Tamaskan

Vzhled

Velký, svalnatý pes atletické stavby, mírně vyšší než Německý ovčák. Celkový dojem silně připomíná vlka: rovný, hustý ocas, vzpřímené uši, mandlové oči v odstínech žluté, jantarové nebo hnědé (modré oči jsou v rámci standardu TDR nepřípustné). Srst je dvojitá, středně dlouhá, s hustou podsadou a hrubším krycím osrstěním. Typické zbarvení je agouti (pásovaný krycí vlas) ve třech základních variantách: vlčí šedá, červenošedá a černošedá. Tváře zdobí světlejší maska a výrazné obočí.

Vlastnosti a využití

Navzdory vlčímu vzhledu je Tamaskan povahou domestikovaný společník s přátelským a vyrovnaným temperamentem. Ke své rodině projevuje hlubokou oddanost a citlivost, snadno vycítí náladu majitele. Potřebuje intenzivní fyzickou i mentální zátěž, bez které může projevovat destruktivní chování nebo nadměrnou vokalizaci. Velmi špatně snáší odloučení od rodiny a je náchylný k separační úzkosti. Uplatňuje se ve sportovní kynologii (agility, canicross, obedience) a příležitostně jako terapeutický pes.

Podobná plemena

Od Northern Inuit Dog, z něhož částečně pochází, se Tamaskan odlišuje přísnějším chovatelským programem a užší genetickou základnou. Od Sibiřského husky (FCI 270), jednoho ze zakládajících plemen, se liší větší velikostí, vlčím zbarvením a silnější vazbou na majitele. Od Československého vlčáka (FCI 332) se odlišuje absencí skutečného vlčího podílu v krvi (Tamaskan je výhradně psí původ) a celkově přístupnější povahou.

Výživa a krmení

Jako velký a aktivní pes má vysoké energetické nároky. Kvalitní krmivo s vyšším obsahem bílkovin, rozdělené do dvou denních porcí, je základ. Kvůli velikosti a hlubokému hrudníku existuje mírně zvýšené riziko torze žaludku (přetočení žaludku kolem vlastní osy), proto je vhodné vyhnout se krmení bezprostředně před nebo po intenzivním pohybu.

Inteligentní, loajální a citlivý pes, který navzdory vlčímu zevnějšku disponuje přátelskou a oddanou povahou. Ke svým lidem vytváří mimořádně silné pouto a špatně snáší dlouhodobé odloučení. S dětmi vychází dobře, lépe se staršími, které zvládnou jeho energickou povahu a větší tělesný rámec. S ostatními psy se zpravidla snáší bez větších problémů, u některých jedinců se může projevit tendence k ochraně zdrojů. Vůči cizím lidem bývá zpočátku zdrženlivý, při správné socializaci se však rychle otevírá. Menší domácí zvířata mohou vyvolat lovecký pud.

Dvojitá srst vyžaduje kartáčování alespoň jednou týdně. Dvakrát ročně dochází k intenzivnímu línání, kdy pes ztrácí velké množství podsady a kartáčování je třeba zintenzivnit na denní frekvenci. Srst by se neměla stříhat ani holit, protože plní termoregulační funkci. Koupání jen dle potřeby, aby se zachovaly přirozené ochranné oleje v srsti. Standardní péče zahrnuje pravidelné stříhání drápků, čištění uší a péči o chrup.

Rychle se učící plemeno s vysokou inteligencí, které však vyžaduje trpělivý a důsledný přístup. Na tvrdé metody reaguje špatně, může se stáhnout do sebe nebo projevovat nežádoucí chování. Nejlepších výsledků dosáhne při pozitivní motivaci a pestrých cvičeních. Včasná socializace je klíčová pro předcházení plachosti vůči cizím lidem a novým situacím. Vyniká v obedienci, agilitě a dalších psích sportech. Pro majitele bez předchozích zkušeností s velkými, aktivními plemeny představuje značnou výzvu.

Jako relativně nové plemeno s omezenou genetickou základnou se u Tamaskana vyskytuje několik dědičných predispozic. Kryptorchismus (nesestouplé varle) postihuje přibližně 10 % psů, což je nadprůměrně vysoký podíl. Epilepsie se objevuje u zhruba 1 % registrovaných jedinců. Mezi další uváděné problémy patří dysplazie kyčelního kloubu (DKK, abnormální vývoj kyčelní jamky), degenerativní myelopatie (DM, postupné odumírání nervových vláken míchy projevující se ztrátou koordinace zadních končetin), Addisonova choroba (nedostatečná funkce nadledvin) a ojediněle rozštěp patra u štěňat. Průměrná doba života se pohybuje mezi 14 a 15 lety.

Výhradně pro zkušené majitele s aktivním životním stylem a dostatečným prostorem. Do bytu se nehodí. Ideální je dům s velkou, bezpečně oplocenou zahradou. Majitel musí být připraven věnovat minimálně 90 minut denně intenzivnímu pohybu a mentální stimulaci. Tamaskan není pes, který snese celodenní samotu v prázdném domě. Rodiny se staršími dětmi jsou vhodným zázemím, ale u velmi malých dětí je třeba dohled kvůli velikosti a energii psa. Před pořízením je důležité prověřit zdravotní testy rodičů, zejména na DKK, DM a epilepsii.

Projekt vznikl v 80. letech 20. století ve Velké Británii, kdy skupina chovatelů začala křížit Sibiřské husky dovezené z USA s Aljašskými malamúty a Německými ovčáky s cílem vytvořit velkého psa s vlčím vzhledem a spolehlivou povahou. Později byly přidány linie finských pracovních huskyů pro genetickou diverzitu. V roce 2006 Lynn Hardey a Jennie Peacock založily Tamaskan Dog Register (TDR) po odchodu z organizace Utonagan Society. Jako země vývoje bývá uváděna Finsko, kde se formoval konečný typ. Plemeno získalo mediální pozornost díky využití příbuzných typů (Northern Inuit) v seriálu Game of Thrones jako představitelů vlků. Od roku 2010 slouží Tamaskan jako živý maskot fotbalového týmu univerzity NC State v USA.