Leonberger

Cíleně vytvořený jako reprezentativní společník inspirovaný lvem ze znaku města Leonberg u Stuttgartu. Přes svůj impozantní vzhled jde o mimořádně mírného, přátelského a citlivého psa, který silně lpí na rodině a ke všem přistupuje s klidnou sebejistotou. Leonberger si díky kombinaci síly, inteligence a přátelské povahy získal oblibu u evropské aristokracie 19. století a dnes slouží především jako rodinný společník a terapeutický pes.

Vzhled

Velký, silný a svalnatý pes elegantního vzhledu s výrazným pohlavním dimorfismem. Psi dosahují výšky 72 až 80 cm (doporučený průměr 76 cm), feny 65 až 75 cm (doporučený průměr 70 cm), hmotnost se pohybuje od 45 kg u fen po 77 kg u největších psů. Hlava je protáhlejší než široká, s ušlechtilým výrazem. Oči středně velké, tmavohnědé. Uši středně velké, visící, přiléhající k hlavě. Povinná je černá maska pokrývající celý čenich a okolí očí. Srst je středně měkká až hrubá, bohatě dlouhá, přiléhavá, rovná (s mírným zvlněním přípustným), s hustým podsrstním pokladem. Psi mají výraznou hřívu na hrudi a krku. Zbarvení: lví žlutá, červená, červenohnědá, písková (světle žlutá, krémová), vždy s černou maskou. Lehké ztmavení konečků srsti je přípustné.

Vlastnosti a využití

Sebejistý, klidný a poslušný pes bez náznaku agresivity nebo bázlivosti. Původně reprezentativní společník pro šlechtu a zámožné měšťany, dnes oblíbený rodinný pes, canisterapeutický pes a vodní záchranář. Díky své velikosti a klidnému vystupování má přirozeně odstrašující účinek, ačkoli útočným hlídačem rozhodně není. Rád plave a v některých zemích se uplatňuje při vodní záchraně. Potřebuje práci nebo smysluplnou aktivitu, ale bez přehnané intenzity. Není vhodný pro vysokorychlostní sporty typu agility.

Podobná plemena

Od bernardýna, jednoho ze svých předků, se liší štíhlejší stavbou, protáhlejší hlavou a povinnou černou maskou. Novofundlandský pes je masivnější, s kratším čenichem a typicky černým zbarvením. Pyrenejský horský pes je bílý, bez masky a s nezávislejší povahou. Landseer sdílí s leonbergerem obří formát a přátelskost, ale má bíločerné zbarvení a kratší čenich.

Výživa a krmení

Krmení přizpůsobit obřímu formátu a pomalejšímu metabolismu. Kvalitní strava rozdělená do dvou až tří menších porcí denně, nikdy jedna velká porce najednou kvůli riziku torze žaludku. V období růstu štěňat je klíčové dodržovat doporučené krmné dávky a neuspěchat nárůst hmotnosti, aby se chránily vyvíjející se klouby. Misku s vodou mít stále k dispozici. Pamlsky započítávat do celkového energetického příjmu.

Mimořádně laskavý, trpělivý a vyrovnaný pes, u kterého je přátelskost k dětem jedním z definičních znaků plemene. Standard přímo zdůrazňuje „výraznou přátelskost k dětem" jako požadovanou vlastnost. S ostatními psy i kočkami vychází většinou bezkonfliktně. Cizí lidi přijímá vlídně a s klidnou sebejistotou. Nemá sklony k agresivitě ani bázlivosti. Silně potřebuje blízkost rodiny a špatně snáší izolaci nebo dlouhodobou samotu. Při nedostatku kontaktu s lidmi může trpět psychicky i fyzicky. Celkově působí dojmem klidné síly a spolehlivé mírnosti.

