Taigan - vyměnit foto

Vzhled

Elegantní, svalnatý chrt střední až velké velikosti s typickým suchým a lehkým tělesným rámcem přizpůsobeným vysokohorskému terénu. Hlava je protáhlá s úzkým čenichem, oči velké a výrazné. Uši jsou převislé, nasazené v úrovni očí, pokryté bohatým osrstěním tvořícím výrazné třásně. Ocas je šavlovitý, dlouhý, s kroužkem na konci a hustým osrstěním. Srst je středně dlouhá, měkká a mírně zvlněná, na bocích a zádech kratší. Na uších, zadních stranách končetin a ocasu tvoří bohaté praporce. Kolem krku se může vyskytovat náznak hřívy. Zbarvení zahrnuje černou, bílou, šedou, plavou, hnědou a jejich kombinace.

Vlastnosti a využití

Tradiční lovecký pes kyrgyzských kočovníků, vyšlechtěný pro práci v nadmořských výškách kolem 2 000 až 4 000 metrů. Loví kozorožce sibiřského, srnce, lišky, vlky, sviště i jezevce. Unikátní vlastností je schopnost pracovat v tandemu s cvičenými orly skalními, kdy pes vyhání zvěř a orel ji zachytí, nebo naopak. Ke svému majiteli je hluboce oddaný a vytváří si silnou vazbu, k cizím lidem přistupuje s přirozenou rezervovaností, aniž by projevoval agresi. Disponuje velmi silným loveckým pudem, což značně komplikuje soužití s menšími domácími zvířaty.

Podobná plemena

Od Tazy (kazašského chrta) se odlišuje robustnější stavbou, hustější a zvlněnější srstí a adaptací na vyšší nadmořské výšky (Tazy působí spíše v nížinách a stepích). Od Afghánského chrta (FCI 228) se liší kratší srstí, méně rafinovaným vzhledem a celkově pracovnějším typem. Od Saluki (FCI 269) se odlišuje hustější podsadou, zvlněnou srstí a přizpůsobením chladnému horskému klimatu.

Výživa a krmení

Jako aktivní lovecký chrt potřebuje kvalitní krmivo s dostatečným obsahem bílkovin a tuků. Vzhledem k hlubokému hrudníku existuje zvýšené riziko torze žaludku (přetočení žaludku kolem vlastní osy), proto se doporučuje krmit ve dvou až třech menších porcích denně a vyhnout se fyzické zátěži bezprostředně po jídle.

Vyrovnaný, nezávislý a inteligentní pes s jasně vyjádřeným loveckým instinktem. Ke své rodině projevuje oddanost a přátelskost, dovede být i hravý a kontaktní. Vůči cizím lidem zachovává přirozený odstup, ale bez tendence k agresi. S ostatními psy vychází zpravidla dobře, zejména při včasné socializaci. Menší domácí zvířata může vnímat jako kořist. O kompatibilitě s malými dětmi existuje málo ověřených informací, proto je u soužití doporučen dohled.

Středně dlouhá, měkká srst vyžaduje kartáčování jednou až dvakrát týdně, v období podzimního a zimního línání častěji. Koupání postačuje jen několikrát do roka. Srst se nestříhá ani neholí. Pravidelná kontrola uší je důležitá zejména kvůli převislému tvaru, který snižuje proudění vzduchu a zvyšuje riziko infekcí. Zuby a drápky vyžadují standardní pravidelnou péči.

Inteligentní plemeno, které se učí rychle a snadno si zapamatuje povely. Jako u většiny chrtovitých plemen je však přítomna výrazná samostatnost, která může vypadat jako tvrdohlavost. Pozitivní motivace a krátká, pestrá cvičení přinášejí nejlepší výsledky. Socializaci je třeba zahájit co nejdříve, ideálně mezi 8. a 16. týdnem věku, aby se předešlo plachosti. Přivolání v otevřeném terénu zůstává celoživotní výzvou kvůli silnému loveckému pudu. Výcvik by měl vést zkušený kynolog se znalostí specifik chrtovitých plemen.

Celkově odolné a zdravé plemeno díky tradičnímu přirozenému výběru v náročných podmínkách. Mezi občas zmiňované predispozice patří dysplazie kyčelního kloubu (DKK, abnormální vývoj kyčelní jamky), torze žaludku (GDV, přetočení žaludku), progresivní retinální atrofie (PRA, dědičné oční onemocnění vedoucí ke ztrátě zraku) a hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy). Aktivní životní styl může přinášet zvýšené riziko zranění pohybového aparátu. Průměrná doba života se pohybuje kolem 11 až 13 let.

Výhradně pro zkušené majitele s možností poskytnout dostatek volného pohybu v bezpečně oploceném prostoru. Ideální zázemí představuje venkovská usedlost nebo dům s velkou zahradou. Do bytu se nehodí. Pro začátečníky v kynologii není vhodný kvůli nezávislé povaze a specifickým nárokům chrtovitého plemene. Majitel by měl být aktivní, ochotný věnovat minimálně hodinu až hodinu a půl denně intenzivnímu pohybu včetně možnosti volného běhu. Soužití s kočkami a dalšími malými zvířaty je rizikové.

Taigan patří mezi nejstarší chrtovitá plemena střední Asie. Zmínky o psech tohoto typu se objevují v kyrgyzských eposech a tibetských textech sahajících staletí do minulosti. Plemeno se vyvíjelo v horských oblastech Ťan-šanu na území dnešního Kyrgyzstánu, kde kočovníci využívali tyto chrty k lovu ve výškách mezi 2 000 a 4 000 metry nad mořem. Tradičním způsobem lovu je spolupráce se cvičenými orly skalními, označovaná jako berkutčí lov. V rámci SSSR byl první oficiální standard přijat v roce 1964. Po rozpadu Sovětského svazu populace výrazně poklesla a plemeno se dostalo mezi ohrožené. Záchranné programy v Kyrgyzstánu a Rusku se snaží populaci stabilizovat. V současnosti je Taigan uznáván jako národní dědictví Kyrgyzstánu.