Broholmer

Broholmer (u nás známý i jako dánská doga) je velké dánské molossoidní plemeno mastifího typu. Psi tohoto typu se v Dánsku chovali už ve středověku, kdy se používali k lovu jelenů a později hlavně k hlídání velkých statků a panství; bývali i miláčky dánských králů. Cílený čistokrevný chov začal koncem 18. století zásluhou pana Sehesteda z Broholmu, po němž má plemeno jméno. Po druhé světové válce broholmer téměř vyhynul a zachránila ho až v 70. letech skupina nadšenců. Je to mohutný, silný, ale klidný a dobromyslný pes, oddaný své rodině a spolehlivý strážce. Patří k málopočetným plemenům a jeho vývoz z Dánska je dodnes hlídaný.

Vzhled

Jde o velkého psa mastifího typu, obdélníkového rámce, silné a mohutné stavby s klidným, silovým pohybem; celkovému dojmu vévodí mohutná přední část. Přesto nemá působit těžkopádně, je to pracovní hlídač, ne obří gaučový pes. Hlava je masivní a široká, s plochou lebkou, dobře znatelným stopem (přechodem čela v čenichovou partii) a poměrně krátkou širokou tlamou; na obličeji bývá trochu volné kůže, nos je černý, výraz vážný a silný. Uši jsou středně velké a svěšené, jejich kupírování je přísně zakázáno. Krk je silný s mírně volnou kůží, hrudník široký a hluboký. V klidu nese hlavu i ocas níž, při pohybu ocas zvedá, ne však nad linii hřbetu. Srst je krátká, hrubá, hustá a přiléhavá. Zbarvení je světle žluté s černou maskou, zlatě červené (žlutohnědé) nebo černé, vždy s černým nosem; bílé znaky se mohou objevit. Psi měří v kohoutku kolem 75 cm a váží 50 až 70 kg, feny kolem 70 cm a váží 40 až 60 kg.

Vlastnosti a využití

Odjakživa jde o velkého, silného a všestranného psa: ve středověku se využíval k lovu vysoké zvěře a jako smečkový honič na královských loveckých pozemcích, později hlavně jako hlídač statků a panství a ochránce domova. Dnes je z něj především klidný rodinný společník a spolehlivý strážní pes. Přirozený strážní pud a impozantní vzhled z něj dělají výborného hlídače, který svou rodinu i majetek ostražitě střeží, aniž by byl bezdůvodně útočný. Na pohyb je díky klidné povaze poměrně nenáročný: potřebuje pravidelný, ale ne přehnaný pohyb a hlavně dost prostoru; jako obří plemeno se ve štěněcím věku nesmí přetěžovat.

Podobná plemena

Vznikl mimo jiné z dánských mastifů, do jejichž chovu se promítli i němečtí velcí psi a anglický mastif. Kvůli tomu se podobá jiným velkým molossům: od anglického mastifa je lehčí, méně mohutný a méně vrásčitý, od bulmastifa se liší zbarvením a stavbou. Zvláštní pozornost si žádá název: v češtině se broholmerovi říká dánská doga, což se snadno plete s německou dogou (velkou dogou), která je ovšem vyšší, lehčí a jiného typu. Právě žluté, zlatě červené nebo černé zbarvení s černou maskou, svěšené uši a mohutná, ale ne přehnaně těžká stavba jsou pro broholmera typické.

Výživa a krmení

Jako velké až obří plemeno potřebuje broholmer kvalitní krmivo pro velká plemena, přizpůsobené věku a aktivitě. U štěňat je zásadní řízený růst: nepřekrmovat a nepřetěžovat vyvíjející se kostru a klouby, aby se předešlo vývojovým vadám. Jako u velkých psů s hlubokým hrudníkem je rozumné rozdělit denní dávku do dvou porcí a dopřát psovi klid před náročným pohybem i po něm, aby se snížilo riziko torze žaludku (nebezpečného nafouknutí a přetočení žaludku). Kloubům může prospět doplněk s glukosaminem a chondroitinem a je dobré hlídat kondici, aby pes nepřibíral.

Povahou je podle standardu klidný, dobromyslný, přátelský a přitom ostražitý pes. Přes svou obrovskou sílu má mírumilovnou, vyrovnanou povahu a je si vědom své převahy, takže nemusí nic dokazovat. Ke svému pánovi je naprosto oddaný a věrný, k dětem trpělivý a snese se i s malými dětmi, ke kterým se chová jako laskavý ochránce. K cizím lidem je zdrženlivý a rezervovaný a je z něj pozorný hlídač, aniž by byl bezdůvodně agresivní. Je učenlivý a hravý, umí být ale i tvrdohlavý, proto potřebuje důslednou výchovu a klidné, pevné vedení. Je to sebejistý, vyrovnaný obr.

