Bretaňský ohař

Vzhled

Kompaktní, harmonicky stavěný pes atletické postavy, nejmenší ze všech plemen stavěčů. Kohoutková výška se pohybuje od 47 do 51 cm, hmotnost od 14 do 20 kg. Hlava je jemně modelovaná s mírně zaobleným temenem, poměr délky čenichu k lebce činí přibližně 2 : 3. Oči jsou mírně šikmo posazené, s inteligentním výrazem a tmavou duhovkou. Uši trojúhelníkovité, nasazené vysoko, relativně velké, krátké a velmi pohyblivé. Srst je jemná, přiléhavá nebo lehce zvlněná, nikdy kudrnatá, s kratšími chlupy na hlavě a předních končetinách a delším osrstěním (praporce) na zadních partiích. Zbarvení vždy dvoubarevné nebo tříbarevné: bílo-oranžové, bílo-hnědé (játrové) nebo bílo-černé, případně trikolóra s pálením. Jednobarevný plášť standard nepřipouští. Ocas je přirozeně krátký nebo zcela chybí.

Vlastnosti a využití

Společenský, psychicky vyrovnaný a přizpůsobivý pes, který se snadno adaptuje na různé životní podmínky. Na lovu se projevuje jako všestranný ohař se silným instinktem pro hledání, vystavování a přinášení zvěře. Pozoruhodná je jeho raná zralost, lovecký pud se u něj projevuje už ve velmi mladém věku. Mimo lovecké využití se osvědčuje jako rodinný společník pro aktivní domácnosti, ve sportovní kynologii (agility, flyball) i v canisterapii. Potřebuje hodně pohybu a mentální stimulace, bez dostatečného vyžití může být neklidný a destruktivní.

Podobná plemena

Od amerického bretaňského ohaře (Brittany) se liší menší postavou a štíhlejší konstitucí. Na rozdíl od anglického setra je kompaktnější, s kratší srstí a menším rámcem. Německý krátkosrstý ohař je výrazně větší a těžší, s hladkou srstí bez praporců. Velký münsterlandský ohař má delší srst, mohutnější tělo a odlišné zbarvení (bílo-černé s kropenatostí).

Výživa a krmení

Aktivní plemeno se zvýšenou potřebou energie, zejména v lovecké sezóně nebo při intenzivním sportovním využití. Dávku krmiva je třeba přizpůsobit aktuální zátěži, aby pes nezískal nadváhu v klidovém období, což je u tohoto plemena častý problém. Vhodná je kvalitní strava bohatá na bílkoviny a tuky, podávaná ve dvou denních dávkách. Voda musí být vždy dostupná, zejména po fyzické zátěži.

Otevřená, přátelská a vyrovnaná povaha patří k nejvýraznějším přednostem tohoto plemene. Ke své rodině je silně připoutaný a rád se účastní všech aktivit. S dětmi vychází výborně, je trpělivý a hravý. K cizím lidem se chová vstřícně, bez známek agresivity nebo přehnané ostražitosti. S ostatními psy zpravidla vychází dobře, zejména pokud je od mala socializovaný. Citlivá povaha vyžaduje vlídný přístup: tvrdé zacházení ho spolehlivě odradí od spolupráce. Špatně snáší dlouhodobou samotu, při nedostatku kontaktu s rodinou se u něj může rozvinout separační úzkost.

Polodlouhá srst vyžaduje kartáčování jednou až dvakrát týdně, v období línání (jaro, podzim) častěji. Koupat stačí příležitostně, když je pes špinavý. Převislé uši zadržují vlhkost a nečistoty, proto je nutné je pravidelně kontrolovat a čistit, zejména po kontaktu s vodou nebo po pobytu v terénu. Zuby je vhodné čistit alespoň dvakrát týdně a drápy zkracovat podle potřeby. Po loveckém výjezdu je dobré prohlédnout celý povrch těla, včetně tlapek a podpažních oblastí, kvůli klíšťatům a drobným poraněním.

Vysoká inteligence a touha zavděčit se majiteli dělají z tohoto plemene jednoho z nejsnáze trénovatelných ohařů. Nejlépe reaguje na pozitivní posilování s využitím pamlsků a pochvaly, výcvikové jednotky by měly být krátké a pestré. Tvrdé metody jsou kontraproduktivní, citlivá povaha psa je může trvale znechutit. Socializace by měla začít co nejdříve, zvláště kontakt s různými lidmi, prostředími a zvuky. Lovecký výcvik může začít relativně brzy, protože lovecký pud se u tohoto plemene projevuje již v několika měsících. Vyniká i v dalších disciplínách: agility, flyball, poslušnost a stopování.

Celkově zdravé a odolné plemeno s průměrnou délkou života 12 až 14 let. Mezi dědičné zdravotní problémy patří dysplazie kyčelního kloubu (vadné utváření kloubní jamky vedoucí k bolesti a kulhání), epilepsie (neurologické onemocnění projevující se záchvaty křečí, zvládnutelné medikací) a hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy, projevující se únavou, přibíráním a zhoršením kvality srsti, léčitelná celoživotním podáváním hormonů). Z očních onemocnění se vyskytuje progresivní atrofie sítnice (PRA, postupná ztráta zraku, počínající šeroslepostí) a katarakta (šedý zákal). Převislé uši zvyšují riziko ušních infekcí. Při nedostatku pohybu má sklon k obezitě, což může vést k dalším komplikacím včetně srdečních onemocnění a cukrovky.

Ideální volba pro aktivního lovce nebo sportovně založenou rodinu, která tráví hodně času venku. Přizpůsobí se i životu ve městě, pokud má zajištěný dostatek pohybu (minimálně hodinu až dvě denně intenzivní aktivity). Do malého bytu bez zahrady se příliš nehodí. Začátečníkům může vyhovovat díky vstřícné povaze a učenlivosti, vyžaduje ale důslednost a aktivní přístup. Nevhodný pro člověka, který tráví většinu dne mimo domov, ani pro domácnost, kde se preferuje klidný a nezávislý pes.

Kořeny plemene sahají do severozápadní Francie, kde se v krajině Bretaně lovili ptáci za pomoci malých stavěcích psů už od středověku. Oranžovo-bílí psi připomínající dnešní bretaňské ohaře se objevují na tapisériích a malbách ze 17. století. Moderní podoba plemene se zřejmě ustálila kolem roku 1850 křížením místních psů s anglickými setry, kteří do Bretaně přijížděli se svými majiteli na lov. V roce 1907 byl ve Francii zapsán první exemplář jménem Boy (oranžovo-bílý pes) a téhož roku vznikl první standard. FCI plemeno registruje pod číslem 95 ve skupině 7. V České republice spadá pod Klub bretaňských ohařů.