Irský vodní španěl

Z Irska pochází jeden z nejstarších a nejcharakterističtějších vodních psů, jehož původ sahá do 30. let 19. století. Irský vodní španěl spojuje hrdou, sebevědomou povahu s mimořádnou pracovní vytrvalostí a přirozenou afinitou k vodě. Bývá označován za „klauna mezi španěly" díky svému smyslu pro humor a hravosti, přesto jde o seriózního a spolehlivého loveckého partnera.

Vzhled

Elegantní, silně stavěný a kompaktní pes soudkovitého tvaru těla s charakteristickým kolébavým chodem. Psi dosahují výšky 53 až 59 cm, feny 51 až 56 cm; hmotnost se pohybuje od 25 do 30 kg. Hlava je výrazná, s dobře vyvinutým čenichem a inteligentním výrazem tmavých jantarových až lískových očí. Na temeni roste typický „čepec" z dlouhých kudrlinek, který přechází v hladkou srst na obličeji. Uši jsou dlouhé, nízko nasazené, pokryté kudrnatou srstí. Nejnápadnějším znakem je ocas, silný u kořene a pokrytý krátkými kudrlinkami na prvních 7 až 10 cm, poté přecházející v hladký, tenký „krysí ocas". Srst tvoří husté, pevné prstýnky bez vlnitosti, přirozeně mastná a vodoodpudivá. Hrdlo je hladké s typickým V tvarem. Přední končetiny mají bohaté praporce, zadní jsou vpředu hladké a vzadu opeřené pod patními klouby. Zbarvení je výhradně sytá játrově hnědá barva (puce liver); bílé znaky na hrudi jsou nežádoucí.

Vlastnosti a využití

FCI standard popisuje irského vodního španěla jako hrdého psa spojujícího velkou inteligenci a vytrvalost s odvážnou a temperamentní povahou. Původně sloužil při všech formách loveckého nasazení: vyhledával, vystavoval a aportoval zvěř z těžkého porostu i z vody. Dnes vyniká v retrievingu, agility, nosework a především ve vodních sportech jako dock diving. Je to dobrý rodinný pes se smyslem pro humor, avšak vůči cizím lidem projevuje přirozenou zdrženlivost. Ke své rodině je hluboce loajální a vytváří silné pouto s majitelem.

Podobná plemena

Od amerického vodního španěla se liší výrazně větším vzrůstem, sytě játrovou barvou a charakteristickým krysím ocasem, zatímco americký vodní španěl je menší s vlnitou až kudrnatou srstí čokoládové barvy. Portugalský vodní pes sdílí lásku k vodě a nízké línání, ale má odlišnou stavbu těla a srst buď kudrnatou, nebo vlnitou s možností stříhání „lví" nebo „retrievrovou" úpravou. Barbet je francouzský vodní pes s hustou vlnatou srstí, menším vzrůstem a přátelštější povahou vůči cizím. Pudl je pravděpodobným příbuzným, ale liší se jemnější texturou srsti a univerzálnějším využitím mimo loveckou praxi.

Výživa a krmení

Aktivní středně velké až velké plemeno s poměrně vysokými energetickými nároky. Denní dávka kvalitního suchého krmiva se pohybuje přibližně kolem 250 až 350 g rozděleného do dvou porcí, přizpůsobená hmotnosti a úrovni aktivity. V lovecké sezóně nebo při intenzivním sportovním nasazení je vhodné příjem navýšit. Plemeno vykazuje citlivost na některá léčiva a přísady, proto je důležité konzultovat složení krmiv a pamlsků s veterinářem. Čerstvá voda musí být k dispozici neustále, zejména po aktivitách ve vodě.

Hrdý a sebevědomý pes s překvapivým smyslem pro humor, který mu vynesl přezdívku „klaun mezi španěly". Ke své rodině je výjimečně loajální a oddaný, často si vytváří nejsilnější pouto k jednomu člověku. K cizím lidem se chová zdrženlivě a odměřeně, nikoli však agresivně. S dětmi vychází dobře, je trpělivý a hravý. S ostatními psy se snáší bez větších problémů, u koček záleží na individuální socializaci. Při práci ve vodě a v terénu se projevuje jako soustředěný, odvážný a neúnavný lovec. Doma je klidný, pokud dostane dostatek pohybu a mentální stimulace. Bez dostatečného vytížení může projevovat destruktivní chování.

