Španělský mastin

Vzhled

Pes velkého až obrovského formátu, mohutně stavěný, dobře vyvážený, mimořádně silný a svalnatý. Hlava je masivní, pyramidového tvaru se širokou základnou a subkonvexním profilem lebky. Poměr lebky k čenichu je přibližně 3:2. Nosní hřbet je rovný, nos černý. Oči jsou malé vzhledem k velikosti hlavy, mandlové, tmavé, s vážným a bdělým výrazem. Uši trojúhelníková, středně velká, visící. Charakteristickým znakem je výrazný dvojitý lalok (dewlap) na krku. Hrudník je široký a hluboký, s obvodem přesahujícím výšku v kohoutku přibližně o jednu třetinu. Tělo je protáhlé, délka přesahuje výšku v kohoutku. Ocas je silný u nasazení, nošený nízko v klidu. Srst je hustá, silná, středně dlouhá, hladká, s delší srstí na ocasu a kratší na končetinách. Přípustné barvy: jednobarevné (žlutá, plavá, červená, černá, vlčí, srnčí) i kombinované (žíhaná, strakatá, se bílým obojkem). V tradičním použití nosili psi kolem krku kovový obojek s hroty (carlanca) jako ochranu před vlky.

Vlastnosti a využití

Klidný, důstojný a sebevědomý pes, který si je plně vědom své ohromné síly. K rodině je láskyplný, oddaný a jemný, k cizím osobám přirozeně ostražitý, ale neútočí bez důvodu. Původní a dosud živé využití je ochrana stád ovcí a koz před vlky a jinými predátory během trashumance (sezónní migrace stád po historických stezkách). Jeden mastin dokáže hlídat až 100 ovcí. Pracuje samostatně, rozhoduje se na základě vlastního úsudku a zasahuje pouze v případě skutečné hrozby. Doma je překvapivě klidný až líný, preferuje ležení na chladném místě. Potřebuje prostorný oplocený pozemek, ale energetické nároky jsou na tak velkého psa překvapivě nízké.

Podobná plemena

Od pyrenejského mastina (FCI 92) se odlišuje jednobarevným zbarvením (pyrenejský mastin je typicky bílý s barevnou maskou), lehce odlišnou stavbou hlavy a jiným regionálním původem (León a Extremadura oproti Aragonu). Pyrenejský horský pes (FCI 137) z Francie je lehčí, elegantněji stavěný, s delší bílou srstí. Svatobernardský pes (FCI 61) je podobně mohutný, ale má výrazně odlišný temperament (přítulnější, méně nezávislý) a pochází ze švýcarských Alp.

Výživa a krmení

Obří plemeno vyžadující kvalitní krmivo pro giant breeds s kontrolovaným obsahem bílkovin a tuků. Denní dávku rozhodně rozdělte na dva až tři menší příděly, aby se minimalizovalo riziko torze žaludku (GDV), ke kterému jsou obří hluboce hrudníková plemena mimořádně náchylná. Po jídle omezte pohyb minimálně na hodinu. Vyhněte se krmení ze zvýšených misek, které mohou riziko torze zvyšovat. Štěňata krmte granulemi pro obří plemena s kontrolovaným růstem, příliš rychlý nárůst hmotnosti závažně poškozuje vyvíjející se klouby. Doplňky pro klouby (glukosamin, chondroitin, omega-3) jsou doporučeny od mladého věku. Nepřekrmujte, nadváha u tak těžkého psa dramaticky zkracuje život.

Klidný, důstojný a vyrovnaný obr s přirozenou autoritou. K členům rodiny je oddaný, láskyplný a překvapivě jemný, navzdory své obrovské velikosti. S dětmi vychází dobře a je k nim ochranitelský, ale kvůli hmotnosti je nutný dohled nad interakcí s malými dětmi. K cizím osobám se chová odměřeně a ostražitě, ale neútočí bez důvodu. Vůči jiným psům se může projevovat dominantně, zejména vůči psům stejného pohlaví. Nezávislá povaha znamená, že nepotřebuje neustálou pozornost a dobře snáší čas o samotě na svém teritoriu. Štěká zřídka, ale když promluví, má hluboký, mohutný hlas slyšitelný na velkou vzdálenost.

