Mudi

Třetí z trojice maďarských pasteveckých plemen (vedle puliho a pumiho), objevené jako samostatný typ až v roce 1936 doktorem Dezső Fényesem. Mudi je mimořádně všestranný pes, který spojuje pasteveckou pracovitost s atletickými schopnostmi a inteligencí předurčující ho pro široké spektrum činností. Povahově je to charismatický, odvážný a hluboce oddaný pes, který si vytváří silnou vazbu na svou rodinu a projevuje se jako pozorný hlídač i neúnavný sportovní partner.

Vzhled

Středně velký pes klínovité hlavy a čtvercové stavby těla. Hlava se rovnoměrně zužuje k nosu, s lehce klenutou mozkovou částí a sotva naznačeným stopem. Oči mandlového tvaru, tmavé, posazené mírně šikmo. U merle jedinců jsou přípustné modré oči. Uši vysoko nasazené, vzpřímené, ve tvaru obráceného V, bohatě osrstěné, přibližně o 10 až 15 % delší než šířka baze. Krk středně dlouhý, bez laloku. Horní linie těla výrazně klesá směrem k zádi, s vystouplým kohoutkem. Ocas nasazený ve střední výšce, v klidu visící se spodní třetinou zdviženou téměř do vodorovné polohy, v pozornosti srpovitě zvednutý. Někteří jedinci se rodí s přirozeným pahýlem. Srst na hlavě a přední straně končetin krátká, rovná a přiléhavá, na zbytku těla rovnoměrně vlnitá nebo lehce kudrnatá, 3 až 7 cm dlouhá, hustá a lesklá, s přítomností kohoutků a hřebenů. Praporce na předloktích, stehnech a okraji ocasu. Sedm uznaných barevných variet: černá, bílá, plavá (béžově červená), popelavá (modrá), játrová (hnědá), popelavě hnědá (izabella) a cifra (merle vzory).

Vlastnosti a využití

Původně pastevecký pes schopný samostatně řídit stáda ovcí a skotu, dnes vyniká jako jeden z nejúspěšnějších sportovních psů ve své velikostní kategorii. Uplatňuje se v agility, obedience, flyballu, canicrossu, trackingu, nosework, dog dancing a záchranářské službě. Má minimální lovecký pud, což usnadňuje výcvik přivolání. Je přirozeně ostražitý a hlasitý, používá širokou škálu zvuků ke komunikaci a signalizaci.

Podobná plemena

Od puliho (FCI 55), příbuzného maďarského plemena, se liší výrazně: puli má charakteristickou šňůrovitou srst tvořící plstěné provázky, zatímco mudi má vlnitou, volně splývající srst. Pumi (FCI 56) má polostojící uši a kudrnatější srst s terierovitějším výrazem. Chorvatský ovčák (FCI 277) je podobné velikosti a černého zbarvení, ale má výhradně kudrnatou srst a méně barevných variet. Schapendoes (FCI 313) je lehčí stavby s delší srstí a odlišným výrazem.

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo odpovídající vysoké aktivitě a střední velikosti plemene. Dvě jídla denně pro dospělé jedince, štěňata častěji v menších dávkách. Plemeno má sklon k přibírání při nedostatečném pohybu, proto je důležité přizpůsobit porce aktuální zátěži. Pamlsky při tréninku (které mudi obvykle miluje) započítat do celkového denního příjmu.

Charismatický, temperamentní a mimořádně učenlivý pes s hlubokou vazbou na majitele. Často bývá označován za „psa jednoho člověka" nebo „psa jedné rodiny", protože si vytváří intenzivní citový vztah ke svým lidem. Ke cizím je přirozeně rezervovaný a reaguje hlasitým upozorňováním. S dětmi vychází výborně a rád se účastní společných her a aktivit. Vůči neznámým psům může projevovat dominanci, s domácími zvířaty, na která je zvyklý, vychází dobře. Má minimální lovecký pud, což je u pasteveckých plemen výjimečné. Špatně snáší odloučení od rodiny a při dlouhodobé samotě může rozvinout separační úzkost. Když je dostatečně fyzicky i mentálně vytížen, doma se uklidní a spokojeně odpočívá.

