Hladkosrstý retrívr

Jeden z nejelegantnějších retrívřích typů vznikl v polovině 19. století v Anglii jako spolehlivý lovecký přinašeč pro hajné a lovce. FCI standard ho popisuje jako zářivého, aktivního psa středního vzrůstu s inteligentním výrazem, který spojuje sílu bez těžkopádnosti a sportovnost bez vytáhlosti. Díky optimistické povaze a celoživotní hravosti si vysloužil přezdívku „Petr Pan mezi retrívry".

Vzhled

Elegantní, sportovně stavěný pes středního vzrůstu obdélníkového formátu. Podle FCI standardu dosahují psi výšky 59 až 61,5 cm a hmotnosti 27 až 36 kg, feny 56,5 až 59 cm a 25 až 32 kg. Hlava je dlouhá, jemně modelovaná, s plochým, středně širokým temenem a mírným stopem (přechodem čela v čenichovou partii) mezi očima. Čelisti jsou dlouhé a silné, schopné přenášet zajíce nebo bažanta. Oči jsou středně velké, tmavě hnědé nebo lískové, s inteligentním výrazem. Uši jsou malé, přiléhající k hlavě. Hrudník je hluboký a poměrně široký. Ocas je krátký, rovný, nesený na úrovni zad nebo níže. Srst je hustá, jemné až střední textury, co nejrovnější (flat), s výrazným praporcem na nohách a ocase. Zbarvení je výhradně černé nebo játrové (liver); žádné jiné barvy nejsou ve standardu povoleny.

Vlastnosti a využití

FCI standard charakterizuje toto plemeno jako „štědře obdařené přirozenými loveckými vlohami, optimismem a přátelskostí, projevovanými nadšenou akcí ocasu; sebevědomé a laskavé". Jde o všestranného loveckého přinašeče (retrívra), který vyniká jak na suchu, tak ve vodě, kde se cítí přirozeně. Mimo lov je to temperamentní rodinný pes, který si zachovává štěněcí hravost a nadšení po celý život. S dětmi vychází výborně, je trpělivý a energický zároveň. Ačkoli při příchodu cizích může upozornit výrazným štěknutím, skutečnou agresi neprojeví, proto se jako hlídací pes nehodí.

Podobná plemena

Nejčastěji bývá zaměňován se zlatým retrívrem, od kterého se liší plošší, přiléhavější srstí, štíhlejší, elegantnější stavbou a povolením pouze černé nebo játrové barvy. Kudrnatý retrívr (curly-coated) má naopak výrazně kudrnatou srst a je celkově rezervovanější. Labrador je mohutnější, kompaktnější a s krátkou srstí bez praporce. Od všech tří retrívřích bratranců se hladkosrstý retrívr odlišuje elegantním profilem hlavy, plochým kožichem s výrazným praporcem a především svou „věčně mladou" hravou povahou, kterou si uchovává až do stáří.

Výživa a krmení

Aktivní plemeno středního až velkého vzrůstu s poměrně vysokými energetickými nároky. Denní dávka kvalitního krmiva se pohybuje kolem 300 až 400 g suchého krmiva rozděleného do dvou porcí, přizpůsobená věku, aktivitě a kondici. Jako u všech hlubokohrudých plemen je důležité krmit menšími porcemi a vyhnout se intenzivní zátěži bezprostředně po jídle i před ním kvůli riziku torze žaludku (GDV). Krmivo bohaté na antioxidanty a omega mastné kyseliny může podpořit zdraví srsti a imunitního systému, což je u plemene s vysokou prevalencí nádorových onemocnění obzvlášť relevantní.

Optimistický, přátelský a celoživotně hravý pes, který si zachovává štěněcí nadšení a energii až do pokročilého věku. Standard tuto povahu vystihuje slovy „optimismus a přátelskost projevované nadšenou akcí ocasu". S dětmi je trpělivý a neúnavně hravý, s ostatními psy i jinými zvířaty vychází dobře, pokud je od mládí správně socializován. K cizím lidem je otevřený a vstřícný. Ačkoli při příchodu návštěvy může důrazně zaštěkat, agresivní chování je pro plemeno naprosto netypické. Potřebuje těsný kontakt s rodinou a špatně snáší izolaci či nudu, při kterých může být destruktivní.

