Chiweenie

Spojením dvou oblíbených malých plemen, čivavy a jezevčíka, vznikl na konci 90. let 20. století v USA jeden z nejpopulárnějších designérských kříženců. Chiweenie měl původně nabídnout vzhled jezevčíka bez jeho typických problémů se zády, což se ovšem zcela nepodařilo, protože řada jedinců dlouhý hřbet po jezevčíkovi dědí.

Vzhled

Drobný pes s výrazně proměnlivým zevnějškem, který závisí na tom, po kterém rodiči jedinec dědí více. Výška se pohybuje od 15 do 25 cm, hmotnost od 2 do 5,5 kg. Tělo bývá mírně protáhlé (dědictví jezevčíka), ale někteří jedinci mají kompaktnější stavbu po čivavě. Hlava může být kulatá jako u čivavy nebo užší a protáhlejší jako u jezevčíka. Uši jsou buď vztyčené a trojúhelníkové (po čivavě), nebo dlouhé a visící (po jezevčíkovi), případně cokoli mezi tím. Oči jsou kulaté, tmavé a výrazné. Ocas je obvykle dlouhý a úzký. Srst se vyskytuje ve třech variantách: krátká a hladká (nejčastější), polodlouhá s třásněmi na uších, tlapkách a ocase, nebo vzácněji drátovitá. Zbarvení je mimořádně rozmanité: černá, hnědá, plavá, červená, krémová, žíhaná (brindle), mramorová (merle), skvrnitá (piebald) i kombinace těchto barev.

Vlastnosti a využití

Společenský pes s překvapivě velkou osobností na svou drobnou velikost. Vyniká oddaností ke svému majiteli, k němuž si často vytváří nejsilnější vazbu a chová se jako „pes na suchý zip", který chce být neustále v jeho blízkosti. Je ostražitý a hlasitý, což z něj činí překvapivě efektivního hlásného psa, ale také potenciální problém v bytovém domě. Má sebevědomou a energickou povahu zděděnou po obou rodičovských plemenech. Přestože je drobný, chová se, jako by o své velikosti nevěděl, a může se bez váhání postavit i výrazně větším psům.

Podobná plemena

Čivava, jeden z rodičovských plemen, sdílí s chiweenie drobný vzrůst, sebevědomou povahu a tendenci k hlasitosti, ale má kompaktnější tělo. Jezevčík, druhý rodič, přináší do křížení protáhlé tělo, lovecký instinkt a nezávislou mysl. Puggle (mops x bígl) je další populární designérský kříženec podobné velikostní kategorie, ale s výrazně klidnější a přátelštější povahou. Morkie (maltézský psík x yorkšírský teriér) je srovnatelně drobný společenský kříženec, ale s dlouhou, hedvábnou srstí a méně výrazným štěkáním.

Výživa a krmení

Jako velmi malý pes s rychlým metabolismem potřebuje kvalitní krmivo přizpůsobené drobným plemenům. Denní dávka suchého krmiva činí přibližně 60 až 100 g rozděleného do dvou porcí; u nejmenších jedinců je vhodnější krmit třikrát denně, aby se předešlo hypoglykémii (prudkému poklesu hladiny cukru v krvi). Pozor na přejídání, protože chiweenie má výraznou tendenci k obezitě, která nadměrně zatěžuje jeho drobné klouby a záda. Pamlsky by neměly tvořit více než 10 % denního energetického příjmu. Čerstvá voda musí být k dispozici po celý den.

Sebevědomý, oddaný a překvapivě temperamentní pes, který si nejčastěji vytváří nejsilnější pouto k jednomu člověku. Ve své náklonnosti je intenzivní a vyžaduje neustálou blízkost, při odloučení od majitele snadno rozvíjí separační úzkost projevující se štěkáním, destrukcí nebo nečistotností. Vůči cizím lidem je podezřívavý a ostražitý, na návštěvy reaguje hlasitě. S dětmi, zejména malými, se nedoporučuje kvůli křehkosti psa a jeho tendenci bránit si své věci a prostor. S ostatními psy vychází obtížně, může projevovat agresivitu vůči výrazně větším psům navzdory svému drobnému vzrůstu (tzv. syndrom malého psa). Přívlastky „profesionální štěkač" a „pes na suchý zip" nejlépe vystihují jeho podstatu.

