německého „pudeln" (šplouchat), francouzský název „caniche" pak od slova „cane" (kachna), což odkazuje na původní využití při lovu vodního ptactva. Toy varieta vznikla postupným zmenšováním menších pudlů pravděpodobně v 18. století ve Francii, kde si malé pudlíky oblíbila aristokracie jako společníky do salónů. Na rozdíl od některých jiných toy plemen nebyl toy pudl vytvořen křížením s jinými miniaturními plemeny, ale cíleným výběrem nejmenších jedinců v rámci plemene. FCI vede všechny čtyři velikostní variety (velkého, středního, trpasličího a toy) pod jedním standardem č. 172. Toy varieta je nejmenší z nich a dnes patří celosvětově k nejpopulárnějším společenským plemenům.