Ruská barevná bolonka

Vzhled

Drobný, harmonicky stavěný pes čtvercového až mírně obdélníkového formátu, přičemž délka těla přesahuje výšku v kohoutku maximálně o 15 %. Hlava je kulatá s krátkým, dobře definovaným stopem, čenich je poněkud delší než třetina délky hlavy. Oči jsou středně velké, kulaté, tmavé, s měkkým a inteligentním výrazem. Uši středně velké, trojúhelníkové se zaoblenými špičkami, nasazené vysoko. Charakteristickým rysem jsou vousy a kníry vytvořené dlouhou srstí na tváři.

Srst je dlouhá, hustá, středně silná, pokrývá celé tělo rovnoměrně. Tvoří velké kudrliny nebo je vlnitá. Podsada je středně vyvinutá nebo může chybět. Na hlavě vytváří bohaté ozdobné osrstění, které se smí svazovat do culíku. Povoleny jsou všechny barvy kromě čistě bílé, skvrnitého vzoru a merle. Malé, sotva patrné bílé znaky na bradě, hrdle, přední části hrudníku a špičkách prstů jsou tolerovány, ale nežádoucí.

Vlastnosti a využití

Společenský pes par excellence, vyšlechtěný výhradně jako bytový společník. Překvapivě všestranný na svou velikost: s úspěchem se uplatňuje v agility, flyballu i psích tancích. Díky nízké míře línání a hypoalergenním vlastnostem srsti patří mezi vhodné kandidáty pro alergiky, byť žádné plemeno není stoprocentně hypoalergenní. Přizpůsobivý životnímu stylu majitele, od aktivních procházek po klidné odpoledne na gauči.

Podobná plemena

Od boloňského psíka (FCI 196) se liší především širší škálou povolených barev (boloňský psík je výhradně bílý) a odlišnou strukturou srsti, která je u bolonky kudrnatější. Od bišonka (bichon à poil frisé, FCI 215) se odlišuje menší velikostí, užší paletou povolených barev u bišonka (pouze bílý) a celkově drobnějším tělesným rámcem. Od ši-cu (FCI 208), který je jedním z předků bolonky, se liší výrazně menší hmotností, rovnějším čenichem bez extrémní brachycefalie a odlišnou texturou srsti.

Výživa a krmení

Jako miniaturní plemeno s rychlým metabolismem potřebuje kvalitní krmivo s vyšším obsahem bílkovin přizpůsobené malým plemenům. Denní dávku je vhodné rozdělit do dvou až tří menších porcí. Vzhledem k náchylnosti k jaterním zkratům (portosystémový zkrat) je u některých jedinců třeba konzultovat s veterinářem vhodné složení stravy. Pozor na obezitu, která u tak malých psů rychle zatěžuje klouby. Pamlsky by měly tvořit maximálně 10 % denního kalorického příjmu.

Přívětivý, veselý a hluboce oddaný společník, který si rychle vytvoří silnou vazbu na celou rodinu. Často bývá označován jako „stín svého majitele", protože chce být neustále v jeho blízkosti. Citlivě vnímá nálady člověka a přizpůsobuje jim své chování. K dětem je hravý a trpělivý, k cizím lidem přátelský a otevřený. S ostatními psy i kočkami zpravidla dobře vychází, zejména při společném odchovu. Nevyvolává konflikty a nemá sklony k dominanci. Hůře snáší delší osamění, může rozvinout separační úzkost. Až do vysokého věku si zachovává štěněčí hravost a zvídavost.

Kudrnatá srst vyžaduje pravidelné kartáčování hřebenem se širokými zuby, ideálně několikrát týdně, aby nedocházelo k plstnatění. Pokud se srst nechává v plné délce, je péče náročnější. Dlouhé osrstění nad očima je třeba svazovat do culíku nebo upravovat, aby nedráždilo rohovku. Bolonka téměř nelíná, což snižuje množství alergenů, ale současně znamená, že odumřelé chlupy zůstávají v srsti a bez kartáčování se zplstí. Obličej je třeba denně otírat kvůli slinám a zbytkům potravy ve vousech. Drápy stříhat měsíčně, uši čistit pravidelně, zuby ošetřovat nejlépe denním čištěním.

Inteligentní a učenlivé plemeno, které při správné motivaci spolupracuje ochotně a s radostí. Na rozdíl od některých jiných toy plemen nemá sklon k umíněnosti, pokud je trénink vedený zábavnou formou s využitím pozitivního posilování. Tvrdé metody jsou kontraproduktivní a citlivou bolonku snadno odradí od spolupráce. Výborně reaguje na pochvalu, pamlsky a hru jako odměnu. Socializace od raného věku je důležitá, aby si zvykla na různá prostředí, lidi a zvířata. Díky hbitosti a ochotě spolupracovat se s úspěchem uplatňuje v agility a dalších kynologických sportech přizpůsobených malým plemenům.

Celkově dlouhověké a poměrně zdravé plemeno, jak napovídá dožití 12 až 16 let. Luxace pately (vyklouznutí čéšky z její dráhy) patří mezi nejčastější ortopedické problémy malých plemen a bolonka není výjimkou. Legg-Calvé-Perthesova choroba (aseptická nekróza hlavice stehenní kosti, tedy odumírání kostní tkáně v kyčli bez infekce) se může vyskytnout zejména u jedinců pod 4 kg. Portosystémový jaterní zkrat (vrozená cévní anomálie, při které krev obchází játra) představuje závažnější riziko vyžadující veterinární diagnostiku. Progresivní atrofie sítnice (postupné odumírání světločivných buněk oka vedoucí ke slepotě) a další oční problémy se v plemeni rovněž vyskytují. Poruchy funkce štítné žlázy (hypotyreóza i hypertyreóza) jsou dokumentovány.

Výborná volba pro začátečníky, kteří hledají malého, přizpůsobivého společníka do bytu. Hodí se pro seniory, jednotlivce i rodiny s dětmi, které umějí zacházet s drobným psem šetrně. Ideální pro městský život, zvládá i menší byty. Nevhodná pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov, protože špatně snáší osamění. Ačkoli není náročná na pohyb, potřebuje denní kontakt, hru a mentální stimulaci. Skvělý společník pro aktivní seniory, kteří hledají veselého, nenáročného psa na procházky.

Kořeny plemene sahají do 18. století, kdy bišonští psi přicházeli do Ruska jako dary pro šlechtu. Moderní vývoj začal v padesátých letech 20. století v Sovětském svazu, kde dovozní omezení znemožňovala přístup k západním plemenům. Sovětští kynologové začali cíleně křížit dostupné malé psy, včetně bišonků, boloňských psíků, pekinéských palácových psíků, ši-cu a toy pudlů, s cílem vytvořit barevného (ne bílého) bytového společníka. V roce 1966 plemeno získalo oficiální název „Russkaya Tsvetnaya Bolonka" a první standard. Po rozpadu Sovětského svazu se pes dostal do Evropy i zámoří. Do České republiky přišel v roce 2003 a v roce 2011 byl standard mezinárodně sjednocen. V ČMKU je plemeno vedeno v plemenné knize č. 1 pod Klubem chovatelů bišonků.