Hustá kudrnatá srst vyžaduje pravidelnou a pečlivou údržbu. Kartáčování hřebenem nebo slicker kartáčem minimálně třikrát týdně je nezbytné, aby se předešlo zacuchání a tvorbě plstnatců. Profesionální úprava srsti každých 6 až 8 týdnů pomáhá udržet správný tvar a délku. Koupání podle potřeby s šamponem pro kudrnaté psy. Velkou pozornost vyžadují dlouhé, visící uši, které je třeba kontrolovat a čistit týdně, protože omezený průtok vzduchu vytváří podmínky příznivé pro ušní infekce. Zuby je vhodné čistit alespoň dvakrát týdně. Po každém plavání je důležité uši důkladně vysušit.

Inteligentní a učenlivý pes, který reaguje výborně na pozitivní posilování a pestré tréninkové metody. Rutinní opakování ho nudí a může vést ke ztrátě motivace, proto je třeba tréninky obměňovat a držet je krátké a zábavné. Přirozeně vyniká ve vodním aportování, nosework a agility. Lovecký instinkt je silný, ale díky ochotě spolupracovat s psovodem bývá přivolání spolehlivější než u mnoha jiných loveckých plemen. Raná a důsledná socializace je klíčová, protože přirozená zdrženlivost vůči cizím se bez ní může rozvinout v nadměrnou ostýchavost. S majitelem, který chápe jeho povahu a nabídne mu pestré vyžití, dosahuje vynikajících výsledků.

Robustní plemeno s průměrnou délkou života 10 až 13 let. Mezi nejčastější zdravotní problémy patří dysplazie kyčelního kloubu (abnormální vývoj kloubní jamky), která podle OFA statistik postihuje přibližně 30 % jedinců. Dysplazie loketního kloubu se vyskytuje u asi 18 % populace. Dalším rizikem je hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy) projevující se přírůstkem na váze, únavou a zhoršením kvality srsti. Z očních onemocnění se objevuje katarakta (šedý zákal), entropium (vchlípení víčka dovnitř), distichiáza (nadpočetné řasy dráždicí rohovku) a progresivní atrofie sítnice (PRA, postupný rozpad fotoreceptorů vedoucí k oslepnutí). Specifickým problémem je folikulární dysplazie (porucha vlasových folikulů způsobující vypadávání srsti, nejprve na zádech). Plemeno vykazuje prokázanou citlivost na sulfonamidová léčiva, u některých jedinců s fatálním průběhem, a na ivermektin obsažený v některých antiparaziticích. Vzácněji se vyskytuje epilepsie, megaezofagus (rozšíření jícnu) a dědičná neuropatie (CAN, progresivní slabost a atrofie svalů). IWSCA doporučuje testování rodičů na kyčle, lokty, oči a srdce v rámci programu CHIC.

Aktivní majitelé nebo rodiny, kteří rádi tráví čas u vody a v přírodě, najdou v irském vodním španělovi ideálního partnera. Není vhodný pro začátečníky kvůli specifickým nárokům na péči o srst, citlivosti na některá léčiva a potřebě důsledné socializace. Vyžaduje minimálně hodinu intenzivního pohybu denně, ideálně s možností plavání. Dům se zahradou je výrazně lepší než byt, ale při dostatečném vytížení se přizpůsobí i menšímu prostoru. Není pes pro lidi trávící většinu dne mimo domov. Každý majitel by měl informovat svého veterináře o citlivosti plemene na sulfonamidy a některá antiparazitika, aby se předešlo potenciálně fatálním reakcím.

Moderní irský vodní španěl se zformoval v Irsku ve 30. letech 19. století. Za zakladatele plemene je považován Justin McCarthy z Dublinu, jehož pes Boatswain, narozený roku 1834, bývá označován za praotce současné populace. McCarthy bohužel nezanechal žádné chovatelské záznamy, takže přesný původ plemene zůstává předmětem debat. Mezi pravděpodobné předky patří staří vodní španělové, pudlové, portugalští vodní psi a barbety. Někteří historici spojují kořeny s perskými psy, kteří se do Irska dostali přes Španělsko. Na území Irska existovaly dva odlišné typy vodních španělů: severní a jižní. McCarthy ustálil jižní typ, který se stal základem současného plemene, zatímco severní typ postupně vyhynul. Plemeno bylo jedním z prvních uznáno americkým AKC při jeho založení v roce 1884. V roce 1979 získal irský vodní španěl jménem Dugan titul Best in Show na prestižní výstavě Westminster. Dodnes zůstává poměrně vzácným plemenem, patřícím mezi devět původních irských psích plemen.