Maltézský psík

Starověké kořeny tohoto plemene sahají minimálně dva tisíce let do historie Středomoří, kde malí bílí psi sloužili jako společníci kupců, námořníků a později šlechty. Maltézský psík je povahově veselý, inteligentní a výrazně závislý na lidské společnosti. Přestože působí křehce, ukrývá se v něm překvapivá odvaha a sebevědomí.

Vzhled

Malý pes obdélníkové stavby, jehož délka těla přesahuje kohoutkovou výšku přibližně o třetinu. Hlava je poměrně široká s výrazným stopem v úhlu 90°, plochým temenem a tmavýma, kulatýma očima s živým výrazem. Uši jsou trojúhelníkovité, vysoko nasazené, přiléhající k hlavě. Srst je hustá, lesklá a hedvábná, zcela rovná (bez vln a kudrlinek), bez podsady, splývající těžce po celém těle jako plášť. Zbarvení je výhradně čistě bílé, tolerován je jen lehký slonovinový nádech. Ocas nasazený v úrovni zádi, silný u kořene a ztenčující se ke špičce, tvoří jeden velký oblouk, jehož konec spadá mezi kyčle. Typická je cupitavá, rychlá chůze.

Vlastnosti a využití

Maltézský psík je výhradně společenské plemeno vyšlechtěné po staletí jako společník. Vyniká silnou vazbou na majitele a potřebou neustálého kontaktu. Je inteligentní a dobře reaguje na pozitivní výcvikové metody, dokáže se naučit řadu triků i jednoduché sportovní disciplíny jako agility nebo dogdancing. Jeho živost a zvědavost z něj dělají zábavného partnera. Na druhou stranu špatně snáší samotu a při delším odloučení může projevovat destruktivní chování, nadměrné štěkání nebo úzkost.

Podobná plemena

Od havanského psíka (FCI 250) se maltézský psík liší výhradně bílým zbarvením a jemnější, rovnější srstí bez podsady. Havanský psík má pestřejší paletu barev a robustnější stavbu. Boloňský psík (FCI 196) je rovněž bílý, ale jeho srst je výrazně vlnitá až kudrnatá a spadá v pramenech, nikoli v rovných plochách. Bišonek (bichon frisé, FCI 215) má kudrnatou, pružnou srst a zakulacenější celkový dojem. Coton de Tuléar (FCI 283) má bavlnkovitou texturu srsti a je o něco větší. Maltipoo (kříženec maltézského psíka a pudla) je neuznaný designový kříženec bez standardu.

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo odpovídající velikosti a nízké energetické spotřebě. Denní dávku rozdělit na dvě až tři menší porce, protože maltézáci mají citlivé trávení. Vyvarovat se přílišného množství pamlsků, protože plemeno je náchylné k obezitě. Vhodné je krmivo s vysokým podílem kvalitních bílkovin a omezenými sacharidy. Pitný režim je důležitý i pro prevenci ledvinových a močových potíží.

Veselý, přítulný a překvapivě odvážný pes, který se celým srdcem upíná ke svému majiteli. Maltézský psík je typický „pes do klína", ale rozhodně není pasivní. Má živou mysl, rád zkoumá okolí a dovede být i poměrně tvrdohlavý. K rodině je oddaný a miluje fyzický kontakt. K cizím lidem bývá otevřený a přátelský, i když u některých jedinců se může projevit počáteční ostýchavost. S dětmi vychází dobře, ale doporučuje se spíše pro rodiny se staršími dětmi, protože jeho malá velikost ho činí zranitelným při neopatrném zacházení. Bez dostatečné socializace může být majetnicko žárlivý vůči jiným zvířatům.

Dlouhá, hedvábná srst bez podsady vyžaduje téměř každodenní rozčesávání, aby se nezplstnatila. Koupání přibližně jednou za jeden až dva týdny, protože bílá srst se snadno špiní. Po koupeli důkladné vysušení a rozčesání. Pravidelná péče o okolí očí je nutností, protože u maltézáků dochází k nadměrnému slzení a zbarvení srsti do rezava. Uši kontrolovat a čistit týdně. Zuby vyžadují zvláštní pozornost, protože malá plemena jsou náchylná k zubnímu kameni a předčasnému vypadávání zubů. Kartáčování zubů ideálně denně. Fyzická zátěž je mírná: 20 až 30 minut procházky a hraní denně postačí.

