Bordeauxská doga

Bordeauxská doga (francouzsky dogue de bordeaux, též bordó doga nebo francouzský mastif) je mohutné francouzské molossoidní plemeno a jedno z nejstarších plemen vůbec. Pochází z jihu Francie z okolí Bordeaux, kde po staletí sloužila k ochraně, k lovu velké zvěře i k zápasům. Nezaměnitelná je obrovskou, vrásčitou hlavou a mimořádně silným, svalnatým tělem, kterým vzbuzuje respekt. Přes svůj impozantní vzhled je to klidný, vyrovnaný a nesmírně oddaný pes, který nade vše touží po blízkosti svého člověka a je něžný k dětem. Dnes je z ní hlavně rodinný společník a spolehlivý hlídač.

Vzhled

Jde o velmi silného, mohutně osvaleného a impozantního psa molossoidního, brachycefalického typu (s krátkou hlavou) a konkávními liniemi. Je spíš nízko stavěná a podsaditá, tělo má o něco delší než vysoké. Nejdůležitějším a nejnápadnějším znakem je obrovská, široká a vrásčitá hlava s hlubokými symetrickými vráskami, velmi krátkou širokou tlamou, výrazným stopem (přechodem čela v čenichovou partii) a mírným předkusem; obvod hlavy zhruba odpovídá kohoutkové výšce. Horní pysky jsou převislé, oči oválné, oříškové až tmavě hnědé, uši malé a svěšené. Na krku bývá lalok, kůže je silná a volná. Hrudník je široký a hluboký, sahající pod lokty, hřbet pevný, ocas silný u kořene, nesený nízko. Srst je jemná, krátká a měkká. Zbarvení je jednobarevné v odstínech plavé, od tmavě červené (mahagonové) po světle plavou, s černou nebo hnědou maskou, případně bez masky; malé bílé znaky na hrudi a tlapkách jsou přípustné. Psi měří v kohoutku 60 až 68 cm a váží nejméně 50 kg, feny 58 až 66 cm a váží nejméně 45 kg; běžně bývají i těžší.

Vlastnosti a využití

Odjakživa jde především o silného ochranného a strážního psa, který svou rodinu i majetek bez váhání brání; už samotným vzhledem vzbuzuje respekt a odrazuje vetřelce. V minulosti se využívala i k lovu velké zvěře, jako jsou divočáci, k práci u dobytka a bohužel i k zápasům, ty jsou ale dávnou minulostí. Dnes je z ní hlavně spolehlivý hlídač a oddaný rodinný pes. Přes svou sílu je klidná a vyrovnaná a nade vše stojí o kontakt s člověkem. Na pohyb je poměrně nenáročná: potřebuje pravidelný, ale ne přehnaný pohyb a rozhodně nesnese přetěžování, obzvlášť ve štěněcím věku, kdy se vyvíjejí klouby.

Podobná plemena

Toto plemeno patří mezi dogovité molossy a podobá se několika dalším mastifům. Bulmastif má obdobné strážní založení, je ale vysokonožší, s méně vrásčitou hlavou a často žíhaný nebo s černou maskou. Anglický mastif je ještě mohutnější a vyšší. Kane corso, italský moloss, je atletičtější a lehčí. Neapolský mastin má mnohem více volné kůže a záhybů a bývá šedý. Právě jednobarevné plavé až mahagonové zbarvení, nízká podsaditá stavba, obrovská vrásčitá hlava s předkusem a maskou dělají z bordeauxské dogy nezaměnitelné plemeno.

Výživa a krmení

Vhodné je kvalitní krmivo pro velká a obří plemena, přizpůsobené věku a aktivitě psa. U štěňat je naprosto zásadní řízený růst: nepřekrmovat a nepřetěžovat vyvíjející se kostru a klouby, aby se předešlo vývojovým vadám. Molossové mají sklon k obezitě, takže je důležité hlídat porce i kondici a psa čas od času zvážit, protože při každodenním kontaktu si pozvolného nárůstu hmotnosti nemusíte všimnout. Jako u velkých psů s hlubokým hrudníkem je rozumné rozdělit denní dávku do dvou porcí a dopřát psovi klid před náročným pohybem i po něm, aby se předešlo torzi žaludku (nebezpečnému nafouknutí a přetočení žaludku). Kloubům může prospět doplněk s glukosaminem a chondroitinem.

