Löwchen (malý lvíček)

Starobylý společenský pes evropské šlechty, zachycený na kamenných reliéfech katedrály v Amiens ze 13. století a na vlámských gobelínech z 15. století. Oblíbenec burgundských dvořanek, které ho chovaly jako elegantního společníka a živou „termosku" (holé partie psího těla se tiskly k majitelce a hřály ji). Přes svou dekorativní historii je lvíček překvapivě všestranný, čilý a přizpůsobivý pes, který se snese prakticky s kýmkoli a v jakékoli situaci. Vyniká láskyplnou, vyrovnanou a poslušnou povahou.

Vzhled

Malý, dobře stavěný pes čtvercového formátu (délka těla odpovídá výšce v kohoutku). Výška 26 až 32 cm s tolerancí ±1 cm, hmotnost kolem 5 až 8 kg. Hlava je relativně krátká a široká, s rovným nosním hřbetem, oči velké, kulaté, tmavé, s inteligentním výrazem. Uši visící, středně dlouhé, bohatě osrstěné. Ocas nesen v elegantním oblouku přes záda, na konci s výrazným střapcem. Srst je hedvábná, dlouhá, vlnitá a hustá, bez podsrstního pokladu. Přípustné jsou všechny barvy a barevné kombinace bez omezení. Charakteristickým znakem je povinný „lví střih" pro výstavy: zadní část těla, zadní končetiny (kromě paterek), přední končetiny (kromě „náramků" na předloktí) a přední třetina až polovina ocasu jsou ostříhány nakrátko, zbytek ponechán v plné délce. Výsledkem je silueta připomínající hřívatého lva.

Vlastnosti a využití

Přátelský, hravý a inteligentní společník, který se přizpůsobí jakémukoli prostředí a životnímu stylu. Nemá specializované pracovní využití, ale díky ochotě spolupracovat se uplatní v obedienci, rally a agility. Má mírné hlídací sklony (upozorní na příchod návštěvy), ale bez agresivity. Silně potřebuje lidskou společnost a nesnáší dlouhodobé osamění.

Podobná plemena

Nejčastěji zaměňovaný s bišonkem (bichon frisé), od kterého se liší vlnitou (nikoli kudrnatou) srstí, lvím střihem a širší paletou barev. Havanský psík má podobnou velikost a společenskou povahu, ale robustnější stavbu a odlišnou texturu srsti. Maltézský psík je menší, výhradně bílý a s rovnou, hedvábnou srstí. Bolonský psík je rovněž bílý a menší. Od pudla se lvíček liší typem srsti (hedvábná a vlnitá vs. kudrnatá).

Výživa a krmení

Krmení přizpůsobit malé velikosti a střední úrovni aktivity. Dvě denní porce kvalitní stravy. Pozor na nadměrné krmení, protože přibývání na váze zatěžuje drobné klouby. Pamlsky využívat při tréninku v přiměřeném množství. Zuby čistit pravidelně kvůli náchylnosti malých plemen k zubním problémům.

Láskyplný, veselý a společenský pes, který vychází prakticky se všemi. K rodině je hluboce oddaný a rád se zapojuje do všech společných aktivit. S dětmi se snáší výborně díky hravé a trpělivé povaze. S ostatními psy i kočkami žije bez problémů. K cizím lidem přistupuje otevřeně a přátelsky, upozorní na jejich příchod, ale bez agresivity. Má výraznou potřebu lidské společnosti a špatně snáší delší odloučení od rodiny. Při samotě může být nešťastný a projevovat se destruktivně nebo hlasitě. Celkově jde o vyrovnaného, přizpůsobivého a poslušného psa, který dokáže být klidný, když je to potřeba.

