Americký buldok

Americký buldok je svalnaté a atletické plemeno buldočího typu, které vzniklo na jihu USA jako všestranný pracovní a hlídací pes. Dlouho sloužil na farmách k zahánění a chytání dobytka a k ochraně majetku. Ke své rodině je oddaný a ochranářský, vyžaduje ale zkušené vedení. FCI plemeno neuznává, vede ho americká UKC a další organizace.

Vzhled plemene

Velký, mohutně osvalený a silně kostnatý pes atletické stavby, jehož tělo je o málo delší než vysoké. Hlava je velká a široká, se širokým čenichem a výrazným stopem. Uši jsou malé až střední, mohou být svěšené, růžicové, polovztyčené nebo kupírované. Srst je krátká, hladká a přiléhavá; nejčastější je bílé zbarvení, často s ryšavými, černými nebo žíhanými znaky, a celé žíhané zbarvení. Plemeno se tradičně chová ve dvou typech: mohutnější a těžší typ Johnson (zvaný bully) s kratším čenichem a širší hlavou, a atletičtější, lehčí typ Scott (zvaný standard) s delším čenichem; mnoho dnešních psů je kombinací obou.

Vlastnosti a využití plemene

Americký buldok je především pracovní pes. Vznikl jako tzv. catch dog k chytání dobytka a polodivokých prasat a jako ochránce majetku. Je silný, odvážný a vytrvalý, schopný postavit se vzpurnému býku i vetřelci. Dnes se uplatní jako hlídací a rodinný pes i v silových psích sportech. Patří k atletickým plemenům, mnozí jedinci dokážou vyskočit do výšky kolem 1,8 metru.

Podobná plemena

Nejčastěji se srovnává s anglickým buldokem, se kterým sdílí předky. Po zákazu štvaní býků se ale v Anglii vyšlechtil dnešní podsaditý, krátkolebý a méně pohyblivý anglický buldok, kdežto americký buldok si zachoval vyšší, atletickou pracovní podobu. Zaměňován bývá i s americkým bully, to je ale samostatné plemeno, menší, zavalitější a níže stavěné, kdežto americký buldok je větší, vyšší a atletičtější pracovní pes.

Výživa a krmení

Americký buldok potřebuje kvalitní krmivo s dostatkem bílkovin, které pokryje nároky jeho aktivního života a udrží osvalení. Zásadní je hlídat porce a kondici, protože plemeno má sklon k nadváze, která u tak těžkého psa zbytečně zatěžuje klouby náchylné k dysplazii. Vzhledem k riziku torze žaludku je vhodné rozdělit denní dávku do více porcí a po jídle psa nezatěžovat prudkým pohybem. U jedinců se sklonem ke kožním potížím může pomoct krmivo s omezeným počtem surovin a s dostatkem omega-3 mastných kyselin, které podporují zdraví kůže a srsti. U štěňat je důležité krmivo pro velká plemena a pozvolné tempo růstu, které šetří vyvíjející se klouby.

Sebevědomý, odvážný a oddaný pes. Ke své rodině je přítulný a silně ochranářský, takže je z něj přirozený hlídač. K cizím lidem je zdrženlivý; u mladých psů bývá tato zdrženlivost výraznější a sebejistota se obvykle ustálí kolem osmnácti měsíců věku. Je to silné plemeno, které nemusí tolerovat jiné psy, zvlášť stejného pohlaví. Má výrazný lovecký pud a sliní více než většina plemen. Potřebuje zkušené, klidné a důsledné vedení.

Péče o krátkou, hladkou srst je nenáročná: stačí ji občas přečesat a psa jednou za pár týdnů vykoupat. Línání je mírné až střední. Počítejte s tím, že americký buldok více sliní. U jedinců s kratším čenichem je dobré dávat pozor na přehřátí v horku. Pohybově jde o náročné plemeno, které potřebuje hodně každodenního pohybu a zaměstnání. Protože je to zdatný skokan, je nutné bezpečné a dostatečně vysoké oplocení.

Inteligentní a učenlivý, ale silný a samostatný pes, který potřebuje sebejisté a důsledné vedení. Nejlépe funguje pozitivní motivace v kombinaci s jasnými hranicemi, ne tvrdé metody. Zásadní je včasná a důkladná socializace, která pomáhá zvládnout jeho ostražitost vůči cizím a sklon k dominanci vůči jiným psům. Vzhledem k síle a ochranářské povaze se nehodí pro úplné začátečníky.

Americký buldok je celkově silné a odolné plemeno, jako u většiny velkých psů se ale objevují dědičné predispozice. Velmi častá je dysplazie kyčelního a loketního kloubu (vadné utváření kloubu vedoucí k bolesti a kulhání). Plemenně specifická jsou dvě dědičná onemocnění, na která existují genetické testy: ichtyóza (kožní vada s nadměrným olupováním kůže připomínajícím rybí šupiny) a NCL, tedy neuronální ceroidní lipofuscinóza (postupné a nevyléčitelné neurologické onemocnění projevující se poruchami pohybu, zraku a křečemi). Vyskytuje se také snížená funkce štítné žlázy, kožní alergie a vbočení očního víčka (entropium). Dožívá se přibližně 10 až 13 let. Před chovem se doporučují testy kyčlí, loktů a genetické testy na plemenná dědičná onemocnění.

Americký buldok je pes pro zkušeného a aktivního majitele, který chce oddaného ochránce a zvládne vést silné pracovní plemeno. Než si ho pořídíte, zvažte tři věci: dokážete být klidným a důsledným vůdcem a věnovat se brzké socializaci; máte zázemí s bezpečným, vysokým oplocením a dostatkem pohybu; a počítáte s tím, že kvůli ochranářskému pudu a možné dominanci vůči jiným psům bude potřeba pečlivá výchova. Při výběru štěněte sázejte na chovatele, který testuje zdraví rodičů, mimo jiné na kyčle, ichtyózu a NCL.

Americký buldok pochází ze starých pracovních buldoků, které do severoamerických kolonií přivezli angličtí osadníci. Na farmách amerického jihu sloužili jako všestranní pracanti: zaháněli a chytali dobytek, lovili divoká prasata a hlídali majetek. Po zákazu štvaní býků v Anglii v roce 1835 se tam původní atletický typ buldoka vytratil a nahradil ho dnešní zavalitý anglický buldok, kdežto v Americe pracovní typ přežil. Po druhé světové válce bylo plemeno na pokraji vyhynutí a zachránili ho chovatelé John D. Johnson a Alan Scott, podle nichž se dodnes rozlišují dva základní typy. UKC plemeno uznala v roce 1999, FCI ho nevede.