O krátkou srst broholmera je péče snadná, stačí ji jednou týdně vykartáčovat; v období línání častěji. Pozornost si žádá volnější kůže na obličeji a kolem očí, kterou je dobré kontrolovat, a kvůli pyskům pes občas slintá. Na pohyb je díky klidné povaze poměrně nenáročný: potřebuje pravidelný, přiměřený pohyb a hlavně dostatek prostoru, přehnaná zátěž mu ale nesvědčí, obzvlášť ve štěněcím věku, kdy se vyvíjejí klouby. Vzhledem k velikosti a strážnímu založení je namístě dobře zabezpečený pozemek a od štěněte důsledná výchova i socializace.

Výchova broholmera patří spíše do rukou klidného a důsledného člověka. Je to učenlivý a ochotný pes, který ale umí být tvrdohlavý, takže potřebuje pevné, sebejisté, přitom laskavé vedení a jasná pravidla od štěněte; tvrdost se nevyplácí. Naprosto zásadní je od útlého věku důkladná socializace a základní poslušnost, obzvlášť kvůli síle dospělého psa a strážnímu pudu, aby z broholmera vyrostl vyrovnaný a dobře ovladatelný obr. Náročné sporty nepotřebuje, ocení spíš klidnou práci, společný čas s rodinou a přiměřené zaměstnání.

Toto plemeno nese typická rizika velkých molossů. Objevit se může dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu (vývojová vada kloubu) a kvůli hlubokému hrudníku hrozí torze žaludku (nebezpečné nafouknutí a přetočení žaludku). Kvůli volnější kůži kolem očí se mohou vyskytnout vady víček a u velkých plemen i srdeční onemocnění. Protože bylo plemeno obnoveno z malého počtu jedinců, je genetická základna užší, o to důležitější je zodpovědný chov a testování rodičů. Odpovědný chovatel vybírá zdravé, testované rodiče. Průměrně se broholmer dožívá zhruba 8 až 11 let.

Broholmer je ideální pro klidné, rozvážné majitele se zázemím pro velkého psa, kteří ocení dobromyslného, oddaného obra i spolehlivého hlídače a dokážou mu dát důsledné vedení a dostatek prostoru. Díky mírné a trpělivé povaze se hodí i do rodiny s dětmi (za dohledu kvůli velikosti). Naopak se méně hodí pro úplné začátečníky, pro pohodlné nebo často nepřítomné lidi ani do bytu bez dostatečného prostoru. Předem je dobré počítat s rezervovaností k cizím, s odpovědností, kterou tak velký strážný pes obnáší, a s kratším věkem obřích plemen. Vzhledem k tomu, že jde o vzácné plemeno s hlídaným vývozem z Dánska, je třeba počítat i s obtížnějším sháněním; vybírat je vhodné výhradně od zodpovědného chovatele, který testuje zdraví rodičů.

Broholmer patří ke starým dánským plemenům; velcí psi mastifího typu, takzvaní staří dánští psi, se v Dánsku chovali už od středověku k lovu i k hlídání a bývali miláčky dánských králů. Na jejich podobě se podepsali i velcí psi němečtí a anglický mastif, kterého prý dánskému dvoru daroval anglický král Jakub I. Cílený čistokrevný chov zahájil koncem 18. století myslivec Sehested z Broholmu, po němž plemeno dostalo jméno; standard byl sepsán v Kodani v roce 1866. Po druhé světové válce broholmer téměř vyhynul, mimo jiné kvůli konkurenci německé dogy, a zachránila ho až kolem roku 1975 Společnost pro obnovu plemene broholmer s podporou dánského kynologického svazu. Mezinárodní kynologická federace ho uznala v roce 1982 a americký kynologický klub v roce 2022. FCI ho vede pod číslem 315.Broholmer patří ke starým dánským plemenům; velcí psi mastifího typu, takzvaní staří dánští psi, se v Dánsku chovali už od středověku k lovu i k hlídání a bývali miláčky dánských králů. Na jejich podobě se podepsali i velcí psi němečtí a anglický mastif, kterého prý dánskému dvoru daroval anglický král Jakub I. Cílený čistokrevný chov zahájil koncem 18. století myslivec Sehested z Broholmu, po němž plemeno dostalo jméno; standard byl sepsán v Kodani v roce 1866. Po druhé světové válce broholmer téměř vyhynul, mimo jiné kvůli konkurenci německé dogy, a zachránila ho až kolem roku 1975 Společnost pro obnovu plemene broholmer s podporou dánského kynologického svazu. Mezinárodní kynologická federace ho uznala v roce 1982 a americký kynologický klub v roce 2022. FCI ho vede pod číslem 315.