Cairn teriér

Cairn teriér (kernteriér) je malé skotské plemeno a jeden z nejstarších britských pracovních teriérů. Jeho jméno pochází z anglického slova cairn, tedy hromada kamení nebo mohyla: právě v kamenných mohylách, ruinách a navršených balvanech se ukrývaly lišky, jezevci, vydry a hlodavci, na jejichž lov se tito psi specializovali a za kterými se bez váhání vydávali do útrob kamení. Do dnešní podoby se plemeno zformovalo na sklonku 19. století a dlouho bylo považováno jen za krátkosrstou varietu skye teriéra. Je to nebojácný, čilý a sebevědomý pes přirozeného, rozcuchaného vzhledu, který je oddaný své rodině a plný energie.

Vzhled

Jde o malého, energického a ostražitého psa přirozeného, nijak neupravovaného vzhledu, který má působit aktivním, hravým a otužilým dojmem; tělo je náležitě zapřené do tlapek předních končetin, s hlubokými žebry a silnou přední i zadní partií, pohyb je velmi volný. Hlava je malá, ale úměrná tělu a dobře vyvinutá, s širokou lebkou, výrazným zářezem mezi očima a jasně definovaným stopem (přechodem čela v čenichovou partii); nos je černý, morda silná, čelisti pevné s velkými zuby a nůžkovým skusem. Uši jsou malé, špičaté a vztyčené, oči střední, tmavě oříškové, zpod huňatého obočí hledící bystře. Hlava je hustě osrstěná. Ocas je krátký, vyrovnaný a nesený vesele, nikdy ne stočený nad hřbetem. Klíčovým znakem je srst: dvojitá a odolná proti počasí, s bohatou drsnou krycí srstí a měkkou, krátkou, přiléhavou podsadou. Zbarvení je krémové, pšeničné, červené, šedé nebo téměř černé, u všech barev je přípustné žíhání; jednobarevně černá, bílá a černá s pálením přípustné nejsou. Kohoutková výška bývá zhruba 28 až 31 cm, ideální hmotnost 6 až 7,5 kg.

Vlastnosti a využití

Vyšlechtěn byl jako pracovní norník do skotského terénu: měl vypátrat a vyhnat lišku, jezevce nebo vydru z kamenné mohyly, což vyžadovalo odvahu, mrštnost a naprostou samostatnost. Odtud pochází jeho nebojácnost, chuť kopat, silný lovecký pud i zvučný hlas. Dnes se chová hlavně jako společník, pracovní vlohy si ale plně zachoval: je čilý, vytrvalý a stále připravený k akci. Díky ostražitosti a hlasitému projevu je z něj skvělý hlídač, který ohlásí každou návštěvu. Uplatní se i v psích sportech, jako je agility nebo norování, a ocení dlouhé procházky. Bez dostatečného vyžití se nudí a hledá si zábavu sám, obvykle ničením.

Podobná plemena

Toto plemeno je blízkým příbuzným ostatních skotských teriérů a jeho historie se prolíná se skye teriérem, ke kterému byl dlouho řazen jako krátkosrstá varieta; skye teriér má ovšem dlouhou, hladce splývající srst a je výrazně protáhlejší. Blízko má i k west highland white teriérovi, který je vždy čistě bílý, a ke skotskému teriérovi, jenž je robustnější, s protáhlou hlavou a bohatým vousem. Kvůli přirozenému, nijak upravovanému vzhledu si ho lidé často pletou s křížencem. Právě rozcuchaná drsná srst v přírodních odstínech, malá vztyčená ouška a bystrý výraz jsou pro cairn teriéra typické.

Výživa a krmení

Vhodné je kvalitní krmivo pro malá aktivní plemena, přizpůsobené věku a nemalé aktivitě psa. Přestože je cairn teriér čilý, dokáže při nedostatku pohybu snadno přibrat, proto je dobré hlídat porce i kondici a psa pravidelně vážit; i malý přebytek je u tak drobného psa znát. Pamlsky z výcviku, kterých u tohoto mlsného teriéra bývá hodně, je vhodné započítat do denní dávky. Nezanedbatelná je i péče o chrup, protože malá plemena bývají náchylná k zubnímu kameni.

