Cão de Fila de São Miguel - upravit foto!

Cão de Fila de São Miguel (azorský honácký pes) je robustní portugalské plemeno molossoidního typu z ostrova São Miguel na Azorech, kde je místně známé jako Cão das Vacas, tedy kravský pes. Jeho historie je spjatá s dnes vyhynulým psem z ostrova Terceira a doložen je už v 16. století v kronikách Gaspara Frutuosa. Odjakživa slouží k vedení a hlídání stád dojnic a k ostraze usedlostí. Je to houževnatý, sebejistý pes s hranatou hlavou, odhodlaným pohledem a vždy žíhanou srstí, který se vyznačuje pozoruhodnou inteligencí a vnímavostí. Mimo Azory zůstává vzácný.

Vzhled

Jde o středně velkého až velkého psa robustní a rustikální stavby, který působí silně a odolně, aniž by byl těžkopádný. Hlava je silná a hranatá, s rovnoběžnými osami lebky a čenichové partie, pohled je odhodlaný a soustředěný. Uši jsou vysoko nasazené a svěšené; tradičně se kupírovaly do zaobleného tvaru, což je dnes v mnoha zemích včetně České republiky zakázané. Ocas je vysoko nasazený, silný, střední délky a lehce zahnutý; tradičně se kupíroval u druhého nebo třetího obratle tam, kde to zákon dovoluje. Typická je pro plemeno lehce kolébavá chůze. Srst je krátká, hladká, hustá a hrubé textury, s lehkými třásněmi na ocase, v anální krajině a na zadní straně končetin. Zbarvení je plavé, šedé nebo v odstínu spáleného písku, ve světlých až tmavých tónech, vždy ovšem žíhané; drobné bílé znaky jsou přípustné. Psi měří v kohoutku zhruba 50 až 60 cm a váží 25 až 35 kg, feny měří 48 až 58 cm a váží 20 až 30 kg.

Vlastnosti a využití

Především jde o honáckého psa, který samostatně vede a hlídá stáda skotu, hlavně dojnic. Standard u něj vyzdvihuje vysokou inteligenci a vnímavost a popisuje pozoruhodný detail jeho práce: při vedení dojnic kouše nízko, aby nepoškodil vemeno, kdežto na zatoulaný kus dobytka si dovolí zakousnout výš. K tomu potřebuje odvahu, rozhodnost a schopnost jednat bez pokynů člověka. Kromě práce u stáda je z něj i spolehlivý strážce usedlosti, protože je teritoriální a k cizím nedůvěřivý. Je to pracovní pes, který potřebuje prostor, pohyb a hlavně smysluplný úkol; bez zaměstnání strádá.

Podobná plemena

Toto plemeno je nejblíže příbuzné dnes vyhynulému psu z ostrova Terceira, se kterým sdílí historii, a dalším portugalským plemenům, jako je rafeiro do Alentejo, který je ovšem výrazně mohutnější a chová se hlavně jako strážce, ne honák. Ze středomořských molossů mu stavbou a žíhaným zbarvením není nepodobné ca de bou nebo kanárská doga, ty jsou ale těžší a nemají honácké založení. Právě kombinace střední velikosti, vždy žíhané srsti, hranaté hlavy a honácké práce u dobytka je pro azorského honáckého psa typická.

Výživa a krmení

Vhodné je kvalitní krmivo pro aktivní středně velká až velká plemena, přizpůsobené věku a pracovní zátěži psa. U štěňat je důležitý řízený růst: nepřekrmovat a nepřetěžovat vyvíjející se kostru a klouby. Jako u psů s hlubším hrudníkem je rozumné rozdělit denní dávku do dvou porcí a dopřát psovi klid před náročným pohybem i po něm, aby se snížilo riziko torze žaludku (nebezpečného nafouknutí a přetočení žaludku). Množství je třeba přizpůsobovat skutečné aktivitě a hlídat kondici, aby si pracovní pes udržel svalnatou, štíhlou linii.

