Americký bully

Americký bully je moderní americké plemeno vyšlechtěné jako společenský pes. Vznikl z amerického pitbulteriéra kříženého s buldočími plemeny, s cílem vytvořit svalnatého psa s mírnější povahou a nižším pudem k agresi. Navzdory siláckému vzhledu je to přátelský společník. Velké mezinárodní organizace ho jako samostatné plemeno neuznávají, vede ho americká ABKC a UKC.

Vzhled plemene

Středně velký až velký pes kompaktní, výrazně osvalené stavby s těžkou kostrou a mohutnou, hranatou hlavou. Hrudník je široký a hluboký, tělo působí mohutně, uši mohou být přirozené, nebo kupírované. Srst je krátká, lesklá a hladká; přípustné jsou všechny barvy a jejich kombinace kromě merle a albinismu. Plemeno se chová v několika velikostních rázech, které se liší výškou (pocket, standard, classic a XL), přičemž classic má proti standardu lehčí kostru a méně mohutné osvalení.

Vlastnosti a využití plemene

Od počátku jde o společenské plemeno, ne o pracovního psa. Podle standardu má působit dojmem velké síly vzhledem ke své velikosti, přitom je to ale sebevědomý a hravý pes, který se silně váže na svou rodinu. I při svalnatém těle je aktivní a hbitý. Uplatní se i v silových psích sportech, jako je tah závaží, nebo jako společník a terapeutický pes.

Podobná plemena

Nejčastěji bývá zaměňován s americkým pitbulteriérem, ze kterého plemeno vzešlo. Bully je oproti němu mohutnější, podsaditější a těžší, se širším tělem, mohutnější hlavou a silnější kostrou, a byl šlechtěn pro klidnější povahu a nižší lovecký pud. Pitbulteriér je naproti tomu lehčí, atletičtější a pracovně založený. Od amerického buldoka se bully liší menším vzrůstem, kratším čenichem a podsaditější stavbou.

Sebevědomý, přátelský a oddaný pes. Podle plemenného standardu má být navzdory svému siláckému vzhledu povahově mírný: dobře vychází s dětmi, cizími lidmi i jinými zvířaty, zatímco agresivita vůči lidem nebo psům, přehnaná plachost a zlostnost jsou pro plemeno nežádoucí. Bully se silně váže na rodinu a rád je v její blízkosti. Jeho povaha ale výrazně závisí na chovu, socializaci a výchově, a protože jde o silné plemeno, patří do rukou zodpovědného majitele.

Péče o krátkou, hladkou srst je nenáročná: stačí ji jednou týdně přečesat a psa občas vykoupat. Bully potřebuje přiměřený, ale pravidelný pohyb, je klidnější a nemá tak silnou potřebu neustálého pohybu jako pitbulteriér, z něhož byl vyšlechtěn. U jedinců s kratším čenichem je třeba dávat pozor na přehřátí a dušnost, zvlášť v horku a při velké zátěži. Hlídejte také tělesnou hmotnost, protože plemeno má sklon k nadváze, která zatěžuje klouby. Pravidelně kontrolujte uši, kůži a drápy.

Inteligentní pes, který se rád zavděčí, takže bývá dobře vychovatelný. Nejlépe funguje klidné, důsledné vedení založené na pozitivní motivaci, ne tvrdé metody. Klíčová je včasná socializace, díky které si zvykne na lidi, psy i různé situace, a základní poslušnost, která je u tak silného psa důležitá pro jeho ovladatelnost. Trénink je vhodné udržovat pestrý a spojit ho s pohybem.

Jako mladé plemeno je americký bully celkově považován za zdravého, kvůli mohutné stavbě (a u některých jedinců i krátké tlamě) se u něj ale objevuje několik problémů. Velmi častá je dysplazie kyčelního i loketního kloubu (vadné utváření kloubu vedoucí k bolesti a kulhání); podle dat ortopedické nadace OFA je výskyt u tohoto plemene nadprůměrně vysoký. Objevují se také kožní alergie a záněty kůže, srdeční onemocnění a u psů s kratším čenichem dýchací potíže spojené s brachycefalickým syndromem (ztížené dýchání u krátkolebých plemen). Doporučuje se i test sluchu (BAER), protože se v plemeni vyskytuje vrozená hluchota spojená s bílým zbarvením. Velkou pozornost vyžadují přešlechtěné, extrémní typy (například „exotic", „micro" nebo XXL), u kterých přehnané tělesné znaky vedou k vážným potížím s dýcháním, klouby a páteří a ke zkrácení života. Dožívá se přibližně 10 až 13 let. Před chovem se doporučují testy kyčlí, loktů, srdce, očí a sluchu.

Americký bully je pes pro majitele, který chce oddaného rodinného společníka a zvládne zodpovědně vést silné plemeno. Než si ho pořídíte, zvažte tři věci: 1) počítáte s důslednou výchovou a brzkou socializací 2) jste připraveni vybírat psa od chovatele, který testuje zdraví a nešlechtí extrémní, přehnané typy 3) a ověřili jste si místní legislativu, protože v některých zemích, například ve Velké Británii a Irsku, je chov tohoto plemene, hlavně rázu XL, omezen nebo zakázán. Vyhněte se liniím „exotic", „micro" a podobným, u kterých vzhled jde na úkor zdraví.

Americký bully je mladé plemeno, které vzniklo v USA v 80. a 90. letech 20. století s cílem vytvořit ze siláckého pracovního psa klidného rodinného společníka. Základem se stal americký pitbulteriér, k němuž chovatelé přimísili buldočí plemena, například amerického buldoka, anglického buldoka a Olde English Bulldogge, aby získali mohutnější stavbu. Záměrem bylo vyšlechtit psa s nižším loveckým pudem a výraznějšími „bully" rysy, než má americký stafordšírský teriér. Plemeno jako první uznala v roce 2004 jeho vlastní organizace ABKC, v roce 2013 ho uznala také UKC, velké mezinárodní organizace včetně AKC, britského Kennel Clubu a FCI ho ale neuznávají.