Labradoodle

Popularita labradoodla vzrostla lavinovitě od konce 80. let 20. století, kdy byl poprvé cíleně vyšlechtěn jako hypoalergenní vodicí pes v Austrálii. Spojení inteligence a ochotné povahy labradorského retrívra s nízkolínající srstí pudla vytvořilo psa, který rychle okouzlil rodiny po celém světě. Labradoodle je energický, hravý a silně orientovaný na člověka, vyžaduje hodně pozornosti a společnosti.

Vzhled

Vzhled labradoodla je značně variabilní, protože nejde o stabilizované plemeno. Existují tři velikostní variety: miniaturní (přibližně 40 až 50 cm, 8 až 13 kg), střední (přibližně 50 až 55 cm, 12 až 20 kg) a standardní (přibližně 55 až 65 cm, 20 až 34 kg). Tělo je obvykle proporční a atletické. Hlava může být širší labradorského typu nebo užší pudlího typu. Uši jsou střední až velké, visící. Oči tmavé, s přátelským výrazem. Srst se dělí na tři typy: wool (těsné kudrliny pudlího typu), fleece (měkká, vlnitá nebo lehce zkroucená) a hair (rovnější, připomínající labradora, s vyšším línáním). Zbarvení je pestré: čokoládová, krémová, zlatá, meruňková, červená, černá, stříbrná, levandulová a modravě šedá, v celistvých i vícebarevných vzorech.

Vlastnosti a využití

Vysoce energický, pozornost vyžadující a inteligentní pes s veselou a přátelskou povahou. Vyniká jako rodinný společník, asistenční pes a terapeutický pes. Miluje vodu a plavání, což zdědil po obou rodičovských plemenech. Potřebuje alespoň hodinu aktivního pohybu denně a při nedostatku stimulace může být destruktivní. Výborně se uplatňuje v agility, obedience a noseworku.

Podobná plemena

Od goldendoodla (křížení zlatého retrívra s pudlem) se liší rodičovským plemenem a typicky robustnější stavbou. Od čistokrevného pudla se liší přátelštější, méně rezervovanou povahou a variabilnějším typem srsti. Od labradorského retrívra jej odlišuje nižší línání (u většiny jedinců) a kudrnatější srst. Od australského labradoodla, který zahrnuje i další plemena (kokršpaněl, irský vodní španěl), se liší jednodušším genetickým pozadím.

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo odpovídající velikostní varietě (malé, střední nebo velké plemeno) s vyváženým podílem bílkovin a tuků. Denní dávku rozdělit na dvě porce. U standardní variety s hlubším hrudníkem je třeba dbát na prevenci torze žaludku (GDV) rozdělením dávek a klidovým režimem po jídle. Labradoodle může zdědit po labradorovi sklony k obezitě, proto je důležité sledovat příjem kalorií a přizpůsobovat porce aktuální kondici.

Veselý, přátelský a silně orientovaný na lidskou společnost. Ke všem členům rodiny je laskavý a hravý, s dětmi vychází výborně. S cizími lidmi se snáší otevřeně a nemá výrazné strážní instinkty. S jinými psy i kočkami si při správném seznámení rozumí. Vyžaduje hodně pozornosti a špatně snáší dlouhé odloučení od rodiny. Při nudě nebo nedostatku pohybu může projevovat destruktivní chování. Díky ochotné povaze a inteligenci se rychle učí, ale stejně rychle si osvojí i nežádoucí návyky, pokud chybí důslednost.

Péče o srst závisí na typu. Srst typu wool (kudrnatá) a fleece (vlnitá) vyžaduje kartáčování ideálně denně, minimálně dvakrát týdně, aby se předešlo plstnatění. Profesionální stříhání každé dva až tři měsíce je nezbytné. Srst typu hair (rovnější) je méně náročná, ale více línající. Uši je třeba kontrolovat a čistit pravidelně, protože převislé boltce zadržují vlhkost a zvyšují riziko zánětu. Srst kolem očí je vhodné zkracovat, aby nebránila ve výhledu. Drápy stříhat podle potřeby, zuby čistit několikrát týdně.

Vysoce inteligentní a ochotný spolupracovat, proto patří k velmi dobře trénovatelným psům. Pozitivní posilování s pestrou škálou cvičení přináší nejlepší výsledky. Díky dědictví po obou pracovních plemenech se výborně uplatňuje v agility, obedience, noseworku a jako asistenční pes. Socializace od raného věku je důležitá pro budování sebevědomí a klidného chování v různých situacích. Vhodný i pro méně zkušené majitele, kteří jsou ochotni věnovat čas pravidelnému tréninku.

Dysplazie kyčelního kloubu (HDK) a dysplazie loketního kloubu (DLK) se vyskytují u obou rodičovských plemen a přenášejí se na potomky; doporučuje se RTG screening. Progresivní atrofie sítnice (PRA, postupný rozpad fotoreceptorů v oku) může vést k postupné slepotě; existuje DNA test. Katarakta (zákal oční čočky) se vyskytuje přibližně u 3,7 % jedinců; řeší se chirurgicky. Glaukom (zvýšený nitrooční tlak) způsobuje bolest a poškození zraku. Srdeční onemocnění včetně degenerace chlopní, arytmií a dilatační kardiomyopatie (oslabení a rozšíření srdečního svalu) mohou vyžadovat celoživotní léčbu. Addisonova choroba (nedostatečná funkce nadledvin) je dědičná po pudlí linii. Epilepsie a ušní záněty (kvůli převislým uším) patří k dalším dokumentovaným problémům. Variabilita zdravotního stavu je vysoká, protože genetická předvídatelnost u křížení je nižší než u stabilizovaných plemen.

Labradoodle je výbornou volbou pro aktivní rodiny s dětmi, páry i jednotlivce hledající přátelského, energického společníka. Vhodný i pro méně zkušené majitele díky ochotné a přizpůsobivé povaze. Do bytu se hodí za předpokladu dostatečného denního pohybu (alespoň hodina). Výborně vychází s dalšími psy, kočkami i cizími lidmi. Nevhodný pro majitele, kteří tráví většinu dne mimo domov, nebo pro ty, kdo hledají nenáročného psa s minimální péčí o srst. Při výběru štěněte je klíčové vyhledat zodpovědného chovatele, který provádí zdravotní testy rodičů, protože kvalita chovu labradoodlů je extrémně proměnlivá.

V roce 1989 australský chovatel Wally Conron, pracující pro Royal Guide Dog Association of Australia ve Victorii, provedl první cílené křížení labradorského retrívra se standardním pudlem. Cílem bylo vytvořit vodicího psa pro nevidomou ženu, jejíž manžel trpěl alergií na psí srst. Ze štěňat tohoto vrhu se Sultan stal úspěšným vodicím psem a sloužil na Havaji deset let. Zájem veřejnosti o „hypoalergenního" psa vyvolal obrovskou poptávku, které se chopili i nezodpovědní množitelé. Sám Conron později vyjádřil hlubokou lítost nad tím, co spustil, a označil labradoodla za „Frankensteinovo monstrum", protože nekontrolovaný chov vedl k nepředvídatelným zdravotním i povahovým výsledkům. Mezitím vznikl i australský labradoodle, do kterého byla přimísena krev dalších plemen (kokršpaněl, irský vodní španěl, měkkosrstý pšeničný teriér, kudrnatý retrívr), s cílem stabilizovat typ. Guide Dogs Victoria od chovu labradoodlů upustila, ale jiné asistenční organizace je nadále využívají. Žádný hlavní kennel klub (FCI, AKC, UKC) labradoodla jako samostatné plemeno neuznává.