Pyrenejský ovčák - vyměnit foto

Odvážný a vynalézavý pastevec, který se po staletí staral o stáda ovcí v drsných podmínkách pyrenejských hor. Ke svému majiteli je hluboce oddaný a vytváří si k němu mimořádně silné pouto, ale vůči cizím lidem se chová ostražitě a nedůvěřivě. Při správné socializaci z něj vyroste spolehlivý a srdnatý společník s nezaměnitelným temperamentem.

Vzhled

Malý, lehký pes s trojúhelníkovitou hlavou a téměř plochým temenem. Poměr lebky k čenichu je přibližně 3:2, čenich je klínovitý, ale ne špičatý. Oči jsou výrazné, mandlového tvaru, tmavě hnědé (u harlekýnů a břidlicově šedých jedinců jsou přípustné tzv. wall eyes, tedy modré nebo různobarevné oči). Uši jsou krátké, trojúhelníkové, jemně zašpičatělé, spadlé a pohyblivé, mohou být i polozvednuté. Srst je dlouhá nebo polodlouhá, hustá, téměř rovná nebo mírně zvlněná, texturou na pomezí kozí a ovčí vlny. Na zadní části těla a stehnech bývá hustší a může vytvářet tzv. cadenettes (provazovité prameny) nebo matelotes (plstěné chomáče). Zbarvení zahrnuje plavou v různých odstínech, šedou, modročerné skvrnitou (harlekýn), břidlicově modrou, žíhanou, černou nebo černou s bílými znaky. Preferovány jsou jednobarevné varianty. Ocas je nasazen nízko, s hákovitým zakončením, v pozornosti nepřesahuje linii hřbetu.

Vlastnosti a využití

Neobyčejně aktivní a energický pes, který potřebuje minimálně dvě hodiny pohybu a duševní stimulace denně. Má silné pastevecké instinkty, je iniciativní a rád pracuje samostatně. Vyniká v agilitu, obedienci a dalších psích sportech. Bez dostatečného vytížení se stává hlučným a destruktivním. Svého majitele sleduje na každém kroku a špatně snáší odloučení.

Podobná plemena

Od Pyrenejského ovčáka krátkosrstého (Berger des Pyrénées à face rase, FCI 138) se liší délkou srsti na hlavě a čenichu, kde má dlouhosrstá varianta výrazné „vousy" a „obočí", zatímco krátkosrstá má krátký, jemný porost na tváři. Krátkosrstá varianta je také o něco vyšší. Od Australského ovčáka se odlišuje menší velikostí a lehčí stavbou. Se Šeltií sdílí inteligenci a oddanost, ale Pyrenejský ovčák je nezávislejší a ostražitější vůči cizím.

Výživa a krmení

Vyvážená strava odpovídající vysoké úrovni aktivity, podávaná alespoň dvakrát denně. Kvalitní krmivo pro středně velká plemena s dostatečným obsahem bílkovin podporuje svalstvo a vytrvalost. Při intenzivním sportovním vytížení může být potřeba navýšit energetický příjem. Plemeno nemá sklon k obezitě díky vysokému metabolismu, ale pravidelná kontrola hmotnosti je přesto důležitá.

Temperamentní, odvážný a nesmírně bystrý pes s výraznou osobností. K majiteli je oddaný až závislý, sleduje ho na každém kroku a špatně nese jeho nepřítomnost. Přirozeně svéhlavý a nezávislý, ale při správném vedení ochotně spolupracuje. Vůči neznámým lidem je podezřívavý a zdrženlivý, nikoli však agresivní. Velmi hlasitý, štěká jako varovný signál a při nedostatečném vytížení i ze zvyku. S ostatními psy vychází dobře, pokud je od mala socializován, ale má tendenci zaujímat vůdčí roli bez ohledu na vlastní velikost.

