West highland white teriér

Vzhled

Silně stavěný, kompaktní malý teriér s hlubokým hrudníkem a silným zádem na svalnatých končetinách. Hlava má lehce klenutý temen, výrazný stop tvořený mohutnými nadočnicovými oblouky a poměrně velký černý nos. Čenich se zužuje směrem k nosu, čelisti jsou silné, se skusem nůžkovým a velkými zuby vzhledem k velikosti psa. Oči jsou středně velké, co nejtmavější, široce posazené. Uši jsou malá, vzpřímená, pevně nesená, zakončená do ostrého hrotu. Ocas je rovný, 13 až 15 cm dlouhý, pokrytý drsnou srstí bez praporců, nesený vesele vztyčený. Srst je dvojitá, s drsnou krycí srstí dlouhou asi 5 cm, bez kudrlin, a měkkou hustou podsadou. Bílá hustá srst vyplňuje tvář a dodává jí charakteristický zakulacený vzhled. Zbarvení je výhradně bílé.

Vlastnosti a využití

Původně vyšlechtěný jako lovecký teriér pro práci na škodnou (krysy, lišky, kuny) na skotských farmách. Dnes je především společenským psem, ale zachovává si lovecký instinkt a potřebu pohybu. Vyžaduje přibližně hodinu aktivního pohybu denně. Je společenský, energický a sebejistý, dobrý hlídač, který spolehlivě hlásí příchozí. Může být majetnický vůči jídlu a hračkám, proto je důležitý výcvik sdílení od mládí.

Podobná plemena

Od skotského teriéra (FCI 73) se liší světlým zbarvením, kratší srstí na těle a přátelštější povahou. Cairn teriér (FCI 4) je nejbližším příbuzným, ale může být jakékoliv barvy kromě bílé. Sealyham teriér (FCI 74) je o něco větší, těžší a klidnější.

Výživa a krmení

Kvalitní krmivo přizpůsobené malému plemeni s tendencí k alergickým reakcím. Některé jedince trápí potravinové alergie, proto je vhodné vybírat krmivo s jednodušším složením. Denní dávku rozdělit do dvou porcí. Pamlsky s mírou, protože westie má sklon k přibírání.

West highland white teriér je méně ostrý než ostatní teriéři; je přátelský, hravý, aktivní a tvrdohlavý. Učí se rád, ale trvá mu déle, než pokyn pochopí správně. Má sklon dělat si nároky na svého pána. Je dobrý hlídač, protože je ostražitý. S dětmi vychází dobře, je dovádivý a vyhledává zábavu. Sklon kousat a štípat se téměř podařilo vymýtit organizovaným chovem. Kousnout může, bude-li se cítit ohrožený. Se psy většinou vychází dobře, ať je druhý pes jakéhokoliv plemene. Velkých zvířat (krávy, koně) se bojí a většinou na ně reaguje štěkotem. Nemá sklon pronásledovat rychle se pohybující objekty. Je vhodné chovat jej ve větší smečce psů. Při výchově, která musí začít od štěněte, potřebuje přísný přístup a důslednost. S domácími zvířaty a kočkami by měl být seznámen již jako štěně, aby je v pozdější době neproháněl. Na zahradě hubí drobné hlodavce. Rád vyhrabává díry v zemi.

Bílá drsná srst vyžaduje pravidelný trimming (ruční vytrhávání odumřelé srsti) každých šest až osm týdnů, nebo stříhání pro nesoutěžní jedince. Kartáčování dvakrát až třikrát týdně udržuje srst v pořádku. Bílá barva vyžaduje občasné čištění, zejména v okolí očí a brady, kde se může zbarvit. Koupání podle potřeby, s šetrným šamponem pro citlivou pokožku. Zuby, uši a drápy v běžném režimu.

Inteligentní pes, který se rychle učí, ale může být tvrdohlavý. V žebříčku pracovní inteligence se umisťuje jako průměrný, což odráží spíše nezávislost než nedostatek chápání. Pozitivní motivace s odměnami funguje nejlépe. Krátké, pestré tréninky udržují zájem. Rané zahájení socializace pomáhá rozvinout přirozenou společenskost. Trénink sdílení jídla a hraček by měl začít v raném věku, aby se předešlo majetnictví.

Westie má několik specifických zdravotních rizik. Nejznámější je kraniomandibulární osteopatie (tzv. „westie čelist"), autozomálně recesivní onemocnění způsobující přerůstání čelistní kosti u psů do jednoho roku. Hyperplastická dermatóza (tzv. „syndrom panenského westieho") je závažné chronické kožní onemocnění s vypadáváním srsti a ztluštěním kůže. Atopická dermatitida (alergický kožní zánět) postihuje přibližně čtvrtinu westiů a je dědičná. White dog shaker syndrom (syndrom třesu bílých psů) způsobuje třes a poruchy koordinace. Legg-Calvé-Perthesova choroba (degenerace hlavice stehenní kosti) se vyskytuje u malých plemen. Westie má také výrazně vyšší riziko chronické hepatitidy (zánětu jater) než jiná plemena.

Výborné plemeno pro širokou škálu majitelů, od rodin s většími dětmi po seniory a jednotlivce. Díky malé velikosti se výborně hodí do bytu, pokud má dostatek procházek a duševní stimulace. Vhodný i pro mírně pokročilé začátečníky, kteří jsou připraveni na pravidelnou péči o srst a občasnou tvrdohlavost. Rodiny s velmi malými dětmi by měly být obezřetné, protože westie nesnáší hrubé zacházení. Potenciální majitelé by měli počítat s predispozicí ke kožním problémům, které mohou znamenat vyšší veterinární náklady.

Bílí teriéři ze Skotska jsou dokumentováni již od vlády Jakuba VI. (1567 až 1625). Za tvůrce moderního plemene je považován Edward Donald Malcolm, 16. laird z Poltallochu, který začal cíleně chovat bílé teriéry poté, co byl jeho červenohnědý teriér omylem zastřelen jako liška. Původní název „Poltalloch Terrier" byl v roce 1908 změněn na „West Highland White Terrier". The Kennel Club uznal plemeno v roce 1907, ve stejném roce se poprvé objevilo na Cruftsu. V roce 2001 byl westie nejpopulárnějším teriérem ve Velké Británii, od té doby jeho registrace mírně klesají, ale zůstává třetím nejoblíbenějším teriérem. V USA se řadí kolem 41. místa mezi nejpopulárnějšími plemeny.