Ruský toy

Vzhled

Jeden z nejmenších psů na světě s jemnou kostrou, suchým osvalením a čtvercovým formátem. Délka těla odpovídá výšce v kohoutku. Hlava je malá v poměru k tělu, s vysoko klenutou lebkou a zřetelným stopem střední hloubky. Čenich je suchý, špičatý, kratší než lebka (tvoří jednu třetinu až dvě pětiny délky hlavy). Oči jsou poměrně velké, kulaté, výrazné, co nejtmavší. Uši jsou velké, tenké, vysoko nasazené, vzpřímené, ve tvaru vysokého rovnoramenného trojúhelníku.

Krátkosrstá varieta má krátkou, přiléhavou, lesklou srst bez podsady. Dlouhosrstá varieta má na těle a krku středně dlouhou srst (3 až 5 cm), rovnou nebo mírně vlnitou, přiléhající k tělu, s výraznými třásněmi na zadní straně končetin a na ocase. Uši jsou pokryté hustou, dlouhou srstí tvořící charakteristickou „náušnici", která u dospělých psů zcela zakrývá vnější okraj ucha. Povolená zbarvení zahrnují černo-pálené, hnědo-pálené, modro-pálené, lila-pálené, ryšavé s černým, modrým, hnědým nebo lila nádechem, jednobarevné ryšavé, plavé a krémové. Bílé skvrny na hlavě, hrdle nebo velké bílé znaky na hrudi jsou diskvalifikující.

Vlastnosti a využití

Výhradně společenský pes vyšlechtěný pro život po boku svého majitele. Navzdory miniaturní velikosti je překvapivě aktivní, zvídavý a rád se zapojuje do dění kolem sebe. S úspěchem se uplatňuje v agility přizpůsobeném malým plemenům, v obedience, v noseworku i ve psím tanci. Díky své ostražitosti funguje jako spolehlivý „hlásič" návštěv, přestože jeho velikost mu neumožňuje plnit strážní funkci. Přizpůsobivý cestovní společník, snadno přepravitelný.

Podobná plemena

Od čivavy (FCI 218), s níž sdílí miniaturní velikost, se liší vyšší, elegantnější stavbou těla, vzpřímenýma trojúhelníkovýma ušima a celkově jemnějším kostěným rámcem. Čivava je zavalitější s kulatější lebkou a kratším čenichem. Od pražského krysaříka (FCI 363), dalšího miniaturního českého plemene, se odlišuje větší velikostí očí, vyšší klenbou lebky a zřetelně odlišným tvarem uší. Krysařík je navíc výhradně krátkosrstý. Od anglického toy teriéra (FCI 13), z něhož historicky vychází, se liší menší velikostí, jemnější konstitucí a existencí dlouhosrsté variety. Anglický toy teriér je robustnější a existuje pouze v krátkosrsté formě.

Výživa a krmení

Miniaturní plemeno s rychlým metabolismem vyžaduje kvalitní krmivo určené pro velmi malá plemena. Denní dávku je nutné rozdělit do dvou až tří malých porcí, protože malý žaludek nezvládá velké objemy najednou a hrozí hypoglykémie (prudký pokles hladiny cukru v krvi), zejména u štěňat a velmi drobných jedinců. Krmivo by mělo být dostatečně jemné nebo v malých granulích přizpůsobených velikosti čelistí. Pamlsky pouze v miniaturních dávkách, maximálně 10 % denního příjmu. Pozor na obezitu, která u tak drobného psa zatěžuje klouby a srdce.

Aktivní, veselý a hluboce oddaný společník, který svého majitele zbožňuje a chce být neustále v jeho blízkosti. Zvídavý a otevřený okolnímu světu, přistupuje k novým situacím s odvahou, která neodpovídá jeho velikosti. K cizím lidem bývá zpočátku zdrženlivý, ale po seznámení se rychle otevře. S ostatními psy zpravidla vychází dobře, pokud je socializován od mládí, avšak může projevovat teritoriální sklony a „komplexu malého psa" vůči výrazně větším jedincům. Velmi špatně snáší samotu a odloučení od rodiny. Citlivý na hrubé zacházení, reaguje stažením se do sebe nebo nervozitou. Hravý a čilý až do vysokého věku.

