Grónský pes

Vzhled

Mohutný, silně stavěný pes špicového typu s výraznou dvojitou srstí. Minimální kohoutková výška činí u psů 60 cm, u fen 55 cm, hmotnost se pohybuje od 30 do 45 kg. Hlava je široká, klínovitého tvaru s trojúhelníkovitýma vzpřímenýma ušima. Oči jsou mírně šikmo posazené, tmavé, s klidným a sebevědomým výrazem. Tělo je kompaktní a svalnaté, s hlubokým hrudníkem a silnými končetinami uzpůsobenými pro práci v hlubokém sněhu. Tlapy jsou velké, kulaté a dobře osrstěné, fungují jako přírodní sněžnice. Ocas je hustě osrstěný, nesený stočený přes hřbet. Srst tvoří hustá vlněná podsada a rovný, hrubší krycí vlas odolávající vodě a extrémnímu mrazu. Zbarvení je povoleno jakékoliv, od světle plavého po černé, včetně vícebarevných kombinací, s výjimkou albinotického zbarvení a merle vzoru.

Vlastnosti a využití

Vytrvalý a odhodlaný pracovní pes s přirozenou schopností táhnout těžké náklady na dlouhé vzdálenosti v nejdrsnějších klimatických podmínkách. V Grónsku je dodnes aktivně využíván jako tažný pes pro saně, kde plní nenahraditelnou funkci při přepravě osob i zásob. Na rozdíl od mnoha jiných severských plemen si zachovává silné primitivní instinkty a výraznou nezávislost, rozhoduje se často sám. Není typickým společenským psem, jeho pouto k člověku vychází ze vzájemného respektu při práci, nikoliv z touhy po mazlení. Komunikuje převážně vytím, klasické štěkání je u něj vzácné. Vhodný pro zkušené majitele se zájmem o mushing nebo jiné tažné sporty.

Podobná plemena

Od sibiřského husky se liší mohutnější stavbou, větší hmotností a méně společenskou povahou. Aljašský malamut je sice podobně velký, ale má klidnější temperament a silnější pouto k majiteli. Samojed se odlišuje bílou srstí, přátelštější povahou a menší nezávislostí. Kanadský eskymácký pes je nejbližší příbuzný, oba sdílejí společné arktické předky a podobný pracovní profil.

Výživa a krmení

Jako vysoce aktivní pracovní plemeno potřebuje kaloricky bohatou stravu s vysokým obsahem bílkovin a tuků, zejména při fyzické zátěži v chladném počasí. V období nižší aktivity je nutné dávky snížit, aby pes nepřibíral. Krmit dvakrát denně, vyhýbat se těžkým jídlům těsně před a po fyzické zátěži kvůli riziku torze žaludku. Vždy zajistit dostatek čerstvé vody.

Nezávislý, sebejistý a vytrvalý pes se silnou vůlí a rozhodností typickou pro primitivní saňová plemena. K lidem je přátelský, ale nevyhledává neustálý kontakt ani mazlení. K cizím se chová otevřeně, bez agresivity i bez přehnané vstřícnosti. Díky smečkovému instinktu obvykle dobře vychází s ostatními psy, zvláště pokud je zvyklý na skupinový život od mala. Není pes jednoho pána, svou loajalitu projevuje spíše ochotou spolupracovat než oddanou poslušností. Samotu snáší lépe než většina plemen, dlouhodobá izolace mu ale neprospívá. Má silný lovecký pud, soužití s menšími zvířaty a kočkami vyžaduje opatrnost.

Nezávislý, sebejistý a vytrvalý pes se silnou vůlí a rozhodností typickou pro primitivní saňová plemena. K lidem je přátelský, ale nevyhledává neustálý kontakt ani mazlení. K cizím se chová otevřeně, bez agresivity i bez přehnané vstřícnosti. Díky smečkovému instinktu obvykle dobře vychází s ostatními psy, zvláště pokud je zvyklý na skupinový život od mala. Není pes jednoho pána, svou loajalitu projevuje spíše ochotou spolupracovat než oddanou poslušností. Samotu snáší lépe než většina plemen, dlouhodobá izolace mu ale neprospívá. Má silný lovecký pud, soužití s menšími zvířaty a kočkami vyžaduje opatrnost.

Výcvik vyžaduje trpělivost, důslednost a zkušenost s nezávislými primitivními plemeny. Klasická psinová poslušnost není silnou stránkou tohoto plemene, neboť si zvyklo rozhodovat v terénu samo. Reaguje na klidné, ale pevné vedení, tvrdé metody jsou zcela kontraproduktivní a narušují důvěru. Nejlépe se motivuje smysluplnou prací: tah saní, bikejöring, canicross nebo chůze s batohem. Socializace od štěněcího věku je klíčová, zejména kontakt s různými prostředími, lidmi a zvířaty. Povelovou poslušnost lze budovat postupně, ale očekávat automatické plnění příkazů jako u ovčáckých plemen by bylo nerealistické.

Díky dlouhému přirozenému výběru v drsných arktických podmínkách patří k poměrně zdravým plemenům s malým počtem dědičných onemocnění. Dožívá se průměrně 12 až 14 let. Z kloubních problémů se může vyskytnout dysplazie kyčelního kloubu (vadné utváření kloubní jamky vedoucí k bolesti a omezené pohyblivosti). Jako velké plemeno s hlubokým hrudníkem je náchylné k torzi žaludku (GDV, život ohrožující stav, kdy se žaludek otočí kolem vlastní osy), prevencí je krmení menšími porcemi a omezení aktivity po jídle. Ojediněle se vyskytuje diabetes mellitus (cukrovka, porucha tvorby inzulinu). Horké počasí představuje výrazné riziko přehřátí.

Plemeno výhradně pro zkušeného majitele, ideálně se zájmem o mushing nebo jiné tažné sporty. Potřebuje minimálně hodinu a půl až dvě hodiny intenzivní fyzické zátěže denně. Do bytu se naprosto nehodí, potřebuje prostorný pozemek s bezpečným oplocením. Nevhodný pro začátečníky, pro domácnosti s malými dětmi bez dohledu ani pro lidi preferující přítulného společníka. Ideální prostředí je venkovská usedlost nebo farma v chladnějším podnebí, kde může trávit většinu času venku. V České republice je chov vzácný, zájemci by se měli obrátit na Klub severských psů.

Jeden z nejstarších psích plemen na světě, jehož předkové přišli do Arktidy se sibiřskými migranty před více než 4 500 lety. Současná populace pochází z psů, které přivezli příslušníci thulské kultury ze Sibiře před přibližně 1 000 lety. Genetické studie potvrzují, že grónští psi byli od svého příchodu na ostrov udržováni v izolaci od ostatních plemen, čímž si zachovali mimořádnou genetickou čistotu. Po staletí sloužili jako nepostradatelní pracovní partneři Inuitů při lovu tuleňů a přepravě na saních, bez nich by osídlení polárních oblastí Grónska nebylo možné. Guinessova kniha rekordů je uznává jako jedno z nejstarších plemen vůbec. FCI plemeno registruje pod číslem 274 ve skupině 5. V České republice spadá pod Klub severských psů.