Miniaturní americký ovčák

Původně vyšlechtěn v Kalifornii v 60. a 70. letech 20. století z menších jedinců australského ovčáka, miniaturní americký ovčák si zachoval pastevecký instinkt svého většího příbuzného v kompaktnějším těle. Jde o všestranné, vysoce inteligentní plemeno s přirozenou vazbou na rodinu a silnou pracovní motivací. Povahově je bystrý, přizpůsobivý a ochotný se učit, ale ke cizím lidem bývá zpočátku rezervovaný.

Vzhled

Harmonicky stavěný, lehce obdélníkový pes středně jemné kostry. Hlava je úměrná tělu s mírně zaoblenou lebkou a středně výrazným stopem. Oči jsou mandlového tvaru, povolené barvy zahrnují hnědou, modrou, jantarovou a jejich kombinace, přičemž u merle jedinců se mohou objevit skvrny. Uši jsou trojúhelníkové, nasazené vysoko, zlomené nebo růžicovité. Srst je polodlouhá, rovná až mírně zvlněná, s hustou podsadou. Přirozená délka srsti tvoří na krku mírnou hřívu, na zadní straně předních běhů praporce a na stehnech kalhotky. Standard připouští čtyři základní zbarvení: černé, blue merle, červené (liver) a red merle, vždy s možností pálených a bílých znaků. Bílá barva nesmí převažovat a nesmí zasahovat oblast očí.

Vlastnosti a využití

Vynikající pastevecký pes, který dokáže pracovat s různými druhy hospodářských zvířat. Díky kompaktní velikosti a mimořádné učenlivosti se prosadil také v agility, obedience, rally, flyballu a dalších kynologických sportech. Je to pes, který potřebuje úkol a smysluplné zaměstnání, bez mentální stimulace a fyzické zátěže může rozvinout nežádoucí návyky. V rodině funguje jako pozorný a citlivý společník, často si vybírá jednu hlavní osobu, ke které se silně váže.

Podobná plemena

Od australského ovčáka se liší primárně velikostí (australský ovčák měří 46 až 58 cm), ale sdílí s ním zbarvení, strukturu srsti i pracovní nadšení. Šeltie má podobnou velikostní kategorii a inteligenci, ale jemnější stavbu těla, užší hlavu a výraznější hřívu. Borderová kolie převyšuje miniaturního amerického ovčáka výškou i intenzitou pasteveckého pudu, má rovněž odlišný pracovní styl (nižší postoj, fixační pohled).

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo odpovídající velikosti a vysoké aktivitě plemene. Denní dávka se odvíjí od hmotnosti a míry pohybu. U merle jedinců některé zdroje doporučují krmiva obohacená o antioxidanty pro podporu zdraví očí. Pozor na přetěžování kloubů v období růstu (do 12 až 14 měsíců), kdy je vhodné kontrolovat tělesnou hmotnost a nepřekrmovat.

Inteligentní, energický a hluboce loajální pes. K rodině je láskyplný a vnímavý, často reaguje na změny nálady svého majitele. Ke cizím lidem přistupuje s přirozenou opatrností, ale bez agresivity. S dětmi vychází dobře, může se však u nich projevovat pastevecký instinkt ve formě „okusování pat", což je třeba korigovat od štěněcího věku. S ostatními psy se většinou snáší, zvláště při včasné socializaci. Má silnou potřebu být součástí dění a špatně snáší dlouhodobé odloučení od rodiny.

Polodlouhá srst s hustou podsadou vyžaduje pravidelné kartáčování dvakrát až třikrát týdně, v období línání (dvakrát ročně) i denně. Koupání dle potřeby, obvykle jednou za čtyři až šest týdnů. Pravidelná kontrola uší, zvláště po pobytu v přírodě. Zuby ideálně čistit několikrát týdně. Drápy zkracovat dle opotřebení. Plemeno vyžaduje každodenní intenzivní pohyb minimálně jednu až dvě hodiny a vedle fyzické zátěže i mentální stimulaci formou výcviku, hledacích her nebo sportovních aktivit.