Hedvábná srst vyžaduje kartáčování jednou až dvakrát týdně, aby se zabránilo zplstnatění. Koupání jednou měsíčně nebo dle potřeby. Lví střih (lion clip) je povinný pro výstavní jedince a vyžaduje pravidelnou úpravu u groomera, obvykle každých 6 až 8 týdnů. Majitelé, kteří nevystavují, mohou srst ponechat v přirozené délce nebo zvolit jednodušší střih. Línání je minimální díky absenci podsrstního pokladu, což z lvíčka dělá jednoho z nejvhodnějších psů pro alergiky. Uši kontrolovat pravidelně, protože visící, hustě osrstěné boltce zadržují vlhkost. Oči čistit dle potřeby. Zuby čistit ideálně denně. Pohyb přiměřený: dvě kratší procházky denně s prvky hry stačí k uspokojení energetických potřeb.

Inteligentní, učenlivý a ochotný spolupracovat, což z něj dělá jednoho z nejsnadněji trénovatelných společenských psů. Reaguje výborně na pozitivní posilování s pamlsky a pochvalou. Socializace je většinou snadná díky přirozené otevřenosti a přátelskosti. Tendenci k upozorňovacímu štěkání řešit od počátku přesměrováním pozornosti. Pro začátečníky je výbornou volbou díky toleranci k chybám v komunikaci a přirozené motivaci k poslušnosti. Rally, obedience a trikový trénink jsou vhodné aktivity.

Zdravé a dlouhověké plemeno s průměrnou délkou života kolem 14 let (UK studie z roku 2024 uvádí 13,9 roku), s maximem až 18 let. Luxace pately (vykloubení čéšky) je nejčastějším ortopedickým problémem, typickým pro malá plemena. Dysplazie kyčelního kloubu se vyskytuje méně často než u velkých plemen, ale je dokumentována. Oční problémy zahrnují kataraktu (šedý zákal, řešitelný chirurgicky) a progresivní atrofii sítnice (PRA, postupný rozpad sítnice vedoucí ke slepotě, bez léčby). Zubní onemocnění je časté jako u většiny malých plemen. Doporučená vyšetření: oční vyšetření, patelární vyšetření, RTG kyčlí.

Ideální plemeno pro začátečníky, seniory, rodiny s dětmi i jednotlivce hledající přátelského, nenáročného a přizpůsobivého společníka. Výborně se hodí do bytu díky malé velikosti, minimálnímu línání a přiměřeným nárokům na pohyb. Vhodný i do domácnosti s dalšími zvířaty. Není ideální pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov, protože lvíček silně potřebuje lidskou společnost. Vyžaduje pravidelnou péči o srst, zvláště pokud je udržován v tradičním lvím střihu. Jde o vzácné plemeno s omezeným počtem chovatelů celosvětově i v ČR.

Lvíček patří k nejstarším evropským společenským plemenům. Jeho vyobrazení se nachází na kamenných reliéfech katedrály v Amiens z 13. století a na burgundských gobelínech z 15. století. Oblíbenec šlechtičen na burgundském a francouzském dvoře, zobrazovaný na řadě obrazů ze 17. století. Naturalista Georges-Louis Leclerc de Buffon i Carl Linné plemeno zaznamenali ve svých dílech. Přesný původ je nejistý: jedna teorie předpokládá příbuznost s tibetskými psy, kteří se smísili s místními špici a teriéry v kontinentální Evropě. Plemeno téměř vymřelo během 20. století. V roce 1944 zahájila Madame Bennertová záchranný chovný program, později s pomocí veterináře Dr. Rickerta. V roce 1947 byl ve Francii založen chovatelský klub. Přesto v roce 1973 existovalo na celém světě pouze 65 registrovaných lvíčků, což z něj činilo jedno z nejohroženějších plemen na světě (uvádíno v Guinnessově knize rekordů vedle portugalského vodního psa a havanského psíka). Do Británie byl dovezen v roce 1968 a anglický Kennel Club ho uznal v roce 1971. Do USA přišel v roce 1971, AKC ho plně uznal v roce 1999. FCI standard je zapsán pod číslem 233, původ připsán Francii. Plemeno zůstává vzácné, s méně než několika sty novými registracemi ročně celosvětově. V České republice existují chovatelé se stabilní tradicí od počátku 90. let 20. století.