Ibizský podenco

Ze španělského ostrova Ibiza pochází starobylý lovec, jehož silueta připomíná zobrazení psů na stěnách egyptských hrobek. Podenco ibicenco byl po staletí nepostradatelným pomocníkem při lovu králíků v drsném středomořském terénu, kde při práci využívá nejen čich, ale i zrak a sluch. Přestože DNA analýzy zpochybňují přímou spojitost s egyptskými předky, tento elegantní pes zůstává jedním z nejcharakterističtějších primitivních plemen Středomoří.

Vzhled

Velký, štíhlý a atleticky stavěný pes s ušlechtilými liniemi a jemnou, ale pevnou kostrou. Psi dosahují výšky 66 až 72 cm, feny 60 až 67 cm; hmotnost se pohybuje od 19 do 25 kg. Tělo je mírně protáhlého formátu. Hlava je dlouhá a úzká, s plochým čelem a výrazným stopem. Čenich je dlouhý, růžové až masové barvy. Oči jsou malé, šikmé, jantarové barvy. Uši jsou velké, vzpřímené, ve tvaru kosočtverce, vysoce pohyblivé. Hrudník je hluboký, ale úzký, žebra plochá. Ocas je nízko nasazený, nošený v srpovitém nebo šavlovitém oblouku. Plemeno existuje ve dvou srstních varietách: hladkosrstá varieta má srst krátkou, tvrdou a lesklou (nikoli hedvábnou), drsnosrstá varieta má srst tvrdou, hustou, minimálně 5 cm dlouhou, s ceněným vousem na bradě. Zbarvení je bílé, červené (od světle žlutočervené „lví" po sytě červenou) nebo jejich kombinace. Plavé zbarvení je přípustné pouze výjimečně u drsnosrstých jedinců.

Vlastnosti a využití

Původním posláním je lov králíků na Baleárských ostrovech, kde pracuje ve smečce i samostatně, často za soumraku nebo v noci. Na rozdíl od většiny chrtovitých plemen využívá při lovu kombinaci zraku, čichu i sluchu. Vyniká mimořádnou obratností a schopností skákat do značné výšky z místa, což mu umožňuje překonávat kamenné zídky a nerovný terén. Povahově je aktivní, inteligentní a citlivý, s přirozenou rezervovaností vůči neznámým lidem. Ke své rodině je laskavý a oddaný. V moderní kynologii se uplatňuje v coursingu (závody za mechanickým zajícem), agility a jako rodinný společník pro aktivní majitele.

Podobná plemena

Faraonský pes (Pharaoh Hound) je nejčastěji zaměňovaným plemenem díky podobné siluetě a vzpřímeným uším, ale je menší a kompaktnější, pochází z Malty a má výhradně rezavé zbarvení. Cirneco dell'Etna ze Sicílie je výrazně menší (42 až 50 cm) a lehčí, přizpůsobený lovu na sopečném terénu. Podenco canario z Kanárských ostrovů je příbuzné plemeno většího vzrůstu s podobným loveckým stylem, ale robustnější stavbou. Portugalský podengo existuje ve třech velikostních varietách a dvou typech srsti, ale odlišuje se tvarem hlavy i celkovým formátem.

Výživa a krmení

Štíhlé atletické plemeno s rychlým metabolismem a minimálním podílem tělesného tuku. Denní dávka kvalitního krmiva se pohybuje přibližně kolem 250 až 350 g suchého krmiva rozděleného do dvou porcí, přizpůsobená kondici a aktivitě. Nízký podíl podkožního tuku znamená, že pes nemá velké energetické rezervy, proto je důležité krmit pravidelně a v dostatečném množství, zejména v období zvýšené zátěže. Pozor na přílišnou hubenost i na nadváhu, obojí je u tohoto plemene nežádoucí. Čerstvá voda musí být k dispozici po celý den.

Citlivý a nezávislý pes s hlubokou loajalitou ke své rodině, ale přirozenou ostražitostí vůči cizím lidem. Doma je klidný a nenápadný, rád odpočívá na měkkém místě poblíž svých lidí. Venku se probouzí jeho lovecký instinkt a překvapivá živost. S dětmi vychází dobře díky trpělivé a jemné povaze, s ostatními psy se snáší přirozeně díky smečkovému založení. Ke kočkám a drobným zvířatům je třeba opatrnost kvůli silnému loveckému pudu. Vyžaduje trpělivého majitele, který respektuje jeho citlivou a někdy introvertní povahu. Je známý jako únikový umělec, schopný přeskočit i vysoké ploty.

