Aidi

2. skupina FCI

Aidi

Atlaský horský pes · Aïdi · Chien de l'Atlas · Chien de Montagne de l'Atlas · berberský pes

Aidi je marocké pastevecké plemeno z pohoří Atlas. Je to ostražitý, energický a nebojácný hlídač stád s hustou srstí odolnou vůči počasí i predátorům. K rodině je oddaný, k cizím nedůvěřivý.

Skupina FCI
2. Pinčové a knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Země původu
Severní Afrika
Kohoutková výška
52–62 cm
Hmotnost
23–27 kg
Doba života
10–12 let
  • BytSpíše ne
  • AlergieNení hypoalergenní
  • DětiDobrý k dětem
  • PsiVychází s psy
  • Cizí lidéSpíš nedůvěřivý

Vlastnosti plemene

  • EnergieAktivní
  • TrénovatelnostNáročný
  • MazlivostVyrovnaný
  • Vhodný do bytuSpíše ne
  • Pro začátečníkyZkušenost vítána
  • Snese samotuPár hodin
  • Snáší kočkyNevhodný
  • Mentální stimulaceVyžaduje
  • LínáníVýrazné
  • ŠtěkavostHlasitý
  • Péče o srstMinimální
  • SlintáníMírné

O plemeni

Aidi, známý také jako atlaský horský pes, je pastevecké a hlídací plemeno původem z pohoří Atlas v severní Africe. Tradičně slouží jako strážce stád, který chrání ovce a kozy před predátory. Přes jméno „atlaský horský pes" či „atlaský ovčák" nejde o ovčáka v pravém slova smyslu, ale o hlídače stád, podobně jako třeba pyrenejský horský pes.

Vzhled

Aidi je středně velký, dobře osvalený a athletický pes robustní, ale ne těžkopádné stavby. Charakteristická je medvědovitá hlava v proporcích k tělu, klínovitý čenich a středně velké, dopředu nakloněné, mírně svěšené uši. Oči jsou středně velké, tmavé. Tělo chrání hrubá, hustá srst odolná vůči počasí, doplněná o bohatě osrstěný ocas. Srst je polodlouhá a hustá, asi 6 cm dlouhá, a chrání psa před horkem, mrazem i kousnutím predátorů. Barva srsti je velmi pestrá: pískové, plavé, bílé, ryšavé, žíhané i černobílé zbarvení, s černou maskou nebo bez ní.

Vlastnosti a využití plemene

Aidi je především vytrvalý a nebojácný hlídač. Je velmi energický, ochranářský a mimořádně ostražitý. Kromě hlídání stád a majetku se historicky využíval i k lovu, a to ve dvojici se slughi: aidi díky výbornému čichu zvěř vystopuje a slughi ji díky své rychlosti dožene. Má také schopnost vycítit přítomnost hadů.

Povaha a temperament

Aidi je oddaný, ostražitý a nebojácný pes se silným ochranářským pudem. Ke své rodině a celé „smečce" je oddaný a silně připoutaný. Pokud se mu dostane správné výchovy, je z něj výborný každodenní společník. K cizím lidem bývá nedůvěřivý a na vše, co vyhodnotí jako hrozbu, hlasitě upozorní. Jeho hlídací instinkt je tak silný, že dokáže sám rozpoznat potenciálně nebezpečnou situaci a přiměřeně na ni zareagovat. Je to samostatně uvažující pes, který přemýšlí po svém a nečeká slepě na povely. Potřebuje hodně pohybu i činnosti a nehodí se pro někoho, kdo hledá klidného psa na gauč.

Péče

Péče o srst je u aidiho nenáročná. Hustá, asi šest centimetrů dlouhá srst psa chrání jako pancíř a vystačí si s občasným kartáčováním. Dvakrát ročně ale plemeno líná a hodně přitom ztrácí srst, takže je v té době potřeba ho vyčesávat častěji, aby se odstranily odumřelé chlupy. Srst se nesmí v létě stříhat, protože se přirozeně přizpůsobuje extrémním teplotám, od horka po silný mráz. Jako venkovní pes potřebuje pravidelnou kontrolu uší a očí, aby se předešlo zánětům z nečistot. Po pohybové stránce jde o náročné plemeno, které vyžaduje hodně každodenního výdeje energie i mentálního zaměstnání.

Trénink a výchova

Aidi je inteligentní a nezávislý pes, který rád přemýšlí sám za sebe. Nemusí vždy poslechnout na první pokyn, dokud nedostane jasné a důsledné vedení, které mu nastaví hranice a získá jeho respekt. Drilem u něj nezmůžete nic a nelze od něj čekat spolehlivou poslušnost jako u typicky ovladatelných plemen, jeho výchova vyžaduje klid, trpělivost a toleranci. Důležitá je včasná a důsledná socializace, která pomáhá usměrnit jeho silný hlídací a ochranářský pud. Funguje u něj férový, sebejistý a konzistentní přístup, ne tvrdé metody.

Zdraví

Aidi je robustní a odolné plemeno. Po staletí se přizpůsobovalo drsnému klimatu severní Afriky, od horka po mrazivé zimy ve vysokých polohách Atlasu, takže dobře snáší teplotní extrémy. Patří mezi zdravé psy a dosud u něj nebylo zjištěno žádné dědičné (vrozené) onemocnění. Dožívá se průměrně 10 až 12 let. Jako u každého středně velkého aktivního plemene je vhodné dbát na přiměřenou zátěž v období růstu a hlídat klouby. Při pořízení štěněte se vyplatí vybírat od chovatele, který dbá na kondici a zdraví chovných jedinců.

Doporučení pro chov

Aidi je pracovní hlídací plemeno, které se hodí spíš pro zkušenější a aktivní majitele. Není to pes pro bázlivé ani pro toho, kdo hledá klidného společníka do bytu; daří se mu tam, kde má pohyb, prostor a úkoly. Před pořízením počítejte s tím, že potřebuje hodně každodenního výdeje energie, důslednou výchovu a brzkou socializaci. Ke své rodině je oddaný a může být dobrým společníkem i do domácnosti s dětmi, které respektují, že velký hlídací pes není hračka; u kontaktu s malými dětmi je vhodný dohled. Vzhledem k silnému teritoriálnímu chování je dobré ho od štěněte seznamovat s cizími lidmi i jinými psy.

Historie a původ

Aidi je velmi staré plemeno, které v horách a na náhorních plošinách severní Afriky žije už po staletí. Jeho jméno pochází z berberského slova „aydi", které znamená „pes". Odjakživa doprovázel kočovné berberské kmeny, kterým chránil tábory, majetek i stáda před predátory. Historicky se uplatnil i při lovu, a to i proti vlkům a horským lvům. K původu existují dvě teorie: podle jedné pochází z oblasti východního Středomoří a na západ ho přivedli Féničané, podle druhé je původním plemenem samotného Atlasu, které rozšířili berberští nomádi. Standard plemene drží Maroko, kde se aidi vyskytuje v největším počtu. FCI plemeno uznala v roce 1963, kdy bylo kvůli husté srsti omylem označeno za „atlaského ovčáka", přestože nikdy ovčáckým psem nebylo; tato chyba byla v roce 1969 opravena.

Další kruhy o plemeni Aidi

Vlastní kruhy vytvořené komunitou.

Komentáře

Sdílej zkušenosti, otázky nebo doporučení k plemeni Aidi.

0
Pro přidání komentáře se prosím přihlas.Přihlásit se

Nahrávání...

Aidi — vše o plemeni, povaha a péče · ted.pet