Velšský špringršpaněl

Vzhled

Symetricky stavěný, kompaktní pes středního vzrůstu, který není příliš vysokonohý. Hlava je lehce klenutá s jasně definovaným stopem a středně dlouhým, rovným čenichem. Oči jsou středně velké, lískově hnědé, s přátelským výrazem. Uši jsou malá, kapkovitá, tvarem připomínající vinný list, nasazená nízko a přiléhající k hlavě. Hrudník je hluboký s dobře klenutými žebry, bedra svalnatá a lehce klenutá. Srst je rovná nebo plochá, hedvábné textury, hustá, nikdy ne drátovitá ani vlnitá. Na předních a zadních běhách, uších, hrudi a ocase tvoří středně bohaté praporce. Zbarvení je výhradně sytě červené (rudé) a bílé, bez jiných barevných kombinací.

Vlastnosti a využití

Původně vyšlechtěný jako slídič pro vyhánění zvěře z úkrytů, zejména v kopcovitém a hustě zarostlém waleském terénu. Pracuje vytrvale a s nadšením, je přizpůsobený celodenní práci v náročných podmínkách. Na rozdíl od anglického špringršpaněla nedošlo u velšského k rozštěpení na výstavní a pracovní linii, všichni jedinci odpovídají jednomu standardu. Mimo lovecké využití se uplatňuje jako aktivní rodinný pes. Potřebuje pravidelný pohyb a duševní stimulaci, bez nich může působit hyperaktivně.

Podobná plemena

Od anglického špringršpaněla (FCI 125) se liší menší velikostí a výhradně červenobílým zbarvením (anglický má černobílé nebo játrově bílé varianty). Bretaňský ohař (FCI 95) je podobný velikostí i zbarvením, někteří odborníci předpokládají společné předky. Anglický kokršpaněl (FCI 5) je menší, kompaktnější a má širší škálu barev.

Výživa a krmení

Aktivní pes s tendencí k přibírání na váze, proto je důležité hlídat velikost porcí a omezit pamlsky. Kvalitní krmivo s dostatkem bílkovin odpovídá jeho energetickým potřebám. Denní dávku rozdělit do dvou porcí. Po intenzivní práci v terénu zajistit dostatek vody a případně navýšit energetický příjem.

Veselý, aktivní a mimořádně oddaný pes, který si vytváří silnou vazbu na celou rodinu. S dětmi vychází výborně, je hravý a trpělivý. K ostatním domácím zvířatům se chová přátelsky. Ke strangers může být zpočátku rezervovaný nebo odměřený, ale bez agresivity. Některé jedince trápí úzkost z odloučení, proto vyžaduje pravidelný kontakt s rodinou. Při správné socializaci je sebejistý v různých prostředích, ale bez ní může být plaší.

Hedvábná srst vyžaduje kartáčování dvakrát až třikrát týdně, aby se předešlo zacuchání praporců na uších, běhách a hrudi. Po práci v terénu důkladná kontrola na semena trav, klíšťata a nečistoty. Převislé uši vyžadují zvýšenou pozornost, protože omezený průtok vzduchu zvyšuje riziko ušních infekcí (otitis externa). Uši čistit pravidelně a kontrolovat zápach nebo zarudnutí. Zuby, drápy a oči v běžném režimu.

Inteligentní a učenlivý pes, který při správném vedení dosahuje výborných výsledků. Může být občas tvrdohlavý, proto vyžaduje trpělivý a důsledný přístup s pozitivní motivací. Rané zahájení socializace je zásadní, aby se předešlo přílišné plachost vůči neznámým situacím a lidem. Lovecký výcvik probíhá standardně přes zkoušky z výkonu. Pro nelovecké majitele jsou vhodné nosework, agility nebo obedience jako alternativa k práci v terénu.

Celkově zdravé plemeno s průměrnou délkou života kolem 14 let. Mezi hlavní zdravotní rizika patří dysplazie kyčelního kloubu (DKK, vrozená vada kloubní jamky), u které se plemeno řadí mezi více postižená. Specifickým problémem je glaukom uzavřeného úhlu (zelený zákal, zvýšený nitrooční tlak), dědičný autozomálně dominantní znak, který může vést ke ztrátě zraku během 24 hodin. Dále se vyskytuje entropion (vchlípení víčka dovnitř), při kterém řasy dráždí povrch oka a může vyžadovat chirurgickou korekci. Převislé uši predisponují k ušním infekcím. Plemeno má sklon k nadváze, proto je důležitá kontrola příjmu potravy.

Vhodný pro aktivní rodiny i jednotlivce, kteří mohou nabídnout dostatek pohybu a společnosti. Ideální pro myslivce, kteří hledají menšího, vytrvalého slídiče. Rodinám s dětmi vyhovuje díky přátelské a trpělivé povaze. Méně vhodný pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov, kvůli tendenci k úzkosti z odloučení. Bytové bydlení je přijatelné při dostatku venkovních aktivit, ale dům se zahradou je výrazně lepší. Mírně pokročilí i začínající majitelé si s ním poradí, pokud jsou ochotní investovat čas do socializace a výcviku.

Jedno z nejstarších španělských plemen na Britských ostrovech. Červenobílí psi podobného typu se objevují na historických obrazech a v textech již od 16. století. John Caius je popsal roku 1570 jako „španěly s bílou srstí a červenými skvrnami". Původně označovaní jako Welsh Starter, protože vyhánili zvěř pro sokolníky. V 19. století docházelo ke zmatení s dalšími regionálními typy španělů. Zlomovým momentem byl rok 1900, kdy tým A. T. Williamse vyhrál Sporting Spaniel Club Trials. The Kennel Club uznal plemeno v roce 1902, AKC v roce 1906. Obě světové války měly na chov devastující dopad. Po první světové válce bylo plemeno obnoveno z neregistrovaných psů, po druhé světové válce zničily nálety veškeré záznamy chovatelského klubu. V USA bylo plemeno považováno za vyhynulé a muselo být znovu introdukováno. Dnes je velšský špringršpaněl vzácný, v roce 2016 byl ve Velké Británii zařazen na seznam ohrožených domácích plemen.