Krátkosrstá varieta vyžaduje minimální péči o srst, stačí kartáčování jednou týdně. Dlouhosrstá varieta potřebuje kartáčování dvakrát až třikrát týdně, se zvláštní pozorností k třásním na uších, končetinách a ocase, kde se srst může zacuchávat. Koupání přibližně jednou měsíčně. Zuby vyžadují zvýšenou péči, ideálně denní čištění, protože malá plemena jsou výrazně náchylnější k parodontóze a zubnímu kameni. Mléčné zuby někdy nevypadnou samovolně (retence mléčných zubů) a je třeba je nechat veterinárně extrahovat. Uši čistit týdně, drápy zkracovat každé dva až tři týdny. Kvůli jemné kostře je třeba chránit psa před skoky z výšky a hrubým zacházením.

Inteligentní a učenlivý pes, který se rád učí novým věcem a reaguje na pozitivní motivaci s nadšením. Při trpělivém, důsledném přístupu zvládá překvapivě širokou škálu povelů a triků. Reaguje citlivě na tón hlasu, tvrdé metody jsou kontraproduktivní a mohou vést k bázlivosti nebo nervozitě. Největší výzvou bývá tendence k nadměrnému štěkání, které je třeba korigovat od štěněcího věku. Socializace je klíčová, zejména kontakt s většími psy, různými lidmi a prostředími, aby se sebevědomí z dětství nevyvinulo v úzkostnou reaktivitu. Nácvik čistotnosti může být u miniaturních plemen pomalejší.

Celkově poměrně zdravé plemeno s dobrou délkou života, ale jeho miniaturní rozměry přinášejí specifická rizika. Luxace pately (vyklouznutí čéšky z její dráhy) je nejčastějším ortopedickým problémem, vyskytuje se v různých stupních závažnosti. Legg-Calvé-Perthesova choroba (aseptická nekróza hlavice stehenní kosti, tedy odumírání kostní tkáně v kyčli bez infekce) postihuje zejména jedince pod 2 kg. Retence mléčných zubů (setrvání dočasných zubů po prořezání trvalých) a parodontóza (zánětlivé onemocnění dásní a okolních tkání) patří mezi nejčastější problémy chrupu. Progresivní atrofie sítnice (postupné odumírání světločivných buněk oka vedoucí ke ztrátě zraku) a katarakta (šedý zákal) se v plemeni vyskytují. Onemocnění mitrální chlopně (degenerace srdeční chlopně mezi levou síní a komorou) je dokumentováno. Zlomeniny kostí jsou rizikem kvůli extrémně jemné kostře, zejména u štěňat. Otevřená fontanela (neuzavřená mezera v lebce) přetrvávající po devátém měsíci věku je diskvalifikující vadou.

Výborná volba pro jednotlivce, páry i seniory, kteří hledají oddaného společníka do bytu. Zvládne i začátečník, pokud si uvědomuje specifika miniaturních plemen a nepodceňuje výchovu. Ideální pro městský život v bytě, nepotřebuje zahradu. S dětmi doporučujeme opatrnost: není vhodný pro rodiny s malými dětmi, které by mohly drobného psa neúmyslně zranit pádem, stisknutím nebo neopatrnou manipulací. Se staršími dětmi, které chápou křehkost psa, vychází dobře. Nevhodný pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov, protože špatně snáší samotu. Oba typy srsti jsou přijatelné, dlouhosrstá varieta vyžaduje o něco více péče.

Angličtí toy teriéři patřili v Rusku na počátku 20. století k oblíbeným společenským psům městské smetánky. Po revoluci v roce 1917 se jejich chov téměř zastavil a v období 1920 až 1950 prakticky neexistoval. V polovině 50. let 20. století začali sovětští kynologové s obnovou, avšak izolace od západního chovu vedla k vývoji psů, kteří se od anglických toy teriérů stále více odlišovali. Zlomový okamžik nastal 12. října 1958, kdy se v Moskvě narodil první dlouhosrstý štěně, které dalo vzniknout zcela nové varietě. Klíčovou roli v jejím rozvoji sehrála moskevská chovatelka Jevgenija Fominišna Žarová. Plemeno se postupně emancipovalo jako samostatná entita s vlastním standardem, odlišná od svého anglického předchůdce. FCI jej provizorně uznala v roce 2006 a definitivně v roce 2017. V České republice je chov aktivní pod Klubem Ruský toy ČR.