Hustá, středně dlouhá srst vyžaduje kartáčování jednou až dvakrát týdně hřebenem s hrubými zuby. Na jaře a na podzim probíhá intenzivní línání, kdy je třeba česat denně odchlupovacím hřebenem. Koupání přibližně každých 6 až 8 týdnů nebo dle potřeby. Kožní řasy na krku (dewlap) kontrolujte a čistěte pravidelně, aby se v záhybech nehromadila vlhkost a nevznikaly kožní infekce. Uši čistěte každé dva až tři týdny kvůli náchylnosti k zánětu zvukovodu. Drápy zastřihujte dle potřeby, zuby čistěte pravidelně. Profesionální úprava srsti není nutná.

Inteligentní, ale výrazně nezávislý pes, jehož výcvik vyžaduje trpělivost a zkušenost. Nebyl vyšlechtěn pro poslušnost, ale pro samostatné rozhodování při ochraně stáda. Klasická obedience není jeho silná stránka, ale základní pravidla soužití musí být nastavena důsledně od štěněcího věku, protože dospělého mastina o hmotnosti 80 až 100 kg nelze fyzicky korigovat. Pozitivní posilování s využitím potravinové motivace (plemeno je na jídlo velmi orientované) funguje nejlépe. Socializace v raném věku je naprosto klíčová, kontakt s různými lidmi, zvířaty a prostředími. Tvrdé metody vedou ke ztrátě důvěry a mohou u tak silného psa vytvořit nebezpečnou situaci.

Jako u většiny obrích plemen je délka života kratší, 10 až 12 let. Dysplazie kyčelního kloubu (DKK, nepravidelný vývoj kloubní jamky vedoucí k artróze a bolesti) je nejčastější dědičný problém, přičemž tradiční pracovní linie vykazují nižší výskyt než výstavní linie. Torze žaludku (GDV, gastric dilatation-volvulus, život ohrožující přetočení žaludku, kdy se žaludek naplní plynem a přetočí, čímž se přeruší krevní zásobení) je akutní hrozba vyžadující okamžitý chirurgický zákrok. Degenerativní myelopatie (postupný rozpad míchy způsobující ochabování svalů zadních končetin, podobný ALS u lidí, objevující se kolem 8. až 9. roku věku) je genetické onemocnění bez léčby. Záněty zvukovodu se vyskytují kvůli velkým ušním kanálům. Doporučené předchovné testy: RTG kyčlí (DKK), kardiologické vyšetření a DNA test na degenerativní myelopatii.

Plemeno výhradně pro zkušené majitele obrích molosoidních plemen s rozsáhlým oploceným pozemkem. Ideální prostředí je farma nebo venkovská usedlost, kde mastin může plnit svou přirozenou roli strážce. Zcela nevhodný do bytu, do města bez zahrady a pro začátečníky. Pořízení tohoto psa je závazek vyžadující finanční připravenost (krmení, veterinární péče pro obřího psa jsou nákladné). Rodinám s většími dětmi vyhovuje při správné socializaci, ale malé děti by neměly být se psem bez dohledu. V některých zemích a obcích může podléhat legislativě o držení velkých nebo potenciálně nebezpečných plemen. Potenciální majitelé by měli zvážit, zda mají vozidlo schopné přepravit psa této velikosti k veterináři.

Jeden z nejstarších molosoidních plemen na světě, jehož předci chránili stáda již v době, kdy Římané přišli na Pyrenejský poloostrov. Po staletí sloužil jako neodmyslitelný společník pastevců při trashumanci, sezónním přesunu stád merinských ovcí po historických stezkách (cañadas reales) mezi letními a zimními pastvinami napříč celým Španělskem. Nosil kolem krku carlanca, kovový obojek s hroty, chránící ho před kousnutím vlka do hrdla. Existuje v několika regionálních typech pojmenovaných podle oblastí: Mastín Leonés (León), Mastín Extremeño (Extremadura) a další. První standard FCI byl stanoven roku 1946, revidován roku 1981 Asociación Española del Perro Mastín Español. Dnes existuje ve dvou formách: oficiální výstavní typ odpovídající estetickým standardům a tradiční pracovní typ (Mastín de campo y trabajo), který nadále chrání stáda v oblastech s výskytem vlků. Studie prokázaly, že přítomnost mastina u stáda snižuje predaci vlky o 61 %. FCI plemeno registruje pod číslem 91.