Povahou je klidná, vyrovnaná a sebejistá, přesto nesmírně oddaná a citlivá. Ke své rodině je hluboce připoutaná a nade vše touží po jejím kontaktu; k dětem je něžná a trpělivá, takže se jí právem přezdívá něžný obr. Zároveň je to přirozený ochránce s výrazným strážním pudem, který svůj domov i své lidi bez váhání brání, k cizím je proto zdrženlivá a ostražitá. Není bezdůvodně agresivní, umí ale být svéhlavá a dominantní, takže potřebuje klidné, sebejisté vedení. Špatně snáší dlouhou samotu. Je to pes, kterého jen tak něco nerozhází.

O krátkou, jemnou srst bordeauxské dogy je péče snadná, stačí ji jednou týdně vykartáčovat. Náročnější je péče o její typické znaky: hluboké vrásky na hlavě je potřeba pravidelně čistit a udržovat v suchu, aby se v nich nedržela vlhkost a nezanítily se, a kontrolovat je dobré i oči, u kterých se kvůli volné kůži mohou objevit vady víček. Kvůli převislým pyskům doga hodně slintá, takže je namístě počítat s otíráním. Na pohyb je nenáročná, potřebuje ale pravidelný, přiměřený pohyb; štěně se nesmí přetěžovat. Jako plemeno s krátkou tlamou hůř snáší horko, proto je dobré chránit ji před přehřátím a v parnu ji nepřetěžovat.

Výcvik a výchova bordeauxské dogy patří do rukou zkušeného a klidného člověka. Je to inteligentní pes, který ale umí být svéhlavý a dominantní, takže potřebuje důsledné, sebejisté, přitom laskavé vedení a jasná pravidla od štěněte; tvrdost i nedůslednost mu škodí. Naprosto zásadní je raná a důkladná socializace, obzvlášť kvůli síle a strážnímu pudu, aby z dogy vyrostl vyrovnaný a dobře ovladatelný pes. Vzhledem k síle dospělého psa je důležité naučit ho základní poslušnost a chození na vodítku včas, dokud je zvladatelný. Náročné sporty doga nepotřebuje, ocení spíš klidnou práci a společný čas s rodinou.

Bohužel patří toto plemeno k psům s krátkým věkem a nese řadu zdravotních rizik. Poměrně častá jsou srdeční onemocnění (například dilatační kardiomyopatie nebo zúžení srdečnice), která se na krátkém věku plemene výrazně podílejí. Objevit se může dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu (vývojová vada kloubu) a kvůli hlubokému hrudníku hrozí torze žaludku (nebezpečné nafouknutí a přetočení žaludku). Krátká tlama přináší dýchací potíže a horší snášení horka, hluboké kožní záhyby sklon k zánětům a volná kůže kolem očí vady víček. Odpovědný chovatel vybírá zdravé, testované rodiče (mimo jiné s vyšetřením kloubů a srdce). Průměrně se bordeauxská doga dožívá jen zhruba 8 až 11 let.

Bordeauxská doga je ideální pro zkušené, klidné a rozvážné majitele se zázemím pro velkého psa, kteří ocení oddaného, něžného obra i spolehlivého hlídače a dokážou mu dát důsledné vedení, dostatek blízkosti a přiměřený pohyb. Díky vyrovnané povaze se hodí i do rodiny s dětmi (za dohledu kvůli velikosti a síle). Naopak se nehodí pro úplné začátečníky, pro pohodlné nebo často nepřítomné lidi, pro milovníky dokonalého pořádku (slintá) ani do bytu bez dostatečného prostoru. Předem je dobré počítat s krátkým věkem a nemalými zdravotními riziky plemene, což bývá citově i finančně náročné, a s ostražitostí k cizím. Vybírat je vhodné po zdravých, testovaných rodičích s průkazem původu.

Bordeauxská doga patří k nejstarším francouzským plemenům; její molossoidní předci se na jihu Francie v okolí Bordeaux chovali už ve 14. století, snad ještě dávno předtím. Po staletí sloužila jako ochránce statků a stád, lovecký pes na velkou zvěř i jako pes bojový a zápasnický. První plemenný standard sepsal Pierre Mégnin v roce 1896 a plemeno se postupně ustálilo do dnešní podoby díky práci chovatelů, mezi nimiž vyniká Raymond Triquet, autor moderních standardů. Málem vymřela za obou světových válek. Velkou popularitu jí přinesl americký film Turner a Hooch, v němž hraje slintavou dogu. Mezinárodní kynologická federace ji vede pod číslem 116.