Kanadský retrívr

Kanadský retrívr stojí mezi retrívry zvláštně. Zatímco ostatní retrívři čekají v úkrytu a po výstřelu aportují, toller přidává krok navíc: před výstřelem aktivně láká (tolluje) vodní ptáky ke břehu svými hravými pohyby. Kachny a husy, zvědavé na podivné liščí stvoření běhající a skákající u vody, se přiblíží na dostřel. Lovec ukrytý v zástěnu pak psa přivolá, ptáci vzlétnou a po výstřelu toller aportuje kořist z vody. Tato unikátní technika dala plemeni jméno.

Pod veselým a hravým zevnějškem se skrývá mimořádně inteligentní, vytrvalý a cílevědomý pracovní pes. K rodině je láskyplný, veselý a s velkou touhou potěšit. K cizím lidem bývá zpočátku rezervovaný, ale bez agresivity. Typickým projevem je „toller scream", charakteristický pronikavý výkřik, který pes vydává při vzrušení, nikoliv z agresivity.

Vzhled

Kompaktní, atletický pes středního vzrůstu s lišce podobnou hlavou. Oči jsou mandlové, jantarové až tmavě hnědé, s pozorným výrazem. V klidu může mít lehce smutný výraz, který se při práci mění v koncentrovanou intenzitu. Uši jsou trojúhelníkové, nasazené vysoko, středně velké. Čelisti jsou silné, schopné jemně nést velké ptáky. Tlapky mají plovací blány.

Srst je dvojitá, středně dlouhá, vodoodpudivá, s hustou podsadou. Na hřbetě může být lehce zvlněná, jinak rovná. Měkké opeření se tvoří za ušima, v hrdelní partii a na zadních stranách stehen. Zbarvení zahrnuje různé odstíny červené a oranžové, od světle měděné po sytě kaštanovou. Bílé znaky na špičce ocasu, tlapách, hrudi a čenichu jsou typické a žádoucí. Opeření (feathering) je světlejší než základní barva.

Vlastnosti a využití

Primárním účelem je tolling (lákání vodního ptactva) a následný aport z vody. Toller vyniká v práci ve studené vodě díky vodoodpudivé srsti a plovacím blanám. Mimo lov se výborně uplatňuje v agility, flyballu, dock divingu (skocích do vody), obedience, stopování, záchranářských pracích a jako terapeutický pes. Je to mimořádně všestranné plemeno s potřebou pracovat. Bez zaměstnání se stává destruktivním.

Podobná plemena

Zlatý retrívr je větší, klidnější a společenštější, bez tollující techniky. Flat-coated retrívr sdílí veselost a energii, ale je vyšší a s odlišným zbarvením. Irský setr je větší, elegantnější a méně kompaktní. Americký kokršpaněl je menší a přítulnější s výrazně delší srstí. Kooikerhondje je holandské plemeno s podobnou loveckou technikou lákání kachen, ale menší a s odlišným zbarvením (červenobílé).

Výživa a krmení

Aktivní plemeno vyžadující kvalitní krmivo s vyšším podílem bílkovin a tuků odpovídající energetickým nárokům. Při intenzivní sportovní nebo pracovní činnosti zvýšit energetický příjem. Vzhledem ke sklonu k autoimunitním onemocněním (zejména Addisonově chorobě a tyreoiditidě) může být vhodné konzultovat dietní režim s veterinářem. Krmení dvakrát denně v pravidelnou dobu. Pamlsky maximálně 10 % denního příjmu.

Veselý, energický a neobyčejně inteligentní pes s výraznou touhou pracovat a potěšit majitele. K rodině je oddaný a láskyplný, rád se účastní všech aktivit. Má vynikající smysl pro humor a dokáže člověka rozesmát svou hravostí. K cizím lidem se chová zpočátku rezervovaně, ale po seznámení přátelsky. Není agresivní ani bázlivý. Má silný lovecký pud, zejména k vodnímu ptactvu, a v blízkosti vody se proměňuje v soustředěného pracovního psa. Typický je „toller scream", pronikavý vysoký výkřik při vzrušení. S ostatními psy vychází dobře, pokud je socializován. Špatně snáší nudu a dlouhou samotu.

Dvojitá vodoodpudivá srst vyžaduje kartáčování dvakrát až třikrát týdně. Během sezónního línání (jaro, podzim) je nutné kartáčovat denně, protože toller línaje výrazně. Opeření za ušima, na stehnech a na tlapách má tendenci se plstnatit a je třeba ho pravidelně rozčesávat. Koupání podle potřeby, příliš časté mytí narušuje vodoodpudivé vlastnosti srsti. Uši kontrolovat a čistit týdně, zuby čistit pravidelně.

