Hygenův honič

Z drsných norských krajin pochází kompaktní a odolný honič, který nese jméno svého tvůrce, chovatele Hygena. Plemeno vzniklo v 19. století cíleným křížením středoevropských a skandinávských honičů s jedním jasným cílem: vytvořit vytrvalého loveckého psa schopného pracovat v arktickém terénu po dlouhé hodiny bez známek únavy.

Vzhled

Středně velký, solidně stavěný a kompaktní pes obdélníkového formátu se silnou horní linií. Psi dosahují výšky 50 až 58 cm (ideál 54 cm), feny 47 až 55 cm (ideál 51 cm); hmotnost se pohybuje od 20 do 25 kg. Hlava je středně velká s přiměřeně širokou, lehce klenutou mozkovnou a zřetelným stopem. Čenich je středně dlouhý, mírně klínovitý. Nos je černý a široký. Oči jsou tmavě hnědé, střední velikosti, s klidným a vážným výrazem. Uši jsou středně vysoko nasazené, zaoblené, tenké a měkké, přiléhající k hlavě. Hrudník je hluboký, přibližně do poloviny kohoutí výšky, s dobře klenutými žebry. Záď je dlouhá, široká a lehce zaoblená. Ocas je nasazen v úrovni horní linie a dosahuje k hleznu. Srst je rovná, poměrně drsná na dotek, hustá a lesklá. Zbarvení existuje ve třech variantách: červenohnědé až žlutočervené s černým stínováním (přechodem do tmavších partií), černé s jasně hnědými znaky (černý s pálením) a bílé s červenohnědými nebo žlutočervenými skvrnami či kropenatostí.

Vlastnosti a využití

Vysoce energický a vytrvalý lovecký pes vyšlechtěný pro lov zajíce a lišky v náročném severském terénu. Vyniká mimořádnou výdrží a schopností pracovat v mrazivých podmínkách po celé hodiny. Ke své rodině je oddaný a loajální, ale vůči cizím lidem se chová ostražitě a zdrženlivě. Má silný lovecký pud a při zachycení stopy je obtížné ho odvolat. Doma bývá klidný a přizpůsobivý, pokud dostane dostatek pohybu a práce. Bez adekvátního vytížení se stává neklidným a destruktivním. Může projevovat majetnické chování vůči hračkám a jídlu, což vyžaduje důslednou výchovu od štěněcího věku.

Podobná plemena

Nejbližším srovnávacím plemenem je dunker (norský honič), další norské honičí plemeno podobného vzrůstu, které se od hygenova honiče liší především mramorovaným (merle) zbarvením a o něco klidnější povahou. Hamiltonův honič ze Švédska je elegantnějšího a lehčího stavby s výhradně trikolorním zbarvením. Schillerstövare (Schillerův honič) je rovněž švédský, ale štíhlejší a rychlejší, specializovaný na individuální lov. Od všech tří se hygenův honič odlišuje robustnější, kompaktnější stavbou přizpůsobenou extrémním arktickým podmínkám.

Výživa a krmení

Jako středně velký, vysoce aktivní pes potřebuje kvalitní stravu s vysokým obsahem bílkovin a přiměřeným podílem tuků. Denní dávka suchého krmiva se pohybuje přibližně kolem 250 až 350 g rozděleného do dvou porcí, v závislosti na hmotnosti a aktivitě. V lovecké sezóně, kdy pes pracuje intenzivně, je třeba energetický příjem navýšit. Po ukončení aktivní lovecké kariéry má tendenci k přibírání na váze, proto je nutné dávky přizpůsobit snížené zátěži. Čerstvá voda musí být k dispozici po celý den.

Energický, vytrvalý a silně motivovaný lovecký pes s výrazným poutem ke svému majiteli. V terénu se proměňuje v neúnavného a soustředěného pracanty, který dokáže hodiny sledovat stopu v nejnáročnějších podmínkách. Doma je ke své rodině oddaný a loajální, ale nepatří k nejmazlivějším plemenům. Vůči cizím lidem se chová ostražitě a nedůvěřivě, což z něj činí dobrého hlásného psa. S ostatními psy vychází dobře, zejména pokud vyrůstal v jejich společnosti. Kvůli silnému loveckému instinktu není vhodný do domácnosti s kočkami nebo malými zvířaty. Může projevovat majetnické chování vůči jídlu a hračkám, na které je třeba reagovat důsledným výcvikem od útlého věku. Špatně snáší dlouhé odloučení od rodiny.