Nároky na péči o srst závisí na jejím typu. Hladkosrstí jedinci vystačí s kartáčováním jednou až dvakrát týdně, dlouhosrstí vyžadují kartáčování několikrát týdně až denně, aby se předešlo zacuchání. Koupání přibližně jednou měsíčně jemným šamponem. Zvláštní pozornost vyžaduje zubní hygiena: jako u všech drobných plemen jsou zuby poměrně velké na malou čelist, což vede k nahromadění zubního kamene a paradontóze. Denní čištění zubů je nezbytné. Uši kontrolovat týdně, zejména u jedinců s visícími ušními boltci. Drápy zkracovat pravidelně. V chladném počasí je nutné psa oblékat, protože špatně snáší chlad.

Inteligentní, ale výrazně svéhlavý pes, který vyžaduje trpělivost a důslednost. Obě rodičovská plemena jsou známá svou tvrdohlavostí, chiweenie jejich kombinací tuto vlastnost umocňuje. Na tvrdé metody reaguje vzdorem nebo strachem, pozitivní posilování s krátkými, zábavnými tréninkovými sekcemi funguje nejlépe. Nácvik čistotnosti bývá jednou z největších výzev, protože malá plemena mají malý močový měchýř a potřebují častější venčení. Socializace od štěněcího věku je zásadní, aby se přirozená ostražitost vůči cizím lidem a psům nestala agresivitou. Potlačení nadměrného štěkání vyžaduje důslednou práci od útlého věku. Kvůli riziku IVDD je třeba vynechat agility a jiné aktivity spojené se skoky.

Celkově poměrně zdravý kříženec s průměrnou délkou života 12 až 16 let, který těží z hybridního vigoru. Nejzávažnějším rizikem je onemocnění meziobratlových plotének (IVDD, intervertebral disc disease, degenerace a vyhřeznutí plotének vedoucí k bolesti až ochrnutí), které dědí po jezevčíkovi, zejména jedinci s protáhlým hřbetem. Dále se vyskytuje luxace pately (vykloubení čéšky, časté u malých plemen), zubní onemocnění (paradontóza a ztráta zubů), hypoglykémie (prudký pokles hladiny cukru v krvi, zejména u nejmenších jedinců) a diabetes. Mezi méně časté problémy patří srdeční onemocnění včetně srdečních šelestů, oční choroby (katarakta, glaukom, syndrom suchého oka) a alergie (kožní, potravinové, environmentální). Prevence IVDD zahrnuje udržování zdravé hmotnosti a zamezení skákání z výšek.

Chiweenie je pes pro jednotlivce nebo páry, kteří tráví většinu dne doma a hledají oddaného, přítulného společníka. Dobře se přizpůsobí bytu, pokud majitel zvládne tendenci k nadměrnému štěkání. Není vhodný pro rodiny s malými dětmi kvůli křehkosti psa a jeho majetnickým sklonům. Pro majitele, kteří jsou často mimo domov, je nevhodný kvůli silné vazbě a sklonu k separační úzkosti. Zkušenější majitelé ocení jeho osobnost, začátečníci mohou být překvapeni tvrdohlavostí a hlasitostí. Ideální je klidná domácnost, kde bude středem pozornosti. Společnost dalšího psa může pomoci se samotou, ale není zaručeno, že se s ním chiweenie snese.

Chiweenie patří k tzv. designérským plemenům, která vznikla záměrným křížením dvou čistokrevných plemen. V tomto případě jde o křížení čivavy (jednoho z nejstarších amerických plemen s kořeny v mexické kultuře Toltéků a Aztéků) a jezevčíka (německého loveckého psa vyšlechtěného před více než 600 lety k lovu jezevců). Záměrné křížení obou plemen se objevilo na konci 90. let 20. století v USA. Původní myšlenkou bylo vytvořit psa, který by vypadal jako zmenšený jezevčík, ale bez typických problémů se zády. Tento cíl se podařilo splnit jen částečně, protože řada chiweenies po jezevčíkovi dědí protáhlý hřbet i s jeho zdravotními riziky. Přesný původce křížení není znám. Během prvních dvou dekád 21. století si chiweenie získal značnou popularitu, zejména v USA, díky své malé velikosti, oddané povaze a fotogenickému vzhledu propagovanému na sociálních sítích. Žádný významný kennel klub plemeno neuznal a standardy zevnějšku ani povahy nejsou ustáleny.