Belgický ovčák – Groenendael

Belgický ovčák groenendael je celočerná, dlouhosrstá varieta belgického ovčáka, středně velkého belgického pracovního plemene. Belgický ovčák má čtyři variety, které sdílejí jeden standard a liší se jen typem a barvou srsti: groenendael je dlouhosrstý a černý, tervueren dlouhosrstý plavý s černým překryvem, malinois krátkosrstý plavý s černou maskou a laekenois hrubosrstý plavý. Groenendael dostal jméno podle zámku u Bruselu, kde ho koncem 19. století začal cíleně chovat Nicolas Rose. Původně to byl pastevecký a hlídací pes, který se ale brzy osvědčil i jako služební a sportovní pes. Je to inteligentní, energický a oddaný pes s výrazným ochranitelským pudem, který působí dojmem robustní elegance.

Vzhled

Jde o středně velkého, harmonického psa čtvercového rámce, který spojuje eleganci a sílu; svalstvo má suché a pevné a celkově působí dojmem robustní elegance s hrdě nesenou hlavou. Ta je dlouhá, suchá a jakoby vytesaná, s rovnými liniemi, plochým čelem a přiměřeným stopem (přechodem čela v čenichovou partii), a má tvar protáhlého klínu. Uši jsou trojúhelníkové, vztyčené a vysoko nasazené, oči mandlové a tmavé. Plemeno je velmi otužilé a dobře snáší výkyvy počasí. Srst groenendaela je dlouhá, rovná a ploše přiléhavá, s hustou podsadou; nejdelší a nejbohatší je na krku a předhrudí, kde tvoří límec, na zadní straně stehen tvoří takzvané kalhoty a na ocase praporec. Zbarvení je vždy sytě, jednotně černé (trocha bílé na hrudi a prstech se toleruje). Psi měří v kohoutku ideálně 62 cm, feny 58 cm (s tolerancí), hmotnost bývá u psů 25 až 30 kg, u fen 20 až 25 kg.

Vlastnosti a využití

Vyšlechtěn byl jako všestranný pastevecký a hlídací pes a přesně takový groenendael zůstal: je ostražitý, aktivní a překypuje vitalitou, vždy připravený k akci. Má vrozený pud hlídat a bez váhání a houževnatě brání svého pána, spojuje tedy kvality ovčáka, hlídače, obranáře i služebního psa. Je vysoce inteligentní, učenlivý a ochotný pracovat, takže rychle chápe a nadšeně spolupracuje. Právě díky tomu se osvědčil u policie, armády i záchranářů, mimo jiné už za obou světových válek jako posel a sanitní pes. Dnes vedle služby vyniká v řadě sportů a disciplín, jako je pasení, obedience, agility, stopování nebo obrana. Potřebuje ovšem hodně pohybu i duševní práce; bez dostatečného vyžití se nudí a kazí.

Podobná plemena

Nejblíž má groenendael ke svým třem sourozeneckým varietám belgického ovčáka, se kterými sdílí stavbu i povahu a liší se jen srstí a barvou: tervueren je jako dlouhosrstý plavý protějšek groenendaela, malinois je krátkosrstý plavý s černou maskou (nejznámější a nejvíce pracovně vytížený) a laekenois je vzácný hrubosrstý plavý. Kvůli podobné stavbě i pracovnímu využití bývá groenendael zaměňován také s německým ovčákem; ten má ale šikmější hřbetní linii, jinou hlavu a jiné zbarvení, kdežto groenendael je čtvercový, celočerný a elegantnější.

Výživa a krmení

Vhodná je kvalitní, vyvážená strava odpovídající vysoké aktivitě groenendaela, s dostatkem kvalitních živočišných bílkovin pro svaly a s omega mastnými kyselinami pro kůži a lesklou srst. Množství je třeba přizpůsobovat věku, kondici a pracovní zátěži a hlídat, aby pes nepřibíral. Kloubům může prospět doplněk s glukosaminem a chondroitinem. Denní dávku je rozumné rozdělit do dvou porcí a dopřát psovi klid před náročným pohybem i po něm, aby se předešlo torzi žaludku (nebezpečnému nafouknutí a přetočení žaludku).