Krátká, hustá srst vyžaduje nenáročnou, ale pravidelnou údržbu. Kartáčování jednou až dvakrát týdně postačuje k odstranění volných chlupů a nečistot. V období sezónního línání na jaře a na podzim je třeba kartáčovat častěji, ideálně denně. Koupání jen podle potřeby, přibližně jednou za čtyři až šest týdnů, aby se zachovaly přirozené ochranné oleje v srsti. Visící uši vyžadují pravidelnou týdenní kontrolu a čištění, protože omezený průtok vzduchu vytváří prostředí příznivé pro infekce. Drápy zkracovat podle potřeby, zuby čistit minimálně dvakrát týdně.

Inteligentní a učenlivý pes, ale s typickou honičí nezávislostí, která se projevuje selektivním nasloucháním, zejména při zachycení zajímavé stopy. Pozitivní posilování kombinované s trpělivostí a důsledností přináší nejlepší výsledky, tvrdé metody vedou k uzavření se a ztrátě důvěry. Přivolání je jednou z největších výzev, protože lovecký instinkt snadno převládne nad poslušností. Trénink na dlouhém vodítku a postupné budování spolehlivého přivolání v prostředí s pachy je nezbytný. Socializace od štěněcího věku je klíčová, aby se přirozená ostražitost vůči cizím nestala problematickou agresivitou. Majetnické chování vůči jídlu a hračkám je třeba řešit od počátku pomocí výměnných cvičení.

Celkově odolné a robustní plemeno s průměrnou délkou života 10 až 15 let. Mezi zaznamenané zdravotní problémy patří dysplazie kyčelního kloubu (abnormální vývoj kloubní jamky), torze žaludku (GDV, gastric dilatation-volvulus, náhlé přetočení žaludku) a von Willebrandova choroba (dědičná porucha srážlivosti krve způsobená nedostatkem von Willebrandova faktoru). Některé zdroje upozorňují na zvýšenou citlivost na anestezii, kterou je třeba zohlednit při chirurgických zákrocích. Vzhledem k malé chovatelské populaci mimo Norsko jsou zdravotní data omezená a statisticky méně spolehlivá. Zodpovědní chovatelé testují rodiče na kyčle a von Willebrandovu chorobu.

Hygenův honič je pes pro aktivního majitele, ideálně myslivce nebo sportovního kynologa, který mu nabídne pravidelnou práci v terénu. Dům se zahradou v blízkosti přírody je nutností, byt ve městě je pro toto plemeno zcela nevhodný. Denně potřebuje minimálně hodinu intenzivního pohybu, ideálně více. Pro naprosté začátečníky v kynologii není ideální volbou kvůli silnému loveckému pudu, tendenci k majetnickému chování a potřebě důsledného vedení. Rodiny se staršími dětmi, které chápou zacházení s loveckým psem, mohou být vhodnými majiteli. Společnost dalšího psa mu prospívá. Není vhodný do domácností s kočkami nebo drobnými zvířaty kvůli vysokému loveckému instinktu.

Plemeno vzniklo v 19. století v Norsku zásluhou chovatele jménem Hygen, po kterém nese své jméno. Hygen se rozhodl vytvořit kompaktního a odolného honiče schopného vytrvalé práce v drsných severských podmínkách. Křížil holštýnské honiče (Holsteiner Hound) se skandinávskými honičími plemeny a dalšími kompaktními norskými psy. Výsledkem byl solidně stavěný honič s mimořádnou výdrží a schopností pracovat v mrazivém a náročném arktickém terénu po dlouhé hodiny. Plemeno si v Norsku získalo oblibu mezi lovci zajíců a lišek. Na mezinárodní úrovni však vždy zůstávalo vzácné a prakticky neznámé mimo Skandinávii. FCI plemeno registruje pod standardem č. 266. United Kennel Club (UKC) ho uznal v roce 2006. V České republice je plemeno extrémně vzácné a chovatelská základna prakticky neexistuje.