Rakouský pinč - vyměnit foto!

Původní farmářský pes z rakouského venkova, kde hlídal dvory, chránil hospodářství a udržoval stodoly bez hlodavců. Ke své rodině je hravý, oddaný a láskyplný, ale vůči neznámým lidem se chová podezřívavě a ostražitě. Minimální lovecký pud ho odlišuje od mnoha příbuzných pinčů a činí z něj spolehlivého hlídače, který upřednostňuje ochranu teritoria před pronásledováním kořisti.

Vzhled

Středně velký, zavalitý pes robustní stavby s poměrem výšky k délce těla 9:10. Hlava je hruškovitého tvaru s širokou, kulatou lebkou a výraznou čelní rýhou. Stop je dobře patrný, čenich silný s rovným hřbetem nosu a černým nosem. Poměr čenichu k lebce je 4:6. Oči jsou velké, tmavé, v kulatých očních otvorech s tmavě pigmentovanými víčky. Uši jsou malé, knoflíkové, vysoko nasazené. Srst je hustá, dvojitá: svrchní vrstva krátká až středně dlouhá, hustá, hladká a přiléhavá. Zbarvení zahrnuje rezavě zlatou, hnědožlutou, jelení červenou nebo černou s pálenými znaky. Bílé znaky jsou přípustné na hrudi, čenichu, krku, hrdle, šíji, tlapách a špičce ocasu. Ocas je vysoko nasazený, silný, středně dlouhý s hustou srstí. Celkový dojem je robustnějšího a masivnějšího psa ve srovnání s německým pinčem.

Vlastnosti a využití

Vysoce energický a všestranný pes, který potřebuje denně minimálně hodinu až hodinu a půl aktivního pohybu. Vyniká jako hlídač domu a dvora, kde svou ostražitost projevuje hlasitým štěkotem při jakémkoli neznámém podnětu. Na farmách plnil roli hubitele hlodavců ve stodolách a stájích. Dnes se uplatňuje především jako rodinný společník a hlídací pes v příměstském nebo venkovském prostředí. Lovecký pud je minimální, což usnadňuje soužití s většími hospodářskými zvířaty.

Podobná plemena

Od Německého pinče (FCI 184) se liší zavalitější a robustnější stavbou, širší hlavou hruškovitého tvaru a celkově rustikálnějším vzhledem. Německý pinč je elegantnější a štíhlejší. Od Miniaturního pinče (FCI 185) se odlišuje výrazně větší velikostí a mohutnější konstitucí. Dánsko-švédský farmářský pes má podobné pracovní využití, ale je menší a lehčí s odlišným zbarvením. Český strakatý pes sdílí farmářský původ ve středoevropském regionu, ale má zcela odlišný exteriér.

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo pro středně velká aktivní plemena podávané ve dvou denních dávkách. Při intenzivní aktivitě může být potřeba navýšit energetický příjem. Plemeno nemá specifické dietní požadavky ani výrazný sklon k obezitě, ale pravidelná kontrola hmotnosti je důležitá, protože zavalitá stavba může maskovat nadváhu. Někteří jedinci mají citlivou kůži náchylnou k suchosti, což lze podpořit krmivem s obsahem omega mastných kyselin.

Živý, hravý a oddaný rodinný pes s výrazným hlídacím instinktem. K dětem se chová láskyplně a trpělivě, rád se zapojuje do společných aktivit. Vůči cizím lidem je přirozeně podezřívavý a nedůvěřivý, což z něj dělá vynikajícího hlídače, ale vyžaduje to důslednou socializaci od štěněcího věku. Vztah k ostatním psům může být problematický, zejména u psů stejného pohlaví, kde se projevuje tendence k dominanci a agresivitě. Štěkot bývá častý a hlasitý, zejména při reakci na neznámé zvuky a osoby. Ke svému majiteli je hluboce oddaný a nerad se od něj vzdaluje.

