Belgický ovčák – Laekenois

Belgický ovčák laekenois je hrubosrstá plavá varieta belgického ovčáka, středně velkého belgického pracovního plemene, a ze všech čtyř variet je nejvzácnější. Belgický ovčák má čtyři variety, které sdílejí jeden standard a liší se jen typem a barvou srsti: laekenois je hrubosrstý plavý, groenendael dlouhosrstý černý, tervueren dlouhosrstý plavý s černým překryvem a malinois krátkosrstý plavý s černou maskou. Laekenois dostal jméno podle zámku Laeken u Bruselu, kde tyto psy chovala mimo jiné belgická královská rodina. Původně to byl pastevecký a hlídací pes, který střežil i schnoucí len na polích. Je to inteligentní, energický a oddaný pes s výrazným ochranitelským pudem a nezaměnitelnou drsnou, jakoby rozcuchanou srstí.

Vzhled

Jde o středně velkého, harmonického psa čtvercového rámce, který spojuje eleganci a sílu; svalstvo má suché a pevné a celkově působí dojmem robustní elegance s hrdě nesenou hlavou. Ta je dlouhá, suchá a jakoby vytesaná, s rovnými liniemi, plochým čelem a přiměřeným stopem (přechodem čela v čenichovou partii), a má tvar protáhlého klínu. Uši jsou trojúhelníkové, vztyčené a vysoko nasazené, oči mandlové a tmavé. Nejvýraznějším znakem je srst: hrubá, drsná a suchá, asi 6 cm dlouhá, jakoby rozcuchaná a bez lesku, na tlamě tvoří ne příliš výrazný vous. Není huňatá ani kudrnatá a celkovým dojmem se blíží spíš drsnému, neupravenému kožichu. Zbarvení je plavé v různých odstínech s náznakem černého překrytí, hlavně na tlamě a ocase (menší bílá skvrna na hrudi a prstech se toleruje). Psi měří v kohoutku ideálně 62 cm, feny 58 cm (s tolerancí), hmotnost bývá u psů 25 až 30 kg, u fen 20 až 25 kg.

Vlastnosti a využití

Vyšlechtěn byl jako všestranný pastevecký a hlídací pes a přesně takový laekenois zůstal: je ostražitý, aktivní a překypuje vitalitou, vždy připravený k akci. Má vrozený pud hlídat a bez váhání a houževnatě brání svého pána, spojuje tedy kvality ovčáka, hlídače, obranáře i služebního psa. Je vysoce inteligentní, učenlivý a ochotný pracovat, takže rychle chápe a nadšeně spolupracuje. Vedle pasení a hlídání se v minulosti osvědčil i jako válečný posel a dodnes se uplatní u policie, armády i záchranářů. Dnes vyniká také v řadě sportů a disciplín, jako je obedience, agility, stopování nebo obrana. Potřebuje ovšem hodně pohybu i duševní práce; bez dostatečného vyžití se nudí a kazí.

Podobná plemena

Nejblíž má laekenois ke svým třem sourozeneckým varietám belgického ovčáka, se kterými sdílí stavbu i povahu a liší se jen srstí a barvou: malinois je krátkosrstý plavý s černou maskou (nejznámější a nejvíce pracovně vytížený), tervueren dlouhosrstý plavý s černým překryvem a groenendael dlouhosrstý černý. Od nich všech laekenoise odliší právě hrubá, rozcuchaná srst. Drsnou srstí a plavým zbarvením může připomínat i nizozemského ovčáka nebo některé pinče a knírače, od nichž se ale liší čtvercovou ovčáckou stavbou a typem. Kvůli podobnému využití bývá zaměňován také s německým ovčákem, který má ovšem šikmější hřbetní linii a jinou srst i zbarvení.

Výživa a krmení

Vhodná je kvalitní, vyvážená strava odpovídající vysoké aktivitě laekenoise, s dostatkem kvalitních živočišných bílkovin pro svaly a s omega mastnými kyselinami pro kůži a srst. Množství je třeba přizpůsobovat věku, kondici a pracovní zátěži a hlídat, aby pes nepřibíral. Kloubům může prospět doplněk s glukosaminem a chondroitinem. Denní dávku je rozumné rozdělit do dvou porcí a dopřát psovi klid před náročným pohybem i po něm, aby se předešlo torzi žaludku (nebezpečnému nafouknutí a přetočení žaludku).