Hustá, plochá srst s praporcem na nohách a ocase vyžaduje pravidelné kartáčování přibližně dvakrát týdně, aby si zachovala lesklý vzhled a nedocházelo k zacuchání praporce. V období línání je třeba kartáčovat častěji. Koupání přibližně jednou měsíčně nebo podle potřeby. Uši je třeba kontrolovat a čistit každý týden až dva, oči pravidelně zbavovat nečistot. Drápy zkracovat měsíčně. Hlavní nároky plemene míří k pohybu: jde o velmi aktivního psa, který potřebuje denně hodně pohybu, nejlépe kombinaci procházek, plavání, aportování a čichové práce. Plavání je pro toto plemeno přirozenou a obzvláště oblíbenou aktivitou.

Inteligentní, dychtivý a ochotný spolupracovat, což z něj činí jednoho z nejlépe cvičitelných retrívřích typů. Reaguje výborně na pozitivní posilování, pochvalu a zejména na aportování, které je jeho přirozenou vášní. Tvrdé a monotónní metody jsou kontraproduktivní, protože tento citlivý pes ztrácí motivaci. Výcvik by měl být pestrý a zábavný, aby udržel zájem celoživotního „štěněte". Díky přirozené lovecké vloze vyniká v aportování, noseworku, agility a poslušnosti. Socializace od raného věku je důležitá, ačkoli plemeno je od přírody přátelské a otevřené. Přivolání bývá spolehlivější než u honičích plemen, ale v blízkosti vodních ploch může pes upřednostnit spontánní plavání.

Zdravotní profil hladkosrstého retrívra je výrazně poznamenán vysokou prevalencí nádorových onemocnění. Podle britského průzkumu z roku 2004 byla přibližně polovina úmrtí způsobena rakovinou, zejména maligním histiocytárním sarkomem (agresivní nádor z histiocytů, buněk imunitního systému) a sarkomem měkkých tkání. Průměrná délka života se uvádí kolem 8 až 12 let, britská studie z roku 2024 stanovila medián na 11,7 roku. Dalšími zdravotními riziky jsou dysplazie kyčelního kloubu (průměrné skóre kyčlí v populaci je 7,8), glaukom (zelený zákal, zvýšený nitrooční tlak, obvykle se projevuje kolem 5. až 6. roku věku), goniodysgenezie (vývojová vada odtokového systému oka zvyšující riziko glaukomu), torze žaludku (GDV), oční vady zahrnující kataraktu, entropion a ektropion (vtočení a vytočení víčka) a distichiaázu (nadpočetné řasy). Vzhledem k onkologickým rizikům jsou pravidelné veterinární prohlídky a včasné odhalení nádorů klíčové.

Hladkosrstý retrívr je ideální pro aktivní rodiny, sportovní kynology a lovce, kteří ocení energického, hravého a celoživotně optimistického psa. Potřebuje hodně pohybu a nejlépe smysluplnou práci nebo sport, proto se nehodí pro sedavý životní styl ani do malého bytu bez možnosti denního vyžití. Budoucí majitelé musí počítat s nadprůměrným rizikem nádorových onemocnění a s tím spojenými veterinárními náklady a emoční zátěží, protože řada jedinců bohužel umírá na rakovinu v relativně mladém věku. Pro začátečníky může být náročný svou energií a celoživotní „štěněcí" temperamentem, který vyžaduje trpělivost a smysl pro humor. Ideálně prospívá v domě se zahradou a s přístupem k vodě.

Hladkosrstý retrívr vznikl v polovině 19. století v Anglii jako lovecký přinašeč pro hajné a lovce. První exempláře se objevily kolem roku 1860 a konečný typ byl ustálen přibližně do roku 1880. Mezi jeho předky se řadí pravděpodobně novofundlandský pes, kolie a setři, ačkoli podíl jednotlivých plemen je předmětem debat; někdy se zmiňuje i svatojánský vodní pes z Newfoundlandu. Po svém vzniku se plemeno rychle rozšířilo a ve Spojených státech bylo populární od roku 1873. Počátkem 20. století ho ale zastínil zlatý retrívr a labrador, kteří se stali oblíbenějšími rodinnými a loveckými psy. Hladkosrstý retrívr tak zůstal méně početným, ale oddanými chovateli ceněným plemenem. FCI ho přijala definitivně 23. prosince 1954 pod standardem č. 121. V současnosti je stále relativně vzácný ve srovnání se svými retrívřími příbuznými, ale má stabilní a oddanou chovatelskou základnu po celém světě.