Krátká hustá srst vyžaduje minimální údržbu, stačí kartáčovat jednou týdně. V období línání (jaro a podzim) je vhodné kartáčování zintenzivnit. Koupání pouze dle potřeby. Zuby čistit ideálně denně, minimálně dvakrát týdně. Drápky zkracovat pravidelně. U některých jedinců se vyskytuje citlivost kůže, projevující se suchou a svědivou pokožkou, která může vyžadovat veterinární konzultaci. Pohybově náročný, potřebuje denně minimálně hodinu intenzivní aktivity včetně běhání, her a mentální stimulace. Při nedostatečném vytížení se stává destruktivním a nadměrně štěká.

Inteligentní a učenlivý, ale svéhlavý a nezávislý. Má tendenci zpochybňovat povely, které ho nezajímají, a vyžaduje důsledného a sebevědomého vůdce. Pozitivní motivace funguje nejlépe, hrubé metody vedou k odporu. Raná socializace je naprosto zásadní, zejména kvůli přirozené podezřívavosti vůči cizím a možné agresivitě vůči jiným psům. Štěkot vyžaduje cílený trénink od štěněcího věku, protože bez kontroly se stává nadměrným. Vyniká v agilitě a dalších aktivitách, kde může uplatnit svou energii a inteligenci.

Celkově zdravé a odolné plemeno, ačkoli omezená populace ztěžuje získání spolehlivých zdravotních dat. Dysplazie kyčelního kloubu (abnormální vývoj kyčle vedoucí ke kulhání a bolesti) se může vyskytovat, i když rozsah není přesně zmapován. Srdeční onemocnění, včetně možné predispozice ke kardiomyopatii (onemocnění srdečního svalu), jsou uváděna jako potenciální riziko, ale neexistují studie potvrzující míru výskytu u plemene. Citlivost kůže (sklon k suchosti a svědění) patří k méně závažným, ale častějším problémům. Malá genetická základna kvůli téměř vyhynutí plemene znamená zvýšené riziko dědičných chorob, proto je zodpovědný výběr chovných párů naprosto zásadní.

Vhodný pro zkušené majitele, kteří hledají živého a oddaného hlídače domova. Ideální prostředí je dům se zahradou v příměstské nebo venkovské oblasti. Do bytu se hodí pouze podmíněně, při zajištění dostatečného pohybu, ale přirozená hlasitost může obtěžovat sousedy. Skvělý pes pro rodiny se staršími dětmi, které ocení jeho hravost a energii. Nevhodný pro domácnosti s více psy, pokud majitel nemá zkušenosti s řízením mezidruhových vztahů. Pro začátečníky obtížnější kvůli tvrdohlavosti a silnému strážnímu instinktu. Ideální majitel je aktivní člověk se zkušenostmi s pinči nebo podobnými nezávislými plemeny, který ocení oddaného strážce s výraznou osobností.

Potomek směsi německých pinčů a původních rakouských venkovských psů, kteří po generace sloužili na farmách jako hlídači a hubitelé hlodavců. V roce 1843 byl tento typ psa poprvé popsán jako samostatný. Emil Hauck zahájil roku 1921 cílený chovatelský program s cílem zachovat typ, který považoval za původního rakouského psa. Rakouský kennel klub plemeno oficiálně uznal v roce 1928 pod názvem Österreichischer Kurzhaarpinscher. Po druhé světové válce počty dramaticky poklesly a v 70. letech 20. století zbyl jediný registrovaný pes, samec Diokles von Angern. Křížením s identifikovanými jedinci venkovského pinčího typu (Landpinschern) z regionu bylo plemeno postupně obnoveno. Přesto zůstává jedním z nejohroženějších plemen na světě. Arche Austria eviduje pouze 6 až 12 chovných zvířat. Název byl později zkrácen na Österreichischer Pinscher. UKC ho uznalo v roce 2006.