Knírač velký

Na bavorských farmách a v mnichovských pivovarech potřebovali psa, který zvládne hnat stádo dobytka, uhlídá dvůr a svou pouhou přítomností odradí nežádoucí návštěvníky. Knírač velký je zvětšenou, mocnou verzí středního knírače, která tuto roli naplnila dokonale. FCI standard ho charakterizuje jako „neotřesitelného psa připraveného k obraně, jehož vzezření budí respekt". Pod drsným kožichem a imposantním zevnějškem se však skrývá dobromyslný, vyrovnaný a hluboce loajální společník, který svou rodinu miluje s intenzitou odpovídající jeho velikosti. Je to pes pro zkušené majitele, kteří dokážou ocenit jeho inteligenci a poskytnout mu práci.

Vzhled

Velký, silný, zavalitý pes čtvercového rámce. Výška 60 až 70 cm a hmotnost 35 až 47 kg, shodně pro psy i feny, přičemž psi se pohybují spíše v horní části rozmezí (65 až 70 cm) a feny v dolní (60 až 65 cm). Celkově působí jako zvětšený obraz středního knírače bez známek hrubosti. Hlava je silná, protáhlá, s plochým čelem, zřetelným stopem a rovným nosním hřbetem. Čenich tvoří tupý klín. Délka hlavy odpovídá polovině délky horní linie. Výrazné husté obočí a vousy jsou typickým znakem. Oči oválné, tmavé, s bdělým pohledem. Uši přeložená, vysoko nasazená, ve tvaru V, přiléhající k tvářím. Srst je dvojitá: krycí vrstva drsná, drátovitá, hustá, přiléhající k tělu, podsada hustá a měkká. Na čele a uších je srst krátká. Zbarvení čistě černé s černou podsadou, pepř a sůl nebo černé se stříbrnou (černá krycí srst s bílými odznaky). Tmavá maska je povinná. Ocas přirozený, žádoucí je srpovitý nebo šavlovitý postoj.

Vlastnosti a využití

Knírač velký je jediný z tří velikostních variet, který vyžaduje pracovní zkoušku, což odráží jeho pracovní zaměření. V Evropě je ceněn především jako pracovní pes, v několika zemích je titul šampiona ve Schutzhundu podmínkou pro získání výstavního šampionátu. Uplatňuje se v policejní a vojenské službě, záchranářské práci, stopování, Schutzhundu, obedience, agility i při práci se stádem. Během obou světových válek sloužil jako vojenský pes, což mu přineslo mezinárodní uznání. V domácím prostředí je spolehlivým hlídačem a oddaným společníkem, který vyžaduje mentální i fyzickou zátěž.

Podobná plemena

Od středního knírače (FCI 182) se liší velikostí a vyšší pracovní intenzitou; střední knírač je společenský pes bez pracovní zkoušky. Od německého ovčáka (FCI 166), s nímž sdílí služební využití, se odlišuje typem srsti, čtvercovým rámcem a odlišnou strukturou hlavy. Flanderský bouvier (FCI 191) je podobné velikosti a rovněž drátovitý, ale má odlišný původ a těžší stavbu. Černý ruský teriér (FCI 327), na jehož vytvoření se knírač velký podílel jako jeden z předků, je ještě mohutnější a má odlišný temperament.

Výživa a krmení

Jako velké, aktivní pracovní plemeno potřebuje kvalitní krmivo s vysokým obsahem živočišných bílkovin a přiměřeným obsahem tuků. Denní dávku rozdělit na dvě porce kvůli prevenci torze žaludku (GDV). Po jídle zajistit klid bez fyzické námahy. Při intenzivní práci nebo sportu navýšit energetický příjem. Štěňata a mladí psi do dvou let by měli dostávat krmivo pro velká plemena s kontrolovaným růstem, aby se předešlo přetížení kloubů.

Dobromyslný, vyrovnaný a neúplatně loajální ke svému majiteli. Pod imposantním zevnějškem se skrývá pes s citlivou duší, který svou rodinu miluje a je k dětem trpělivý. K cizím lidem se chová zdrženlivě a ostražitě, ale bez bezdůvodné agresivity. S jinými psy vychází relativně dobře díky své sebejistotě, která nevyžaduje konfrontaci. Má vysoce vyvinuté smysly, inteligenci, vytrvalost a rychlost, díky čemuž vyniká v pracovních úlohách. Potřebuje jasné vedení a smysluplnou práci, protože znuděný velký knírač se může stát destruktivním. Bez dostatečné mentální stimulace ztrácí vyrovnanost, která je jeho přirozeným stavem.