Dlouhou srst je třeba kartáčovat alespoň obden, aby se předešlo vzniku nechtěných plstěných chomáčů. U některých jedinců se srst přirozeně tvoří do provazovitých pramenů (cadenettes), což je pro standard přijatelné, ale vyžaduje to specifický přístup k údržbě. Línání je mírné díky minimální podsadě, ale v období výměny srsti se zvyšuje. Koupání dle potřeby. Pravidelná kontrola uší a zuby čistit alespoň dvakrát týdně. Pohybově patří mezi nejnáročnější plemena, denně potřebuje minimálně dvě hodiny intenzivní aktivity včetně volného běhu a mentálních úkolů. Ideální je zapojení do psích sportů.

Inteligentní a učenlivý, ale svéhlavý. Vyžaduje důsledný a citlivý přístup s pozitivní motivací, hrubé metody výrazně poškozují důvěru a spolupráci. Nejlépe reaguje na klikrový trénink a pestré, krátké cvičební jednotky. Rutina a opakování ho nudí, proto je důležité výcvik obměňovat. Raná socializace je naprosto zásadní kvůli přirozené nedůvěřivosti vůči cizím. Vyniká v agilitu, obedienci, flyballu a dalších sportovních disciplínách, kde může uplatnit svou energii a inteligenci.

Celkově odolné a dlouhověké plemeno s průměrným dožitím 15 až 17 let. Z dědičných onemocnění se vyskytuje dysplazie kyčelního kloubu (abnormální vývoj kyčle s bolestí a kulháním). Epilepsie (záchvatovité onemocnění mozku projevující se křečemi) se typicky objevuje mezi 6 měsíci a 6 lety věku, příčina je idiopatická (bez zjistitelné příčiny). Patent ductus arteriosus (PDA, přetrvávající otevřená fetální céva v srdci, která se měla po narození uzavřít) způsobuje dušnost a sníženou toleranci zátěže, řeší se chirurgicky. Z očních onemocnění se může vyskytnout progresivní atrofie sítnice (PRA, postupná degenerace sítnice vedoucí ke slepotě) a Collie eye anomaly (CEA, vrozená vada cévnatky oka). Chondrodystrofie (CDDY) zvyšuje riziko onemocnění meziobratlových plotének (IVDD, vyhřeznutí ploténky s bolestí a případnou paralýzou). Doporučené testy zahrnují vyšetření kyčlí, oční vyšetření a genetický test na CDDY.

Ideální pro zkušené, aktivní majitele, kteří hledají energického a inteligentního společníka pro sport nebo práci. Vhodný pro rodiny se staršími dětmi, které chápou specifika zacházení s temperamentním plemenem. Pro malé děti není vhodný kvůli živosti a sklonu ke kontrolnímu chování (štípání do pat jako projev pasteveckého instinktu). Nevhodný pro začátečníky, sedavé domácnosti nebo majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov. Byt zvládne pouze při důsledném zajištění dostatečného pohybu a stimulace, ale dům se zahradou je výrazně vhodnější. Ideální majitel je aktivní člověk nebo sportovní kynolog, který ocení nezávislého, oddaného a energického psa s výrazným charakterem.

Jeden z nejstarších pasteveckých psů Pyrenejí, jehož původ sahá přinejmenším do středověku, ačkoli přesná historie plemene je zahalena neurčitostí. V horských údolích na francouzské straně Pyrenejí pracoval po boku Pyrenejského horského psa: zatímco mohutný horský pes chránil stádo před predátory, malý ovčák se staral o řízení a shánění ovcí. Tento pracovní tandem fungoval po celá staletí. První standard plemene byl sestaven roku 1926. Během první světové války se Pyrenejští ovčáci uplatnili jako kurýrní a hlídací psi. V průběhu 20. století se plemeno rozšířilo i mimo Francii, ale zůstává poměrně vzácné. Do Spojených států se dostalo v 70. letech a AKC ho uznalo roku 2009.