Pohyb minimálně 60 až 90 minut denně intenzivní aktivity. Toller potřebuje jak fyzickou zátěž (plavání, aportování, běh), tak mentální stimulaci (nosework, trikový trénink, poslušnostní cvičení). Ideální je přístup k vodě, kde se toller cítí ve svém živlu. Bez dostatečného pohybu a zaměstnání se projevuje destruktivně, nervózně a hlasitě.

Jeden z nejlépe trénovatelných retrívrovských plemen díky vysoké inteligenci a silné touze potěšit majitele. Učí se rychle a s nadšením, pokud je trénink pestrý, krátký a motivující. Opakování stejných cvičení ho nudí a vede ke ztrátě zájmu. Pozitivní posilování s hodnotnými odměnami (ideálně kombinace pamlsku a hry s aportovací hračkou) přináší vynikající výsledky.

Socializace od štěněcího věku je důležitá pro překonání přirozené rezervovanosti k cizím. Toller vyniká v pokročilých kynologických sportech: agility, flyball, dock diving, obedience, rally, nosework a záchranářský výcvik. Lovecký výcvik na aportování z vody odpovídá jeho přirozeným vlohám. Důležité je naučit psa „vypínací tlačítko", protože jeho energie a nadšení mohou být někdy obtížné regulovat.

Navzdory celkové vitalitě má kanadský retrívr specifický zdravotní profil ovlivněný úzkou genetickou základnou (plemeno ztratilo přibližně 90 % původní genetické diverzity).

Progresivní atrofie sítnice (PRA, postupné odumírání světločivných buněk v oku vedoucí ke slepotě) postihuje přibližně 7 % tollérů, nosičem je kolem 40 % populace. Projevuje se nejprve šeroslepostí.

Addisonova choroba (hypoadrenokorticismus, nedostatečná produkce hormonů nadledvinek) se vyskytuje u přibližně 1 % tollérů, což je 10krát více než u psů obecně. Nosičem je přibližně 18 % populace. Projevuje se letargií, zvracením, průjmem, nadměrným pitím. Vyžaduje celoživotní medikaci.

Autoimunitní tyreoiditida (zánět štítné žlázy způsobený vlastním imunitním systémem) postihuje odhadem každého šestého tollera. Projevuje se přibýváním na váze, vypadáváním srsti, malátností.

SRMA (steroidní responzivní meningitida-arteritida, zánětlivé onemocnění mozkových blan a cév) se projevuje horečkou, ztuhlostí krku, bolestivostí. Výskyt přibližně 2,5 % (zejména v norské populaci).

Mezi další problémy patří dysplazie kyčelního a loketního kloubu a Collieho oční anomálie (CEA, vrozená vada oka, nosičem přibližně 5 % populace). Doporučená vyšetření: oční (PRA, CEA), DNA testy na PRA a Addisonovu chorobu, RTG kyčlí a loktů, vyšetření štítné žlázy.

Ideální pro aktivní sportovně založené rodiny a jednotlivce, kteří hledají energického, inteligentního a všestranného společníka. Výborný rodinný pes pro rodiny se staršími dětmi, které se zapojí do aktivit se psem. Vhodný pro majitele se zájmem o kynologický sport, lov nebo záchranářskou práci. Zvládá byt, pokud má zajištěn dostatečný pohyb (minimálně 60 až 90 minut denně) a mentální stimulaci, ale ideální je dům se zahradou a přístupem k vodě. Začátečníkům v kynologii může vyhovovat, pokud jsou připraveni na vysoké nároky na aktivitu a investují do kvalitního tréninku. Nevhodný pro sedavé majitele nebo ty, kteří tráví většinu dne mimo domov.

Kanadský retrívr vznikl v 19. století v okrese Yarmouth na Novém Skotsku (Nova Scotia) v Kanadě, v oblasti Little River Harbour, kde žila akademická komunita lovců vodního ptactva. Původně nazývaný „Little River Duck Dog" byl vyšlechtěn z kombinace retrívrovských, španělských, setrových a pravděpodobně i kolíích linií s cílem vytvořit psa schopného lákání (tollingu) vodních ptáků.

Technika tollingu napodobuje chování lišek, které na břehu přitahují pozornost kachen hravými pohyby, dokud se ptáci ze zvědavosti nepřiblíží. Chovatelé z Little River vyšlechtili psa, který tuto techniku zvládá na povel.

Kanadský kennel klub (CKC) plemeno uznal v roce 1945. V roce 1980 se toller stal provinčním psem Nového Skotska. FCI plemeno registruje pod standardem č. 312. Zajímavostí je, že dnes žije více tollérů ve Švédsku než v Kanadě. Populace celosvětově roste, ale genetická diverzita zůstává problémem kvůli úzkému zakladatelskému genofondu.

V České republice si plemeno získává rostoucí oblibu, zejména mezi sportovně založenými majiteli. ČMKU registruje tolléry v rámci skupiny retrívrovských plemen.