Patří mezi nejlépe trénovatelná plemena díky kombinaci vysoké inteligence, touhy po spolupráci a citlivosti vůči majiteli. Pozitivní posilování přináší výborné výsledky, tvrdší přístupy toto citlivé plemeno spíše znervózní. Socializace by měla začít co nejdříve a zahrnovat různé prostředí, lidi i zvířata, protože bez ní může přirozená rezervovanost přerůst v bázlivost. Pastevecký instinkt je vhodné usměrňovat od štěněcího věku. Vynikají v agility, obedience, rally, nosework i treibballu. Nudí se při opakování stále stejných cvičení, proto je důležité trénink obměňovat.

Celkově zdravé plemeno, ale s několika dědičnými predispozicemi. Oční onemocnění zahrnují anomálii oka kolií (CEA, vrozený defekt cévnatky), progresivní atrofii sítnice (PRA, postupné odumírání sítnicových buněk vedoucí ke slepotě), dědičný kataraktu (zákal čočky) a kolobom duhovky (vrozený defekt duhovky). Z ortopedických problémů se vyskytuje dysplazie kyčelního kloubu (abnormální vývoj kloubní jamky) a luxace pately (vykloubení kolenní čéšky). Důležitá je citlivost na léčiva spojená s mutací MDR1 (defekt glykoproteinu P, který ovlivňuje prostupnost léků hematoencefalickou bariérou). Tato mutace způsobuje nežádoucí reakce na ivermektin a některá další léčiva. Dále se může vyskytnout degenerativní myelopatie (DM, progresivní onemocnění míchy), hyperurikozurie (HUU, zvýšené vylučování kyseliny močové vedoucí k tvorbě močových kamenů), canine multifokální retinopatie (CMR1, vrozené léze sítnice) a chondrodystrofie s rizikem onemocnění meziobratlových plotének (CDDY/IVDD). Doporučuje se komplexní genetický panel zahrnující CEA, DM, dědičný kataraktu, HUU, MDR1, PRA-prcd, CMR1 a CDDY/IVDD (panel nabízí např. laboratoř VGL UC Davis). Oční vyšetření by mělo proběhnout před zařazením do chovu.

Ideální pes pro aktivního majitele se zkušenostmi s pasteveckými nebo pracovními plemeny. Potřebuje člověka, který mu nabídne každodenní fyzickou i mentální zátěž a zapojí ho do rodinného života. Dobře se hodí pro sportovně orientované rodiny s většími dětmi. Nedoporučuje se pro sedavý životní styl, dlouhodobě zaneprázdněné majitele nebo začátečníky bez ochoty investovat čas do výcviku a socializace. V bytě může fungovat při dostatečném pohybu venku, ale lépe se cítí s přístupem k zahradě. Není vhodný pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov.

Kořeny plemene sahají do konce 60. let 20. století v Kalifornii, kde se na farmách a rančích začali objevovat menší jedinci australského ovčáka. Tito psi byli selektováni pro kompaktnější velikost při zachování pracovních vlastností. Původně se jim říkalo „miniaturní australský ovčák" (Mini Aussie). V roce 1980 byl první jedinec zaregistrován u National Stock Dog Registry. V roce 1990 byl založen MASCUSA (Miniature American Shepherd Club of the USA), který v roce 1993 získal právní subjektivitu. Aby se odlišili od australského ovčáka a vytvořili samostatný standard, bylo plemeno přejmenováno na miniaturního amerického ovčáka. V květnu 2011 bylo zařazeno do Foundation Stock Service AKC a 1. července 2015 získalo plné uznání AKC jako 186. plemeno. FCI plemeno přijala v září 2019 pod číslem 367. V České republice si plemeno získává rostoucí oblibu, je registrováno u ČMKU.