Povahou je nebojácný, čilý a sebevědomý pes, který ale podle standardu nesmí být agresivní. Je hravý, otužilý a plný energie, se sklonem k dobrodružství a s obrovskou zvědavostí. Ke své rodině je oddaný a přítulný, s dětmi si rád hraje a k lidem je většinou přátelský, takže z něj není ostrý hlídač, i když každou návštěvu hlasitě ohlásí. S jinými psy vychází při dobré socializaci dobře, k drobným zvířatům má ovšem silný lovecký pud. Jako teriér je samostatný a umí být svéhlavý, takže potřebuje jasná pravidla. Rád se hlasově projevuje a rád kope. Je to prostě veselý, odvážný uličník v malém těle.

Drsná dvojitá srst cairn teriéra je do jisté míry samočisticí a málo líná, potřebuje ale pravidelné pročesávání a zhruba dvakrát ročně trimování (vytrhání odumřelé srsti), aby si zachovala svou strukturu a odolnost proti počasí; stříhání strukturu srsti kazí. Koupat je vhodné jen podle potřeby. Pozornost si žádají uši, zuby a drápky. Hlavní nároky plemene ovšem míří k pohybu a zaměstnání: kerník potřebuje dlouhé procházky, hry a nejlépe i psí sport, jinak se nudí a obrací pozornost k okolním předmětům. Kvůli chuti kopat a loveckému pudu je dobré mít zahradu dobře zabezpečenou.

Výcvik cairn teriéra vyžaduje trpělivost a důslednost, protože jde sice o inteligentního a učenlivého psa, který se rád učí, zároveň je ale samostatný, svéhlavý a snadno ho zláká zajímavá stopa. S výchovou je nutné začít od štěněte, aby teriéří temperament nepřerostl přes hlavu. Nejlépe funguje citlivý, důsledný přístup s respektem a velkým množstvím pamlsků; po zlém se s teriérem nepořídí vůbec nic. Vyplatí se pracovat na přivolání kvůli loveckému pudu a na tlumení štěkotu, který má sklon nadužívat. Kerníka baví psí sporty, jako agility nebo norování, při kterých využije energii i chytrost.

Celkově jde o zdravé, odolné a dlouhověké plemeno. Objevit se u něj mohou oční choroby, jako je šedý zákal (katarakta) nebo progresivní atrofie sítnice (postupné slepnutí), luxace čéšky (vykloubení kolenní čéšky) a kožní problémy či alergie. U plemene je popisována i takzvaná lví čelist (kraniomandibulární osteopatie), bolestivé zbytnění kostí čelisti u štěňat, které obvykle po dorůstání odezní, a dědičná porucha ukládání glykogenu, na kterou existuje test. Odpovědný chovatel vybírá zdravé, testované rodiče. Při dobré péči se cairn teriér dožívá zhruba 13 až 15 let.

Cairn teriér je ideální pro aktivní jednotlivce i rodiny s dětmi, kteří ocení veselého, odvážného a nenáročného společníka a dopřejí mu dost pohybu a zaměstnání; při důslednosti ho zvládne i méně zkušený majitel. Díky velikosti se hodí do bytu i na venkov, i když sousedům v bytovce nemusí být jeho hlasitost po chuti. Naopak se méně hodí pro pohodlné nebo často nepřítomné lidi, do domácnosti s drobnými zvířaty, na která má lovecký pud, a pro milovníky naprostého klidu. Předem je dobré počítat s chutí štěkat a kopat, s nutností pravidelného trimování a s dobře zabezpečenou zahradou. Vybírat je vhodné štěně po zdravých rodičích s průkazem původu.

Cairn teriér pochází ze Skotska, hlavně z ostrova Skye a přilehlé Vysočiny, kde teriéři podobného typu žili už od 15. a 16. století. Jméno plemene je spjaté s kamennými mohylami, hroby a ruinami, ve kterých se ukrývala jeho kořist a do jejichž útrob se za ní tito psi odvážně vydávali navzdory hrozícímu zavalení. Dlouho se nerozlišovali od ostatních skotských teriérů a byli považováni za krátkosrstou varietu skye teriéra; právě pod tímto označením byli poprvé oficiálně předvedeni v roce 1909 na Cruftově výstavě, kde je vystavila paní A. Campbellová z Ardrishaigu. Popularita plemene rostla raketově a už v roce 1912 ho anglický Kennel Club uznal jako samostatné plemeno. Ke světové proslulosti mu pomohl i film Čaroděj ze země Oz, ve kterém psa Tota ztvárnila právě fena cairn teriéra. Mezinárodní kynologická federace ho vede pod číslem 4.