Srst obou variet vyžaduje minimální údržbu. Hladkosrstou varietu stačí kartáčovat jednou týdně, drsnosrstou o něco častěji k odstranění odumřelých chlupů. Koupání jen podle potřeby. Velké vzpřímené uši je třeba pravidelně kontrolovat a čistit, přestože díky dobré ventilaci jsou méně náchylné k infekcím než uši visící. Zuby vyžadují pravidelné čištění alespoň dvakrát týdně. Drápy se většinou brousí přirozeně při pohybu, ale u méně aktivních jedinců je třeba je zkracovat. V chladném počasí je nutné psa chránit oblečkem, protože nízký podíl podkožního tuku znamená citlivost na chlad.

Inteligentní pes s typickou primitivní nezávislostí, který vyžaduje trpělivý a kreativní přístup k výcviku. Pozitivní posilování s využitím pamlsků a hry přináší nejlepší výsledky, nátlakové metody vedou k uzavření se a ztrátě důvěry. Přivolání je největší výzvou kvůli silnému loveckému instinktu, který dokáže zcela převládnout nad poslušností. Trénink na spolehlivé přivolání v bezpečném oploceném prostoru je zásadní. Raná socializace je obzvláště důležitá, aby se přirozená rezervovanost vůči cizím nestala bázlivostí. Vyniká v coursingu, agility a čichových sportech, kde může uplatnit svou přirozenou atletičnost a lovecké vlohy.

Celkově zdravé a odolné plemeno s průměrnou délkou života 10 až 14 let. Mezi dokumentované zdravotní problémy patří hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy projevující se přibýváním na váze a únavou), vrozená hluchota (dědičná porucha vývoje vnitřního ucha, doporučuje se BAER test štěňat), dysplazie kyčelního kloubu (abnormální vývoj kloubní jamky) a oční onemocnění zahrnující kataraktu (šedý zákal), progresivní atrofii sítnice (PRA, postupný rozpad fotoreceptorů) a dysplazii sítnice. Specifickým rizikem je citlivost na barbituráty a některá anestetika, způsobená nízkým podílem tělesného tuku. Zodpovědní chovatelé testují rodiče na oči, kyčle, štítnou žlázu a sluch.

Pes pro zkušeného, aktivního majitele, který ocení nezávislou a citlivou povahu primitivního plemene. Dům se zahradou je optimální, ale zahrada musí být bezpečně oplocena do výšky minimálně 180 cm, protože ibizský podenco je výjimečný skokan schopný překonat i vysoké bariéry. V bytě může žít za předpokladu dostatečného pohybu (minimálně hodinu intenzivní aktivity denně), ale ideální to není. Pro začátečníky v kynologii není nejvhodnější volbou kvůli nezávislé povaze a náročnému přivolání. Rodiny s dětmi zvládne dobře, ale soužití s kočkami nebo drobným zvířectvem je rizikové. Nevhodný pro majitele, kteří hledají bezpodmínečně poslušného psa.

Podenco ibicenco pochází z ostrova Ibiza v souostroví Baleáry u východního pobřeží Španělska. Tradičně se jeho původ odvozoval od starověkých egyptských loveckých psů, které měli na ostrovy přivézt féničtí obchodníci před více než 3 000 lety, a poukazovalo se na nápadnou podobnost se zobrazením boha Anupa (Anubise). Moderní DNA analýzy však tuto přímou linii zpochybnily a naznačují, že současná populace vznikla relativně nedávno z různých středomořských plemen, přičemž vizuální podobnost s egyptskými vyobrazeními může být výsledkem konvergentní evoluce. Na Baleárských ostrovech sloužil po staletí jako lovec králíků, pracující často v noci za pomoci zraku, čichu i sluchu. Ve Španělsku je dodnes využíván k praktickému lovu. FCI plemeno definitivně uznala v roce 1954, standard číslo 89 byl naposledy publikován v roce 1982. Do Severní Ameriky se plemeno dostalo v 50. letech 20. století, AKC ho uznal v roce 1978.