Welsh corgi pembroke

Vzhled

Nízký, silně stavěný, kompaktní pes, který působí dojmem energie a odolnosti v malém těle. Hlava je liščího tvaru se středně širokým, plochým temenem a mírným stopem. Nos je černý, čenich se lehce zužuje. Oči jsou kulaté, středně velké, hnědé, s živým a inteligentním výrazem. Uši jsou vzpřímená, středně velká, zaoblená na koncích. Hřbet je rovný, hrudník široký a hluboký s dobře klenutými žebry. Ocas je krátký, buď přirozeně krátký, kupírovaný, nebo zcela chybí. Srst je středně dlouhá, rovná, s hustou podsadou, odolná vůči počasí. Zbarvení je červené, sobolí, plavé, černé se zápalem, s bílými znaky nebo bez nich. Na bocích kohoutku bývají lehce světlejší odstíny.

Vlastnosti a využití

Původně vyšlechtěný jako pastevecký pes pro práci s hovězím dobytkem, jehož nízká postava mu umožňovala uhýbat kopancům. Dnes je jedním z nejpopulárnějších společenských plemen na světě. Přes malou velikost si zachovává silný pracovní instinkt, vynikající ostražitost a překvapivou rychlost (zdravý jedinec dosáhne až 40 km/h). Uplatňuje se v agility, obedience, flyballu a herding triálech. Má tendenci k nadměrnému štěkání, pokud není dostatečně vytížen. Rád kope díry a pronásleduje vše, co se hýbe.

Podobná plemena

Od welsh corgi cardigana (FCI 38) se liší kratším nebo chybějícím ocasem, menšíma ušima, lehčí stavbou a užší barevnou škálou (cardigan může být i merle). Švédský vallhund (FCI 14) sdílí nízkou stavbu a pastevecké využití, ale pochází ze skandinávského prostředí. Lancashire heeler, ačkoliv rovněž nízký a pastevecký, je ještě menší a méně rozšířený.

Výživa a krmení

Plemeno s výrazným sklonem k obezitě vyžaduje přísné dávkování a kontrolu hmotnosti. Kvalitní krmivo s nižším obsahem tuků, přizpůsobené nižší energetické potřebě. Denní dávku rozdělit do dvou porcí. Pamlsky omezit na minimum. Nadváha je u pembroke obzvlášť nebezpečná, protože zatěžuje dlouhou páteř a krátké končetiny.

Odvážný, otevřený a přátelský pes s pracovním nasazením. Miluje společnost rodiny a touží být součástí veškerého dění. K dětem se chová dobře, pokud je od mládí socializován, ale pastevecký instinkt může vést k okusování kotníků. K cizím lidem je vstřícný a vyhledává pozornost. S ostatními psy vychází bez problémů při včasné socializaci. Vynikající hlídač, který spolehlivě hlásí příchozí, někdy až příliš hlasitě. Inteligentní a učenlivý, ale může být tvrdohlavý, pokud nevidí smysl v úkolu.

Hustá dvojitá srst vyžaduje kartáčování dvakrát až třikrát týdně, v období intenzivního línání (na jaře a na podzim) denně. Línání je u pembrokea extrémně výrazné, chlupy se objevují na oblečení, nábytku i v jídle. Srst je přirozeně voděodolná a odolná vůči nečistotám, koupání jen podle potřeby. Zuby, uši a drápy v běžném režimu. Díky kompaktní velikosti je celková péče zvládnutelná.

Vysoce inteligentní pes, zařazený na 11. místo v žebříčku pracovní inteligence psů. Rád se učí a touží potěšit majitele, ale jeho nezávislost a tvrdohlavost mohou výcvik ztížit. Pozitivní motivace a krmivové odměny fungují výborně, je třeba však kontrolovat kalorický příjem. Rané zahájení socializace a systematický trénink proti okusování kotníků a nadměrnému štěkání jsou zásadní. Vyniká v pokročilé poslušnosti a psích sportech.

Jako achondroplastické (trpasličí) plemeno má pembroke specifická zdravotní rizika. Degenerativní myelopatie (DM, postupné odumírání míchy vedoucí k paralýze zadních končetin) je jedním z nejvážnějších onemocnění, pro které existuje genetický test. Dále se vyskytuje dysplazie kyčelního kloubu (DKK), von Willebrandova choroba (dědičná porucha srážlivosti krve) a progresivní retinální atrofie (PRA, postupné odumírání sítnice). Monorchismus (nesestouplé varle) se objevuje u samců. Sklon k obezitě je závažný problém, který zhoršuje všechny ostatní zdravotní potíže a zkracuje délku života.

Vhodný pro aktivní rodiny, páry i jednotlivce, kteří mohou nabídnout dostatek pohybu a společnosti. Díky kompaktní velikosti se dobře přizpůsobí bytovému bydlení, ale vyžaduje pravidelné venkovní aktivity. Rodiny s většími dětmi jsou ideální, u malých dětí je třeba hlídat pastevecké instinkty. Mírně pokročilí začátečníci si s ním poradí, pokud jsou připraveni na tvrdohlavost a výrazné línání. Nevhodný pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov, nebo pro ty, kdo mají problém s chlupy v domácnosti.

Původ pembroke corgi sahá podle tradice k roku 1107, kdy vlámští tkalci přišli do Pembrokeshire ve Walesu a přivezli s sebou malé kontinentální psy, pravděpodobně příbuzné špiců a schipperke. Na výstavách se spolu s cardiganem poprvé objevili v roce 1925, kdy byl založen Corgi Club v Carmarthenu. Kennel Club uznal obě variety v roce 1928, jako samostatná plemena se vystavují od roku 1934. Celosvětovou proslulost získal pembroke díky královně Alžbětě II., která jich během svého života vlastnila více než třicet, počínaje „Dukem", darem od krále Jiřího VI. V AKC se řadí mezi 15 nejpopulárnějších plemen. Ve Velké Británii byl paradoxně zařazen na seznam ohrožených domácích plemen po zákazu kupírování v roce 2007, který negativně ovlivnil zájem chovatelů.