Povahou je to bdělý, aktivní a energický pes plný vitality, který je zároveň klidný, hrdý a odvážný, bez známek agresivity či strachu. K rodině je nesmírně oddaný a silně se na ni váže; je citlivý a dobře vnímá nálady svých lidí. Má výrazný ochranitelský pud, takže je z něj pozorný hlídač, který svou rodinu i teritorium přirozeně brání. K cizím lidem bývá zdrženlivý a rezervovaný, při dobré socializaci ale ne agresivní. Dlouhou samotu snáší špatně a potřebuje pravidelný kontakt s rodinou a společnou činnost. Je to psí sportovec, kterého je nutné zaměstnat tělem i hlavou.

Drsná srst laekenoise se od ostatních variet liší i v péči: neupravuje se do hladka, ale zhruba dvakrát ročně se probírá a škube (trimuje), aby si udržela svou hrubou strukturu; mezitím stačí občasné pročesání. Nadměrné stříhání nebo časté koupání srsti spíš škodí. Pravidelně je vhodné kontrolovat uši, oči, vous a tlapky, v jejichž srsti se drží nečistoty. Zásadní jsou ale nároky na pohyb a činnost: jde o velmi energické plemeno, které potřebuje hodně pohybu, dlouhé vycházky, výcvik a duševní zaměstnání. Bez dostatečného vyžití se nudí a může být ničivé, proto se nehodí pro pohodlné lidi ani k celodennímu posedávání.

Laekenois se učí rychle a rád pracuje, takže výcvik bývá velmi vděčný, patří ovšem do rukou zkušenějšího psovoda. Je citlivý, proto potřebuje důsledné, ale zároveň jemné a klidné vedení a pozitivní motivaci; tvrdost i nedůslednost mu škodí. Naprosto zásadní je od štěněte důkladná a raná socializace, obzvlášť kvůli jeho ostražitosti k cizím. Aby byl pes vyrovnaný a spokojený, potřebuje kromě výcviku hlavně smysluplnou činnost a dostatek pohybu; skvěle se s ním dělají psí sporty, pasení, stopování i obrana. Bez soustavného zaměstnání energie a inteligence tak schopného psa snadno najdou nežádoucí ventil.

Celkově jde o zdravé a otužilé plemeno, počítat je ale třeba s několika dědičnými sklony. Objevit se může dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu (vývojová vada kloubu), epilepsie (záchvatové onemocnění), oční choroby, jako je progresivní atrofie sítnice (postupné slepnutí), nebo snížená činnost štítné žlázy (hypotyreóza). Protože je laekenois nejméně početnou varietou s malou chovatelskou základnou, je u něj o to důležitější uvážlivý chov a výběr rodičů. Při nedostatku pohybu hrozí i nadváha. Při dobré péči se laekenois dožívá zhruba 10 až 14 let.

Belgický ovčák laekenois je ideální pro zkušené, aktivní majitele, kteří mu dokážou dát dostatek pohybu, výcviku a smysluplné práce a ocení oddaného, chytrého a všestranného pracovního psa i spolehlivého hlídače. Sedne sportovně založeným lidem se zázemím pro velkého psa, nejlépe s možností kynologického sportu, pasení nebo služby. Naopak se nehodí pro úplné začátečníky, pro pohodlné nebo často nepřítomné lidi ani do bytu bez dostatečného vyžití, protože bez práce a vedení se z tak energického a chytrého psa snadno stane problém. Předem je dobré počítat s ostražitostí k cizím, s nutností rané socializace a s tím, že jde o vzácnou varietu, takže sehnat štěně může chvíli trvat. Vybírat je vhodné po zdravých, testovaných a povahově vyrovnaných rodičích.

Belgický ovčák vznikl na konci 19. století, kdy se profesor Adolphe Reul z veterinární školy v Cureghemu ujal roztřídění nepřeberného množství belgických ovčáckých psů. V roce 1891 vznikl v Bruselu Klub belgického ovčáka a záhy byl sepsán první standard, který rozlišil variety podle srsti. Hrubosrstá plavá varieta dostala jméno laekenois podle zámku Laeken u Bruselu; tyto psy chovala i belgická královská rodina a tradičně střežili schnoucí len na polích v okolí. Laekenois patří k nejstarším typům belgického ovčáka, vždy ho ale bylo málo a dodnes zůstává nejvzácnější z variet. Dnešní standard se čtyřmi varietami byl přijat v roce 1956. Mezinárodní kynologická federace vede belgického ovčáka pod číslem 15.