Inteligentní plemeno, které se rádo učí novým věcem, pokud je výcvik vedený pozitivně a s trpělivostí. Maltézský psík dobře reaguje na pochvalu a odměny, ale je citlivý na hrubost a zvýšený hlas. Při správné výchově zvládne nejen základní poslušnost, ale i řadu triků a jednoduchých sportovních disciplín. Klíčová je časná socializace, aby pes nebyl bázlivý nebo příliš štěkavý. Největší výcvikovou výzvou bývá nácvik čistotnosti, který u malých plemen trvá déle. Důslednost je nezbytná, protože maltézáci umějí svým šarmem přesvědčit majitele k ústupkům.

Maltézský psík je celkově odolné plemeno s dlouhým životem, ale má několik specifických zdravotních predispozic. Luxace pately (vykloubení kolenní čéšky, typické pro malá plemena) se projevuje občasným kulháním a přeskakováním na třech nohách. Legg-Calvé-Perthesova choroba (aseptická nekróza hlavice stehenní kosti) postihuje mladé jedince a projevuje se kulháním na zadní končetinu. Patent ductus arteriosus (PDA, vrozená srdeční vada, při které se nezavře fetální cévní spojka po narození) je řešitelný chirurgicky. Portosystémický zkrat (vrozená cévní anomálie, při které krev obchází játra) se může projevit špatným růstem, zvracením, průjmem nebo dezorientací. White dog shaker syndrom (třesavka bílých psů, autoimunitní neurologické onemocnění projevující se nekontrolovaným třesem celého těla) se léčí kortikosteroidy. Progresivní atrofie sítnice (PRA, postupná degenerace sítnice vedoucí k slepotě) nemá účinnou léčbu. Kolaps trachey (zeslabení chrupavčitých prstenců průdušnice) způsobuje suchý kašel a dýchací obtíže. Zubní onemocnění jsou u tohoto plemene mimořádně častá. Doporučené testy: ortopedické vyšetření kolen (patela), kardiologické vyšetření, oční vyšetření, jaterní testy (bile acids test pro portosystémické zkraty).

Maltézský psík je vynikající volba pro seniory, jednotlivce pracující z domova a rodiny se staršími dětmi, které hledají oddaného a přítulného společníka. Výborně se hodí do bytu a nepotřebuje zahradu ani intenzivní pohyb. Naopak rozhodně není vhodný pro lidi, kteří tráví většinu dne mimo domov, protože špatně snáší samotu. Potenciální majitelé musí počítat s náročnou každodenní péčí o srst a s pravidelnými návštěvami u groomerů. Pro rodiny s velmi malými dětmi je vhodnější robustnější plemeno. Hypoalergenní vlastnosti (minimální línání, absence podsady) z něj dělají jednu z vhodnějších voleb pro alergiky, i když žádné plemeno není stoprocentně hypoalergenní.

Maltézský psík patří mezi nejstarší společenská plemena na světě. První písemné zmínky pocházejí od řeckého filozofa Aristotela, který kolem roku 370 př. n. l. popsal malého bílého psa z ostrova Malta. Starověké keramické nálezy a fresky z řecké, římské i egyptské civilizace zobrazují psy nápadně podobné dnešnímu maltézskému psíkovi, což dokládá jeho význam jako společníka vyšších vrstev. Ve starověku tito psi pravděpodobně sloužili i prakticky, jako lovci hlodavců v přístavních skladištích a na lodích. Ve středověku se plemeno rozšířilo po celé Evropě a stalo se oblíbencem zejména francouzské a britské šlechty. Renesanční malíři jako Tizian nebo Goya zachytili maltézské psíky na portrétech šlechtičen jako symboly čistoty a vznešenosti. Na přelomu 17. a 18. století bylo plemeno téměř zdecimováno nešťastnými pokusy vyšlechtit ještě menší varietu. Moderní standardizace obnovila stabilitu plemene. FCI registruje maltézského psíka pod číslem 65 s patronátem Itálie, která zastřešuje centrální středomořskou oblast původu.