Povahou je sebejistý, odvážný a rozhodný pes, který je zároveň velmi inteligentní a vnímavý ke svému člověku. Ke své rodině je oddaný a spolehlivý a k dětem vlastní domácnosti se chová dobře, i když je u tak silného psa vždy namístě dohled. K cizím lidem je nedůvěřivý a ostražitý a své teritorium i svěřené stádo bere naprosto vážně, takže z něj je přirozený strážce. K jiným psům může být dominantní. Je samostatný a při práci se rozhoduje sám, takže potřebuje jasná pravidla a klidné, sebejisté vedení. Je to pracovní pes s tvrdým jádrem, ne pohodový gaučový společník.

O krátkou, hustou srst azorského honáckého psa je péče minimální, stačí ji jednou týdně přejet kartáčem; srst dobře odolává počasí. Pozornost si žádají uši a drápky. Hlavní nároky plemene ovšem míří k pohybu, prostoru a práci: jde o pracovního psa, který potřebuje každodenní pohyb a hlavně smysluplné zaměstnání, ať už práci u dobytka, hlídání, nebo psí sporty. Do bytu se nehodí, nejlépe mu je na venkově s dobře zabezpečeným pozemkem. Zásadní je od štěněte důsledná výchova a důkladná socializace, protože bez ní se z tak silného a teritoriálního psa stává problém.

Výchova azorského honáckého psa patří do rukou zkušeného, klidného a důsledného člověka. Je to velmi inteligentní a vnímavý pes, který se rychle učí a dobře spolupracuje, zároveň je ale samostatný, sebejistý a rozhodný, takže potřebuje jasná pravidla a pevné, laskavě prosazované vedení od štěněte; tvrdost se nevyplácí. Naprosto zásadní je od útlého věku důkladná socializace na lidi, psy i ruch, obzvlášť kvůli nedůvěře k cizím a možné dominanci k jiným psům. Kromě poslušnosti potřebuje smysluplnou práci: honáckou činnost, hlídání nebo psí sporty, při kterých využije energii i chytrost.

Celkově jde o houževnaté a odolné plemeno formované tvrdou prací na ostrově. Jako u větších aktivních psů se může objevit dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu (vývojová vada kloubu) a kvůli hlubšímu hrudníku i torze žaludku (nebezpečné nafouknutí a přetočení žaludku). Popisují se také oční choroby a kožní potíže. Vzhledem k tomu, že jde o málopočetné plemeno chované v omezené oblasti, je genetická základna užší, o to důležitější je zodpovědný chov. Odpovědný chovatel vybírá zdravé rodiče. Při dobré péči se azorský honácký pes dožívá zhruba 12 až 14 let.

Cão de Fila de São Miguel je vhodný pro zkušené, sebejisté a důsledné majitele na venkově, kteří mu dají dostatek prostoru, pohybu a hlavně smysluplnou práci a ocení inteligentního, odolného a spolehlivého honáckého i strážního psa. Do rodiny s dětmi se hodí, vždy ale za dohledu kvůli síle a rozhodné povaze psa. Naopak se vůbec nehodí do bytu, pro pohodlné nebo úplně začínající majitele ani do domácnosti bez práce a prostoru. Předem je dobré počítat s nedůvěrou k cizím, možnou dominancí k jiným psům, s nutností důsledné socializace a s tím, že v některých zemích je chov silných strážních plemen právně omezen, což je vhodné si ověřit. Vzhledem k tomu, že jde u nás o vzácné plemeno, je třeba počítat i s obtížným sháněním; vybírat je vhodné po zdravých rodičích s průkazem původu.

Azorský honácký pes pochází z ostrova São Miguel na Azorech, kde je doložen už v 16. století v kronikách Gaspara Frutuosa. Jeho historie je úzce spjatá s dnes vyhynulým psem z ostrova Terceira, který vznikl z alentejského psa z jihu Portugalska, což vzhledem k osidlování Azor dává smysl. Místní obyvatelé mu odjakživa říkali Cão das Vacas, tedy kravský pes, protože sloužil hlavně k vedení a hlídání stád dojnic a k ostraze usedlostí. Označení Cão de Fila de São Miguel se poprvé objevuje na fotografii z mezinárodní výstavy psů v Lisabonu z roku 1938, uložené v archivu portugalského kynologického klubu. Systematická evidence a registrace jedinců začaly na ostrově až v druhé polovině 20. století a Mezinárodní kynologická federace plemeno uznala v roce 1995. Dnes se vyváží i do Severní Ameriky, mimo Azory ale zůstává vzácné. FCI ho vede pod číslem 340.