Bohatá srst vyžaduje každodenní kartáčování, aby se předešlo zplstnatění, zejména za ušima, v podpaží a na zadních končetinách. V období línání, které probíhá celoročně s vrcholy dvakrát ročně, je kartáčování nezbytné několikrát denně. Koupání každé dva až čtyři týdny. Uši čistit každé dva až tři týdny kvůli sklonu k alergiím a ušním infekcím. Zuby čistit pravidelně, drápy stříhat dle potřeby. Pohyb pravidelný, ale přiměřený velikosti: denní procházky, plavání a volný pohyb na bezpečném prostranství. Vyhnout se intenzivnímu cvičení v horku, leonberger špatně snáší vysoké teploty. Potřebuje dům se zahradou a silným oplocením.

Inteligentní a ochotný spolupracovat, učí se rychle a rád. Reaguje výborně na klidné, trpělivé vedení s pozitivním posilováním. Hrubé metody jsou u tohoto citlivého obra naprosto nevhodné a kontraproduktivní. Socializaci zahájit co nejdříve, dokud je štěně ještě zvladatelné, protože dospělý leonberger o hmotnosti přes 70 kg je příliš silný na fyzickou korekci. Základní poslušnost, chůze na vodítku bez tahání a klidné chování při setkání s lidmi jsou klíčové dovednosti. Vodní záchranářský výcvik a tažné zkoušky jsou přirozenými a vhodnými aktivitami.

Délka života je bohužel kratší než u průměru psí populace, přibližně 7 až 9 let, ačkoli téměř 20 % jedinců se dožije více než 10 let. Rakovina je hlavní příčinou úmrtí (34 až 45 % případů), zejména osteosarkom (zhoubný nádor kostí) a hemangiosarkom (agresivní nádor cév). Dilatační kardiomyopatie (DCM, rozšíření srdečních komor vedoucí k selhání srdce) je druhou nejčastější příčinou úmrtí. Torze žaludku (GDV, život ohrožující přetočení žaludku naplněného plynem) vyžaduje okamžitý chirurgický zásah; preventivní gastropexe je důrazně doporučena. Leonbergerská polyneuropatie (LPN, genetické neuromuskulární onemocnění projevující se svalovou slabostí, obtížnou chůzí a případně paralýzou) je specifická pro toto plemeno a testovatelná DNA testem. Dysplazie kyčelního kloubu byla cíleným chovem snížena na 10 až 13 % populace. Oční problémy zahrnují kataraktu, progresivní atrofii sítnice a anomálie víček (entropion, ektropion). Doporučené DNA testy: LPN (leonbergerská polyneuropatie). Doporučená vyšetření: RTG kyčlí a loktů, srdeční vyšetření, oční vyšetření.

Vhodný pro zkušenější majitele, kteří mají prostor, čas a finanční prostředky na obřího psa s výraznou potřebou péče o srst a vyššími veterinárními náklady. Ideální pro rodiny s dětmi žijící v domě se zahradou. Do bytu se nehodí kvůli velikosti, línání a potřebě prostoru. Není vhodný pro městské bydlení bez zahrady ani pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov. Majitel musí počítat s kratší délkou života a vyššími náklady na krmení a zdravotní péči. Pro úplné začátečníky jen s opatrností, protože zvládnout 70kilového psa vyžaduje zkušenost a důslednost.

Leonberger byl cíleně vytvořen v roce 1846 Heinrichem Essigem, městským radním a obchodníkem se psy z města Leonberg nedaleko Stuttgartu v Německu. Essig chtěl vyšlechtit psa připomínajícího lva, který figuruje na znaku města Leonbergu. Zkřížil černobílou fenu novofundlanďana (landseer) s krátkosrstým bernardýnem a později přidal krev pyrenejského horského psa. Výsledkem byl mohutný, zlatavě zbarvený pes s černou maskou, který se okamžitě stal symbolem města. Essig byl obratný obchodník a prodával ročně přes 300 štěňat. Mezi majitele leonbergerů patřili italský král Umberto I., ruský car Alexandr II., anglický princ z Walesu a rakouská císařovna Alžběta, která jich vlastnila sedm. Po Essigově smrti v roce 1889 (podle jiných zdrojů 1899) byl standard ustálen a zbarvení s černou maskou se stalo povinným. Plemeno přežilo obě světové války, i když s výraznými ztrátami. AKC uznal leonbergera v roce 2010. FCI standard je zapsán pod číslem 145. V České republice existuje aktivní chovatelská základna.