Drátovitá srst vyžaduje ruční trimování (stripping) dvakrát až třikrát ročně. Strojkové stříhání je alternativa, ale srst po něm ztrácí správnou texturu a barvu. Mezi trimováními kartáčovat dvakrát týdně. Vousy čistit po každém jídle. Přes svou velikost prakticky nelíná, což je značná výhoda pro údržbu domácnosti. Koupání podle potřeby. Uši pravidelně kontrolovat, zuby čistit několikrát týdně. Pohybově je velmi náročný: potřebuje minimálně jednu a půl až dvě hodiny denního aktivního vyžití, kombinaci procházek, běhu a mentální práce. Ideální prostředí je dům se zahradou. V bytě může žít pouze při výjimečném nasazení majitele do jeho pohybu a stimulace.

Vysoce inteligentní a učenlivý pes s přirozenou touhou pracovat. Potřebuje důsledné, klidné a sebevědomé vedení od zkušeného majitele. Na tvrdé korekce reaguje vzdorovitě, při pozitivní motivaci však spolupracuje s nadšením. Socializace od raného věku je zásadní, protože dospělý, nedostatečně socializovaný velký knírač může být obtížně zvladatelný. Vyniká ve Schutzhundu, obedience, agility, stopování a záchranářské práci. Potřebuje neustálé mentální výzvy, rutinní monotónní cviky ho frustrují. V Evropě je pro získání plného šampionátu v některých zemích vyžadován titul ve Schutzhundu, což svědčí o pracovním zaměření plemene.

Celkově robustní plemeno, ale zatížené několika závažnějšími problémy. Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) a dysplazie loketního kloubu (DLK) se vyskytují u velkých pracovních plemen obecně. Oční onemocnění zahrnují keratokonjunktivitidu sicca (syndrom suchého oka), glaukom (zelený zákal, zvýšený nitrooční tlak), kataraktu (šedý zákal), multifokální dysplazii sítnice a progresivní atrofii sítnice (PRA, postupná ztráta zraku). Kožní problémy zahrnují sezónní alopecii boků (cyklické vypadávání srsti), vitiligo (ztráta pigmentu) a folikulární cysty. Zvýšené riziko kožních nádorů (melanom, spinocelulární karcinom). Mezi méně časté, ale specifické stavy patří selektivní malabsorpce kobalaminu (porucha vstřebávání vitaminu B12), autosomálně recesivní hypotyreóza a citlivost na sulfonamidy. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou lymfom (nádor lymfatické tkáně) a nádory jater, následované srdečním selháním. Doporučená vyšetření zahrnují RTG kyčlí a loktů, oční vyšetření a kardiologický screening.

Výhradně pro zkušené, aktivní majitele, kteří mají čas a energii na pracovní plemeno velké velikosti. Ideální majitel má zkušenosti se služebními plemeny, žije v domě se zahradou a je ochoten investovat značný čas do výcviku, socializace a pohybu. Není vhodný pro začátečníky, pasivní majitele ani pro bytový chov bez výjimečného nasazení. Rodiny s dětmi ho mohou chovat, ale je třeba respektovat jeho velikost a energii. Díky minimálnímu línání je vhodný pro alergiky hledající velkého, aktivního psa. Finanční náročnost je vyšší: profesionální trimování velkého psa, kvalitní krmivo pro aktivní plemeno a pravidelné zdravotní kontroly představují nezanedbatelné náklady.

Knírač velký vznikl v Bavorsku zvětšením středního knírače, pravděpodobně křížením s většími hladkosrstými honáckými psy, dogovitými plemeny a flanderským bouvierem. Původně sloužil jako univerzální farmářský pes: hnal dobytek na trh, hlídal dvůr a odháněl škodnou. Na přelomu 19. a 20. století se přesunul z farem do měst, kde hlídal pivovary, jatka, továrny a skladiště po celém Bavorsku. Skutečný mezinárodní průlom přinesly obě světové války, během nichž se knírač velký osvědčil jako vojenský pes. Po válce se začal prosazovat v policejní a bezpečnostní službě jako alternativa k německému ovčákovi. Do USA byl dovezen ve 30. letech 20. století, ale zůstal vzácný až do 60. let. V Americe popularita rostla od 23 registrací v roce 1962 přes více než 1 000 v roce 1987, poté však opět klesla na méně než 100 ročně. Černý ruský teriér (FCI 327), vytvořený sovětskou armádou ve 40. až 50. letech, má velkého knírače jako jednoho z hlavních předků. V Evropě zůstává knírač velký ceněn především jako pracovní pes s výstavním potenciálem, nikoli naopak.