Povahou je to bdělý, aktivní a energický pes plný vitality, který je zároveň klidný, hrdý a odvážný, bez známek agresivity či strachu. K rodině je nesmírně oddaný a silně se na ni váže; je citlivý a dobře vnímá nálady svých lidí. Má výrazný ochranitelský pud, takže je z něj pozorný hlídač, který svou rodinu i teritorium přirozeně brání. K cizím lidem bývá zdrženlivý a rezervovaný, při dobré socializaci ale ne agresivní. Dlouhou samotu snáší špatně a potřebuje pravidelný kontakt s rodinou a společnou činnost. Je to psí sportovec, kterého je nutné zaměstnat tělem i hlavou.

Dlouhá srst groenendaela s hustou podsadou vyžaduje pravidelnou péči: aby se necuchala a neplstnatěla, je vhodné ji dvakrát až třikrát týdně pročesávat, v době línání i častěji. Koupat je dobré jen podle potřeby, aby se nenarušila přirozená ochranná funkce srsti. Pravidelně je vhodné kontrolovat uši, oči a tlapky, v jejichž srsti se drží nečistoty, a upravovat srst kolem tlapek. Zásadní jsou ale nároky na pohyb a činnost: jde o velmi energické plemeno, které potřebuje hodně pohybu, dlouhé vycházky, výcvik a duševní zaměstnání. Bez dostatečného vyžití se nudí a může být ničivé, proto se nehodí pro pohodlné lidi ani k celodennímu posedávání.

Groenendael se učí rychle a rád pracuje, takže výcvik bývá velmi vděčný, patří ovšem do rukou zkušenějšího psovoda. Je citlivý, proto potřebuje důsledné, ale zároveň jemné a klidné vedení a pozitivní motivaci; tvrdost i nedůslednost mu škodí. Naprosto zásadní je od štěněte důkladná a raná socializace, obzvlášť kvůli jeho ostražitosti k cizím. Aby byl pes vyrovnaný a spokojený, potřebuje kromě výcviku hlavně smysluplnou činnost a dostatek pohybu; skvěle se s ním dělají psí sporty, pasení, stopování i obrana. Bez soustavného zaměstnání energie a inteligence tak schopného psa snadno najdou nežádoucí ventil.

Celkově jde o zdravé a otužilé plemeno, počítat je ale třeba s několika dědičnými sklony. Objevit se může dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu (vývojová vada kloubu), epilepsie (záchvatové onemocnění), oční choroby, jako je progresivní atrofie sítnice (postupné slepnutí), nebo snížená činnost štítné žlázy (hypotyreóza). Při nedostatku pohybu hrozí i nadváha. Odpovědný chovatel vybírá zdravé, testované rodiče. Při dobré péči se groenendael dožívá zhruba 10 až 14 let.

Belgický ovčák groenendael je ideální pro zkušené, aktivní majitele, kteří mu dokážou dát dostatek pohybu, výcviku a smysluplné práce a ocení oddaného, chytrého a všestranného pracovního psa i spolehlivého hlídače. Sedne sportovně založeným lidem se zázemím pro velkého psa, nejlépe s možností kynologického sportu, pasení nebo služby. Naopak se nehodí pro úplné začátečníky, pro pohodlné nebo často nepřítomné lidi ani do bytu bez dostatečného vyžití, protože bez práce a vedení se z tak energického a chytrého psa snadno stane problém. Předem je dobré počítat s ostražitostí k cizím, s nutností rané socializace a s pravidelnou péčí o dlouhou srst. Vybírat je vhodné po zdravých, testovaných a povahově vyrovnaných rodičích.

Belgický ovčák vznikl na konci 19. století, kdy se profesor Adolphe Reul z veterinární školy v Cureghemu ujal roztřídění nepřeberného množství belgických ovčáckých psů. V roce 1891 vznikl v Bruselu Klub belgického ovčáka a záhy byl sepsán první standard, který rozlišil variety podle srsti. Černou dlouhosrstou varietu, groenendaela, začal cíleně chovat Nicolas Rose na zámku Groenendael u Bruselu; za zakladatele variety je považován pes Duc de Groenendael, narozený v roce 1893. Groenendaelové se osvědčili jako váleční a záchranní psi už za první světové války. Dnešní standard se čtyřmi varietami byl přijat v roce 1956. Groenendael zůstává jednou z nejrozšířenějších variet a je ceněný jako pracovní pes i věrný společník. Mezinárodní kynologická federace vede belgického ovčáka pod číslem 15.