Vlnitá srst překvapivě nenáročná na údržbu. Stačí kartáčování několikrát týdně pro odstranění nečistot a zabránění zacuchání. Koupání přibližně dvakrát ročně nebo dle potřeby, srst je přirozeně odolná vůči vodě a chladu. Stříhání ani trimování není potřeba. Kontrola uší na hromadění vosku a známky infekce. Pravidelná kontrola očí, zejména u starších jedinců (riziko katarakty). Plemeno vyžaduje několik hodin denního pohybu a mentální stimulace, ideálně formou sportovních aktivit, výcviku nebo práce. Bez dostatečného zaměstnání se stává neklidným a může kopat nebo nadměrně štěkat.

Jeden z nejlépe trénovatelných psů vůbec, kombinující vysokou inteligenci s touhou po práci a spolupráci s majitelem. Reaguje výborně na pozitivní posilování s pamlsky a hračkami. Vyžaduje pestré, stimulující aktivity, protože opakování stejných cvičení ho rychle nudí. Má nezávislé myšlení a občas volí vlastní řešení úkolů, což je třeba usměrňovat, nikoli potlačovat. Socializace by měla začít co nejdříve a zahrnovat různé lidi, prostředí a situace, protože přirozená rezervovanost ke cizím se bez včasného kontaktu může prohloubit. Vyniká v prakticky všech kynologických sportech a disciplínách.

Celkově zdravé a odolné plemeno s několika sledovanými predispozicemi. Dysplazie kyčelního a loketního kloubu (abnormální vývoj kloubů vedoucí k artróze) se vyskytuje u středních plemen obecně. Luxace pately (vykloubení kolenní čéšky) může způsobovat intermitentní kulhání. Epilepsie (primární, idiopatická, tedy záchvaty bez zjistitelné příčiny) je sledovaným problémem u plemene. Katarakta (zákal čočky) může být vrozená u štěňat nebo se rozvíjet s věkem. Doporučeno vyšetření kyčlí, oční vyšetření a patelární kontrola před zařazením do chovu. Díky relativně malé populaci je důležité sledovat koeficient příbuznosti při plánování krytí.

Ideální pes pro aktivního, zkušeného majitele hledajícího všestranného sportovního partnera. Výborná volba pro nadšence do agility, obedience, canicrossu nebo jiných kynologických sportů. Dobře se hodí do aktivních rodin s dětmi, které se chtějí podílet na výcviku a společných aktivitách. Může fungovat v bytě při zajištění dostatečného pohybu a zaměstnání, ale lépe se cítí s přístupem k zahradě. Nevhodný pro sedavé majitele, pro domácnosti, kde bude dlouhé hodiny sám, ani pro začátečníky bez ochoty investovat čas do sportovních aktivit a mentální stimulace. Ideální majitel vidí v psovi sportovního partnera, nikoli jen společníka na krátké procházky.

Mudi existoval v Maďarsku po staletí jako pracovní pastevecký pes, ale jako samostatné plemeno byl identifikován až v roce 1936 doktorem Dezső Fényesem, maďarským kynologem, který ho odlišil od příbuzných plemen puli a pumi. Fényes popsal mudi jako „hnacího psa" (driver dog) s unikátní kombinací vzpřímených uší, vlnité srsti a klínovité hlavy. Během druhé světové války bylo plemeno téměř zdecimováno, mnoho jedinců zahynulo. Po válce bylo plemeno postupně obnoveno z přeživších jedinců. FCI mudi uznala v roce 1963 pod číslem 238. Přesto zůstává vzácným plemenem i ve své vlasti. Americký kennel klub (AKC) udělil plné uznání 1. ledna 2022. Kennel Club ve Velké Británii plemeno uznal v červnu 2025 s účinností od 1. července 2025. V České republice je plemeno registrováno u ČMKU, ale chovatelská základna je malá.